Možné světy Obamy a Klause

3. 3. 2011 / Bohumil Kartous

Teorie možných světů ukazuje, že způsob, jakým lze svět do budoucna utvářet, závisí do značné míry na tom, jak svůj svět v určitém okamžiku definujeme. Nabízím praktickou ukázku toho, jak protichůdné mohou tyto definice být a tedy jak rozdílné mohou být světy z nich konstruované. Prezident USA Obama se v letošní Zprávě o stavu unie zabýval velmi podrobně vzděláváním.

Věnoval mu prostor a důraz, jaký mu nevěnovali čeští prezidenti a premiéři za posledních dvacet let dohromady. Velmi konkrétně definoval cíle a důvody, shrnuji: v blízké budoucnosti bude k úspěchu třeba každého mozku, proto je nutné podpořit vzdělávání v plné šíři, aby každý dostal příležitost.

Během desíti let bude na více než polovinu míst třeba vyššího než středoškolského vzdělání. Vedle vítěze Super Bowl má být pro děti stejným hrdinou úspěšný vědec. Učitelé zasluhují respekt "budovatelů národa" -- pojďte tedy učit. Nebudeme už strkat peníze bankám, raději je investujeme do vzdělávání. Klišé a truismy? Ale jistě, je to politický projev. Důležité je, co reprezentují.

Vedle toho položme český ekvivalent. Ministr školství posílá děti do učilišť a prezident tvrdí, že rozšiřování vysokého školství je největším útokem na jeho kvalitu od roku 1948.

Proti Obamově vizi čeští "světotvůrci" obhajují "tradici" a touží zachovávat "ustálené" sociálněekonomické struktury. Chtějí zachovat "svátost" diplomů a hodnotu formální symboliky dosaženého vzdělání jako exkluzivitu. Obamova vize, jakkoliv je možné ji kritizovat, směřuje do budoucnosti. Možný svět Klausů a Dobešů tu sice byl, ale už není a nebude.

Školství
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 3.3. 2011