Nezbyl vám už žádný smysl pro slušnost?

21. 9. 2010

Dovolte mi, abych ještě jednou doporučil vynikající diskusi Brada DeLonga o tom, jak to, že lidé na 99. percentilu, přestože vydělávají dvojnásobek toho, co jejich protějšky z roku 1980, se nyní cítí chudší. Nicméně po dodatečném promyšlení (a diskusi s Robinem) se mi zdá, že je tu něco, co Brad neřekl, a co stojí za zmínku --- totiž změna sociálních norem, napsal Paul Krugman.

Dokonce i v roce 1980 určitě existovalo mnoho lidí na 99. percentilu nebo se mu blížících, kteří cítili sebelítost, přinejmenším čas od času. To se nakonec stává každému: Vedu velmi privilegovaný život (ano, spadám do pásma, které bude podle Obamova plánu platit vyšší daně), ale ještě i teď příležitostně zažívám občasné záblesky zelenooké závisti. (Co je? Vezete mě zpátky na letiště v Sao Paulu, v tomhle provozu? Nestojím vám za vrtulník?)

Jenže před třiceti lety se lidé s vysokými, ale nikoliv supervysokými příjmy obecně styděli remcat --- nebo přinejmenším cítili, že by byli zesměšňováni, pokud by remcali nahlas. Dnes jsou všechna omezení ta tam. Povyk kolem pánů Hendersona a Steina je výjimkou, která potvrzuje pravidlo: Neskýtali by takovou podívanou, pokud by se normálně nepohybovali ve společenských kruzích, kde stížnosti, že máte jen devíti či desetinásobek mediánového rodinného příjmu, jsou považovány za naprosto přijatelné.

Velice brzy budeme v hlavních časopisech přihlížet vážným, naprosto bez rozpaků vedeným diskusím o problému služebnictva.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 21.9. 2010