Kočí, Bárta a Babiš

15. 4. 2011 / Boris Cvek

Bývalá předsedkyně poslanecké frakce VV v českém parlamentu, Kristýna Kočí, byla nedávno nahrávána při jednom rozhovoru v kavárně u kapučína, a když tato nahrávka byla uveřejněna, Kočí uznala, že je zcela autentická. Prý však na nahrávce lže, protože věděla, že je nahrávána.

Nerozumím tomu. Podobně argumentoval i bývalý poslanec a místopředseda VV Škárka, který tvrdil, že novináře z Respektu záměrně mystifikoval. Potom ovšem obrátil. Stejně tak u Kočí se zdá divné, že při vědomí o tom, že je nahrávána, byla tak vulgární a prostořeká. Nechápu úvahu, že člověk, když ví, že je nahráván, bude říkat lži. Zejména jedná-li se o politika ve výbušné situaci, kdy je téměř jisté, že nahrávka bude zveřejněna. Když vím, že budu nahráván, tak se schůzky prostě nezúčastním, tím spíše zcela zbytečné neformální schůzky v kavárně u kapučína.

Myslím, že Kristýna Kočí prostě jen v plné šíři ukazuje, kdo vskutku je a jak vskutku uvažuje. Z takových lidí se skládaly (a vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá - tedy i skládají) Věci veřejné. Kočí a Škárka jsou vyhřeznutím vředu. Jsou svědectvím o realitě stran "nových tváří", stran, v nichž člověk na vrchol nemusí projít rozsáhlou stranickou konkurencí od komunální politiky po krajskou a celostátní politiku mezi zavedenými kádry, nýbrž kdy je prostě dosazen jako zcela "nová tvář".

Otázku, co a proč brát ze žvatlání Kristýny Kočí vážně, nechám každému příznivci teorií spiknutí, ať si ji odpoví ve smyslu toho, čemu zrovna věří. Já věřím tomu, že ani Kočí, ani Škárka nešli proti Bártovi a Johnovi z důvodu svědomí nebo smyslu pro pravdu, byť svým jednáním přiměli Bártu i Johna, aby se otevřeně na tiskových konferencích před zraky všech přiznali k tomu, jak chápou demokracii: jako půjčkový systém pro korupci ústavních činitelů s policií úkolovanou ministrem vnitra v případu jeho vlastního trestního oznámení.

Kompletní nahrávka Kristýny Kočí: ZDE

Řekl bych, že případ Víta Bárty a úspěšnost, s jakou se dostal do vrcholné politiky, kde jistě stihl zapůjčit obálky s penězi různým lidem, udělal velký dojem na české byznysmeny. Příkladem toho může být jeden z nejmocnějších mužů českého byznysu, majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš, o kterém jsme mohli dosud slyšet pouze jako o vlivném hráči v politickém zákulisí (býval např. spojován s premiérem Grossem, od čehož se ale Babiš výslovně distancoval).

Dnes Babiš pod vlivem posledního dění uvažuje o přímém vstupu do politiky, jen zatím neví, ke které politické straně by se přidal. Vždyť mu vůbec, stejně jako VV, o politiku a politické postoje nejde. Jde mu o to, jak výslovně říká, "se v politice manažersky angažovat."

Značná část veřejnosti je na Bártově straně a zřejmě by uvítala, pod dojmem tisíce a jedné terorie spiknutí, kdyby se obálková demokracie značně rozšířila a politické strany byly nahrazeny nezaujatými byznysmeny bez politického názoru, kteří to s námi umějí "manažersky zvládnout".

Který byznysmen by po takové příležitosti nesáhl? Vždyť ve hře je celý státní rozpočet a zapojení politické moci, policie, justice a zpravodajských složek do služeb vlastních firem.

Babiš chce jít do politiky: ZDE

Babiš a Gross: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 15.4. 2011