Má Česko dávat azyl velitelům čečenských ozbrojených jednotek?

4. 3. 2011 / Štěpán Kotrba

Čečenec Ali Dzokjevič Acajev byl dle údajů předložených při jeho řízení před českým zastupitelským úřadem v Moskvě, velitelem oddílu ozbrojených složek čečenských separatistů, bojujících proti ruské federální armádě v takzvané "první" čečenské válce a v České republice pobýval pod falešnou identitou a na falešný pas. Orgánům ČR poskytoval vědomě nepravdivé údaje. 11. prosince byl zadržen v Praze na základě mezinárodního zatykače vydaného Ruskou federací.

Ali Acajev bojoval v letech 1994 - 1996 na straně povstaleckého vůdce Aslana Maschadova a sloužil jako velitel jednotky. (Čečenskou válku ukončila Chasavjurdská smlouva s generálem Lebeděm.) Do České republiky přijel Čečenec Ali Acajev pod falešným jménem s pasem Gruzie vydaným na jméno Revaze Levidze. S tímto cestovním pasem žil v České republice, zabýval se menším podnikáním, a na tento falešný pas si dokonce legálně pořídil pistoli Sig Sauer. Tím porušil zákony a předpisy o registraci zbraně.

Proti Acajevovi bylo přitom v Rusku 19. března 2003 zahájilo mezinárodní stíhání Interpolem na základě obvinění z údajné účasti na vraždě právničky okresního státního zastupitelstva, 54 leté Iriny Maximovny Choroševské, která byla zastřelena ve svém bytě na ulici Sorge 4. dubna 2002. Její vrazi, rodáci z Čečenska, Dašimbek Sulejmanov, Imran Čakajev a Islam Boršigov - byli chyceni krátce po zločinu. Inspirátorem a investorem vraždy za 5 tisíc dolarů měl být právě Acajev. Ten byl v Rusku obviněn i z dalších nájemných vražd, ozbrojených útoků a vydírání v Moskevské oblasti. Podle ruské agentury Interfax je Acajev koordinátorem čečenských "zločineckých struktur" ve východní Evropě. Na Asajevově zadržení v Praze se podíleli i pracovníci oddělení trestních stíhání ruského ministerstva vnitra DepUR MVD.

Ruská aktivistka lidskoprávní organizace Memorial, a šéfka organizace Graždanskoje sodejstvije Světlana Gannuškina (vyznamenaná mimochodem cenou Člověka v tísni Homo Homini) toto vše ví. Za Acajeva lobboval u ministryně spravedlnosti Daniele Kovářové nejen jeho advokát Marek Čechovský, ale i senátor Štětina, Americká asociace Židů bývalého Sovětského svazu, zmocněnec bývalého čečenského prezidenta Aslana Maschadova Ahmed Zakajev, jenž žije v politickém exilu ve Velké Británii a kterého Rusko také obviňuje z terorizmu a žádá jeho vydání (Británie ho ale do Ruska nevydala.). Lobbují i další, včetně členů čečenské separatistické vlády "republiky Ičkerija" v exilu Alla Dudajeva a Musa Taipov. V Britských listech v článku "Proces, aneb Cesta tam a zase zpátky" lobbuje i Jana Ridvanová .

Štětina pomáhal i dalšímu bojovníkovi, bývalému čečenskému partyzánovi s gruzínským pasem, Timuru Borčašvilimu. Toho dokonce skrýval a pomáhal mu unikat před orgány, které ho chtěly z ČR vyhostit. Dnes je Borčašvili podle Ridvanové žadatelem o azyl.

Amnestie, kterou vyhlásil Putin v roce 2003 pro bojovníky bývalé Čečensko-ingušské republiky, se netýká osob, které spáchaly těžké zločiny jako vraždu, únos, znásilnění nebo loupež, nebo se dopustily útoku na příslušníky bezpečnostních orgánů, dále se netýká cizinců, osob bez občanství a nebezpečných recidivistů.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 4.3. 2011