Anketa Romano Hangos:
Jak ve vaší obci jednají místní politici v záležitostech týkajících se Romů?
22. 9. 2010 / Pavel Pečínka, Gejza Horváth
My Romové si to někdy kazíme sami, ale tady v Čechách nám to občas kazí i Romové, kteří sem přijdou ze Slovenska. Doma na Slovensku berou podpory a tady si chodí přivydělávat na černo. V práci se hádají, není na ně spoleh, pracovní povinnosti si neplní a peníze chtějí už dopředu. Někdy se nedivím, že nás gádžové hází do jednoho pytle, že nám nadávají a odkazují nás na romské organizace. Ale co tam? Jako by tady nebyly. Schůze nedělají, Romům neřeknou co po nich chtějí, co pro ně můžou udělat. S Romy je zapotřebí komunikovat, mnoho Romů nepracuje, vandruje po světě a romský problém každým rokem narůstá.
Městský úřad tady v Brně na Bratislavské ví v jakých špatných podmínkách Romové žijí, ale nic proti tomu jaksi nedělá. Nemá o to asi velký zájem. Oni jen Romy sledují a poukazují na jejich špatné chování. Já je volit nebudu, ale kdyby kandidoval v komunálních volbách nějaký Rom tak bych mu hlas dal. Ale musel by to být člověk, který by byl toho hoden. Jeho slovo by muselo mít váhu, jak pro nás tak pro Čechy. Musel by to být bojovník. Už je načase, aby na úřadech seděli i Romové. Pokud tam nebudou, tak romská otázka se nezačne vůbec řešit.
Naši rodiče nás vychovali v tom, že nemusíme být vzdělaní, že gádžové nás stejně nebudou chtít mezi sebe, že bude pro nás lepší, když budeme pracovat. Říkali nám to proto, že měli s gádžama špatné zkušenosti. Měli pravdu. Je zapotřebí změnit přistup Čechů k nám, abychom chodili po cestě bez strachu. Necítím se v této zemi svobodně, bojím se o svoje děti a o svou manželku. Bydlím tady na Bratislavské a starosta pro nás Romy nedělá nic, proč bych ho volil. Blíží se komunální volby a kdyby do nich kandidovali Romové, tak budu volit je. Je zapotřebí aby všichni Romové o tom věděli, aby mohli dát svůj hlas našemu kandidátovi. Ten by se měl ale starat nejen o nás, ale i o gádže. Venclíka z ODS volit nebudeme.
Také je ovšem pravda, že Romové nejsou bez viny. Taky by se měli už uklidnit, protože Češi nás pak hází všechny do jednoho pytle. Mám pět dětí a stálá práce pro mě není, proto na všechno nestačím. Těžko se do práce dostávám, Romy zaměstnávat nechtějí. Minule jsem volal na jedno místo a řekli mi, že mají volno, ať přijdu. Když jsem tam přijel a viděli mně, tak místo už měli obsazené. Toto se děje se všemi Romy. Co to je? Je to diskriminace, rasismus, nebo nenávist? Kdo nám to vysvětlí? Kdo se nás zastane? V každém obecním i městském úřadě by měli sedět i Romové, aby nás mohli zastupovat, jednat za nás a dohlížet na žádosti a stížnosti Romů. Nejvíc se to ovšem týká otázek bydlení. Samozřejmě, že by to měli byt vzdělaní a chytří Romové.
Ke komunálním volbám by měli Romové chodit a svůj hlas by měli dát jen těm, co mají ve svém programu práva menšin. Nebo tomu kandidátovi, o kterém vědí, že se Romů zastane. Také je důležité vědět, jaký Rom by kandidoval a kdo to je. Měl by dát o sobě vědět, měl by si udělat svůj předvolení mítink a říct nám, co pro nás chce udělat. Měl by to být chytrý a vzdělaný člověk, který má o věcech přehled, a hlavně by to měl být člověk s čistým morálním kreditem.
Čím bych se chtěla pochlubit je centrum Avarde, které založil pan PhDr. Petr Tulia. Nabízí romským dětem různé kroužky, doučování, pořádá výlety a spoustu různé zábavy. Děti do centra Avarde chodí moc rády.
Vrátím se ale k otázce, jak se místní politici chovají v záležitostech Romů.
Říkám si totiž, proč by měli pro Romy něco dělat? V čem jsme jiní než ti ostatní? Každý má nárok na určité peněžní dávky, na vzdělání, na kroužky pro děti a mnoho dalšího. Proč by mělo být něco jen pro Romy, když se můžeme začlenit mezi ostatní? Nevidím v tom žádný problém. Má dcera chodila do kroužku, kde byla jediná Romka. Já chodím na cvičení, kde jsem taky jediná Romka. Nejprve na nás koukali jako na přízrak, ale zvykli si, nemáme s nikým žádný problém. Poslední dobou se mi zdá, že někteří Romové očekávají pořád něco navíc, domáhají se kolikrát nemožného a to křikem a nadávkami.
