Co je dovoleno Jovovi...

15. 4. 2011 / Aleš Uhlíř

Na účet českého prezidenta, který byl přistižen při krádeži pera, se baví celý svět. Bezostyšnost samolibého Klause, který se nedokázal ovládnout a jako zkušený chmaták přesunul pero z pouzdra na stole pod stůl a pak do své kapsy, má však i širší rozměr. Na tomto zdánlivě banálním případu je vidět, jak málo české politické reprezentaci záleží na tom, jak ji vnímá okolí. Prezident věc bagatelizuje tím, že to byla obyčejná propiska a podle mluvčího je to ostatně v souladu s pražským protokolem.

Ta "obyčejná propiska" je podle vyjádření tiskového oddělení chilského prezidentského paláce, jak informují dne 14. 4. 2011 novinky.cz, luxusní umělecký výrobek z dílny chilských šperkařů. Na dotaz, co se s protokolárními pery děje po podpisu, pracovnice tiskového oddělení prezidentského paláce mlčí.

Rozdíly mezi pravdou a lží se v české politice ztrácejí. Čeští politici si zvykli lhát a tlachat, co jim slina na jazyk přinese. Aktuální události jsou toho dokladem. Sotva školním lavicím odrostlí lidé vstupují do politiky již patřičně připraveni na tu českou politickou žumpu, v níž rozdíl mezi pravdou a lží neexistuje a slova jsou jen jakési zvuky bez skutečného obsahu. Vždyť vše se dá tak snadno podle momentální potřeby popřít.

Malér českého prezidenta, přistiženého v trapné roli zloděje a lháře, vyvolal alespoň na několik dní pozornost světových médií, které se jinak o dění v České republice zajímají pramálo. Jak se říká -- lepší publicita negativní než žádná. Václavu Klausovi se ve zkratce možná podařilo ukázat víc, než by dokázaly rozsáhlé studie o současné politické scéně v ČR. Zlodějna, lži a samolibé pohrdání okolím -- prostě a krátce my si to tady budeme dělat po svém a ostatní ať nám, slušně řečeno, políbí šos...

V Zpravodaji Rady města Frýdku-Místku z března 2011 je na prvním místě policejních hlášení případ, který zde uvádím v celém znění: "Ostuda za 2,80. 9. 3. v deset hodin dopoledne na linku 156 oznámila zaměstnankyně supermarketu Kaufland, že zadrželi pachatele krádeže. Hlídka městské policie na místě zjistila, že muž si zvážil a označil sáček se zbožím a do takto označeného sáčku si navíc přidal jednu cibuli. Muž tak s obchodu odešel s ostudou a zároveň s pokutou, a to jen pro jednu cibuli, která měla hodnotu 2,80 Kč."

Zda je rozumné podnikat podobné policejní zásahy kvůli jedné cibuli, kde svou roli mohla docela dobře sehrát roztržitost a stačilo, aby zaměstnanec na místě nebo u pokladny nechal sáček převážit, nechť posoudí každý sám. Policejní zpráva jaksi samozřejmě předpokládá, že muž z obchodu odešel s ostudou. Neměl kvalifikaci pro českou politiku, jinak by to vysvětlil svou předem připravenou "cílenou" akcí, kterou jen něco prověřoval, nebo ostatní obvinil z provokace. Jen tak lehce by se nedal a odešel by jako vítěz. To by však musel být oním Jovem a nikoliv tím druhým v známém úsloví. To znamená nepatřit mezi voly, za které má obyvatele České republiky její politická reprezentace.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 15.4. 2011