Pláčou nad špatným hrobem, aneb s péčí řádného hospodáře!

14. 4. 2011 / Jiří Baťa

Dost často, ne-li denně, se v různých médiích, ale i mezi lidmi, setkáváme se značnou nespokojeností s (ne)konáním vlastníků či majitelů různých domů, vil, zámků, zahrad, polí, továrních či jiných objektů, které jsou v zuboženém stavu, byť některé z nich mají punc památkově chráněného či jinak významného objektu.

Ty přitom dále chátrají, svým špatným technickým stavem jsou mnohdy nebezpečné svému okolí, hyzdí lokalitu a její okolí, ohrožují či poškozují životní prostředí, obtěžují sousedy, dělají ostudu obci či městu atd. Vlastníci či majitelé občas provedou nějakou tu drobnou opravu či úpravu, nebo slibují, že chystají celkovou opravu objektu, nebo že nemají na opravy dostatek financí a podobně. Takže se vesměs na stavu těchto nemovitostí nic nemění a když, tak postupem času jen k horšímu.

Představitelé obcí a měst jsou z těchto skutečností nešťastní, protože prý s tím nemohou nic dělat, majetek není jejich a vlastníkům nemohou nařizovat, co mají nebo nemají dělat. Občané si oprávněně stěžují jak na nečinnost obecních či městských úřadů a nad jejich zdůvodněním kroutí hlavou. Prý takový je zákon. To je prý demokratické, nikomu nic prý není po majetku jiných. Ano, pokud by nečinily potíže jiným, tedy obci, městu, jeho občanům nebo okolí (viz níže).

Je řada starostů, kteří jsou z toho prý nešťastní, neboť, jak již zmíněno, nemohou do vlastnických práv zasahovat. A proto se věci mají tak, jak se mají. Domnívám se, že to není zas až tak úplně pravda. I když žádný zákon přímo neupravuje povinnosti majitelů nemovitostí, jak s nimi nakládat, existuje jiná norma a sice Občanský zákoník. V něm se v paragrafu č.415 mj. říká:

" Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých a nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru, stanovenou zákonem".

Obecně na tuto záležitost lze pohlížet tak, že s vlastnictvím nemovitosti je, kromě práv držet a užívat předmět vlastnictví, požívat jeho plody a nakládat s ním, spojena rovněž řada povinností, při jejichž nesplnění hrozí vlastníkovi odpovědnost za vzniklou škodu. Jedním z postulátů povinností vlastníka nemovitostí je také starost o majetek s péčí řádného hospodáře.

Jak patrno, možnosti, jak oslovit vlastníky nemovitostí a vyžadovat plnění povinností ze zákona (OZ), jsou. Že je orgány veřejné (státní) správy ne vždy využívají, je nasnadě. Zůstává jen podiv nad nerozhodností či nekonáním představitelů veřejné či státní správy s odvoláváním se na nemožnost zásahu z moci úřední vůči vlastníkům, kteří své povinnosti neplní. Je to tedy otázka liknavosti, pohodlnosti, potažmo nezodpovědnosti z neplnění povinností pracovníků obecních či městských úřadů? Nejspíše ano, protože pokud by byli znalí či obeznámeni s příslušnými paragrafy Občanského zákoníku, jistě by mohli postupovat jinak. Dovolím si k této věci uvést příklad z vlastní zkušenosti.

V blízkosti mého obydlí se nachází pozemek nebo pozemky, sloužící spoluobčanům jako zahrádky. Vedle těchto zahrádek se nachází pozemek ve vlastnictví právnické osoby (s.r.o.),která o něj nemá valný zájem a potažmo o něj, jak by měla, nepečuje. Pozemek, protože je neudržovaný, je zarostlý trávou, keři apod., mj. také mnohačetným nebezpečným plevelem, který se množí a rozrůstá až tak, že ohrožuje pozemky-zahrádky občanů. Tento příklad není ojedinělý, ve městě je jich na několika místech mnohem víc. Při vznešení požadavku z řad občanů na příslušné pracovníky MÚ, bylo jim (po několikerých urgencích) sděleno, že pozemek je v soukromém vlastnictví (právnické osoby) a že tedy nemohou vlastníkovi nic přikazovat, že zkrátka na to nemají, jak se říká "gebír".

V sousedním, okresním městě, byly podobné případy, kdy vlastníci nemovitostí (právnické, ale stejně tak fyzické osoby), neprováděly potřebnou údržbu těchto ploch. Na výzvu tamního MÚ zpočátku nereagovaly, ale jen do té doby, kdy jim MÚ sdělil, že povinnost udržovat nemovitost vyplývá z Občanského zákoníku a že v případě nerespektování požadavku na provádění potřebné údržby ploch pozemku (především likvidace plevelu, ohrožující majetek jiných), mohou být pokutování do výše 15 tisíc korun (fyzická osoba) a do 50 tisíc korun (právnická osoba). A hle, netrvalo dlouho a soukromé pozemky byly posečeny, vysbírány a dále udržovány. Na tuto skutečnost byli upozorněni i pracovníci našeho MÚ a i v tomto případě došlo k "jisté" nápravě. Poznamenávám "jisté", neboť ne proti všem majitelům nemovitostí (vlivným podnikatelům) si dovolili tak razantně vyžadovat to, co vyžadují po fyzické osobě (kamarádi ještě existují!).

Z výše uvedeného vyplývá, že nářky a bezradnost starostů měst a obcí nad žalostným stavem soukromých nemovitostí v jejich katastru obce či města není na místě. Chápu, že ne vždy a v každém případě lze bez problémů vyžadovat plnění těchto povinností. Z objektivních i jiných důvodů (viz kauzy s rozhodnutím o odstranění "černé" stavby významných či vlivných osobností, případně kmotrů, majitelů staveb -cizinců v Karlových Varech apod.). Ale v takovém případě by mělo nastoupit nekompromisní oznámení o spáchání přestupku, projednání ve správním řízení, případně postoupení k soudu. Domnívám se však, že mnohé případy by nemusely být až tak dramatické, kdyby byla větší snaha, úsilí, neústupnost, nekompromisnost, ale také lepší znalost zákonů ze strany pracovníků veřejné či státní správy. Což bohužel, vždy není.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 14.4. 2011