Pohádka o svrhování kapitalismu

22. 9. 2010 / Alex Koenigsmark

Líbilo se mi, že demonstrující odboráři policisté vyvrátili na ministerstvu rám a poškodili vrátnici; když se ocitnou na druhé straně stolu, chovají se jak vidno jako lidi.

Vzpomněl jsem si při tom, jak jsem nedávno četl jeden politický komentář o odborech.

Někdy je veselé sledovat myšlenkové armatury komentátorů, jejich klenutí, šroubování a vratkost, jen doufat, že na to lešení nikdo nevleze.

(Nemyslete si, že život politického komentátora je lehký. Sedí v redakci, v lepším případě, je-li stár a páchne, takže je lepší zaměstnávat jej po internetu, dělá to doma, ale musí pořád psát komentář k něčemu. Protože je nezávislý a nestranný, píše tak, jak chce ten, kdo ho platí.)

Například jeden tuhle dospěl k zajímavému závěru, že

"demonstrovat a stávkovat proti vládě znamená bojovat proti svobodné politické soutěži".

To je samo o sobě také veselé, ale zábavnější je historický exkurs, který následuje:

"S příchodem marxismu se staly mnohé odbory pobočkou komunistických stran a jejich cílem nebyly zájmy zaměstnanců, nýbrž svržení vykořisťovatelského řádu. Rozbourat režim bylo jejich generálním cílem. Byly komunisty prolezlé a ovládané. Zápas o sociální poměry zaměstnanců šel tak obvykle stranou, pro komunisty to bylo jen odborové renegátství a reformismus, jim šlo i v odborech o násilné svržení kapitalismu."

Poznámka: za počátek odborů u nás se vesměs považuje 7.duben 1870, kdy rakouský parlament schválil tzv. zákon o koaliční svobodě. Vznikly dělnické spolky a brzy se v odbory transformovaly. Komunisté vznikli v roce 1921. Ale to všechno je nezajímavé.

"Demonstrovat a stávkovat dnes proti vládě znamená bojovat proti svobodné politické soutěži. Proto se k bojujícím odborům často přidávají politické síly, které s jejich pomocí chtějí získat lepší pozice za hranicí svobodné soutěže."

Jak říká náš lid, kdyby blbost kvetla, vypadaly by některé redakce jako záhony v Průhonicích... Ještě že ti policisti kolem žádné redakce nešli.

Pozn. red. Citáty jsou vybrány z komentáře Karla Steigerwalda "Budou stávky", Mladá fronta Dnes, 1. září 2010, str. 10.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 22.9. 2010