Německé škrty donutí evropské země snižovat mzdy

21. 12. 2010

Mohli byste tvrdit, že klesající cena práce ukazuje, že ekonomika EU se vyrovnává s šokem způsobeným finanční krizí. Ekonomicky slabší země eurozóny a země, které zavěsily své měny na euro, musejí poté, co si užily dekádu růstu mezd poháněnou levnými úvěry, cenu práce snížit. Bez schopnosti nebo ochoty devalvovat měny mají nižší mzdy zásadní význam pro smazávání rozdílů v konkurenceschopnosti oproti jádrovým ekonomikám eurozóny: Německu, Francii, Rakousku a Finsku.

Ale existuje také důvod k obavám. V Lotyšsku, které nutně potřebuje zvýšit konkurenceschopnost, hodinová mzda klesla pouze o 0,5%, zatímco Nizozemsko zaznamenalo pokles o 1,3%. Cena práce ve Finsku klesla o 0,7%. A v Německu hodinová mzda vzrostla pouze o 0,5%. Jedině v Řecku mzda významně poklesla (o 6,6%).

Ano, dochází k přizpůsobení, ale na špatných místech. Některé z nejkonkurenceschopnějších zemí svůj náskok dále zvyšují a nutí slabší země střílet na pohyblivý cíl.

V příštím roce se věci pro země, které potřebují snížit mzdy, ještě dále zhorší: Evropská komise hlásí, že německý plán na snížení rozpočtového deficitu stlačí mzdy v soukromém sektoru, čímž se konkurenceschopnost ekonomiky ještě dále zvýší.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 21.12. 2010