Mám Romy ráda, jsem jednou z nich, někdy mě ale opravdu vytáčí chování některých Romů. Jako příklad uvedu rodinu z Nového Boru, která demonstrovala za vodu a bydlení. Tato rodina neplatila nájem. Proč by jim město mělo odpouštět dluhy, proč se má město postarat, aby měli vodu nebo nové bydlení? Kdyby řádně platili nájem a služby, vodu by jim neodpojili. Jejich postoj jsem nepochopila. Nepůjdu se přece hádat, když jsem nesplnila to, co jsem měla.
Nebo jiný případ: Romové dostali bydlení, ale byty zdemolovali a potom chtěli opět nové bydlení, nadávali, že se tam nedá žít. Tak proč ty byty zničili? Takhle se to nedělá. Proč mám dostávat něco zadarmo, když ostatní si to musí zaplatit. Protože jsem Romka? Ne, ať má každý stejná práva a povinnosti.
Dnes je velmi těžká doba, potraviny jsou drahé, bydlení taktéž, ale to první, co zaplatím je nájem. Až poté jíme, oblékáme se atd. Vždy se musí zaplatit nájem. Opravdu nechápu lidi, kteří v noci s klidem spí, když nemají zaplacený nájem, ba i několik nájmů. Vím, že to někteří lidé takto dělají, píšu lidé, protože takto žijí jak Romové, tak i Češi. Ale do televize dají případ Romáků, kteří demonstrují za vodu a bydlení, a ukážou zničené bydlení Romáků, je to totiž zajímavější.
Chyby, které dělají Romové jsou stejné jako chyby, které dělají Češi. Ale na nás je to víc vidět, proto se háže špína jen na nás. Když se odvysílá nějaký případ, kdy došlo k trestnému činu, který spáchal Čech, nikdy nebude tolik špatných ohlasů, jako kdyby ten samý trestný čin spáchal Rom. Pravidelně sleduji diskuse na internetu a mnohdy se nestačím divit, kolik lidí si najde čas, aby napsali svůj názor na něco, co se týká Romů. Potom se podívám na diskuse pod článkem, kdy matka (Neromka) zavraždí své dítě ze žárlivosti a počet názorů je minimální. Kdyby zněl titulek Romská matka....., to byste se divili, kolik by přišlo názorů.
Proto bychom se měli chovat co nejlépe, žít řádným životem, aby neměli za co na nás neustále ukazovat. Samozřejmě nesouhlasím s tím, co někteří Češi dělají, že chtějí vzít zákon do vlastních rukou a ubližují Romům. To, co provedli malé Natálce je něco tak hrozného, že se to nedá ani popsat a je mnoho takových případů. Takto se nechovají ani zvířata. Ano, je zde opravdu velký rasismus, mnoho lidí nás nerozděluje na dobré a špatné, ale jen na ty "černé".
Přesto se kolikrát nedivím, že nás tak moc nenávidí, když v televizi o Romech nevidíme nic jiného než špatné věci. Vím, že spousta Romů žije klidným a spořádaným životem, moje rodina také tak žije, ale kvůli Romům, kteří neumí žít, žijeme se strachem, aby někdo neublížil nám nebo našim dětem.
Romové mají dnes tak špatnou pověst, že se velmi těžko hledá práce nebo bydlení. Ale pokud stále hledáme a nepolevíme, tak jednou budeme úspěšní a práci nebo bydlení najdeme. Nemůžeme po několika neúspěších složit ruce do klína a čekat. Ničeho se nedočkáme. Sama mám zkušenost, kdy jsem se musela přestěhovat do jiného města a narychlo sháněla bydlení. V každém telefonickém rozhovoru s majitelem bytu jsem řekla, že jsme Romové. Asi dvacetkrát jsem byla odmítnuta, vždy si našli nějakou výmluvu, aby nám byt nepronajali. Ale zkoušeli jsme to dál a povedlo se. Byt jsme našli.
Nesmíme se nechat odradit, ale jít dál, pořád zkoušet a to, co potřebujeme, najdeme.
----------------------------------
Andro Valašské Meziříčí bešav imar trito berš. Hin kade jekh organizacija e Charita, so perdal o Roma kerel oda, hoj le romane čhavorenca the romane ternenca keren všelijaka pasiji, keren lenca o ulohi, the varesave Roma odoj bešen andro khera vaš o daja le čhavenca.
Soha pes kamav te ašarel, hin o centrum Avarde, so kerďa o PhDr. Petr Tulia. Perdal o romane čhavore odoj hin všelijaka pasiji, šaj odoj keren o ulohi, phirkeren pro prindžardune droma u mek aver pasiji. O čhavore andro Avarde phirkeren igen rado.
Džav aľe pale kijo phučiben, so keren o politici andro tumaro foros perdal o Roma. Phenav peske, soske bi majinenas vareso perdal o Roma te kerel? Andre soste sam aver? Sako manuš lel ajse love, so leske patrinen, sako manuš pes šaj sikhľarel, sako šaj davkerel le čhavoren pro pasiji u mek aver so šaj keren. Soske majinel te avel vareso ča perdal o Roma, te šaj phiras maškar o aver nipi, soske majinas te ačhol palal? Na dikhav andr'oda ňič namišto. Miri čhaj phirelas pre pasija, kaj has jekhori romaňi čhajori. Me tiž phirav pre pasija, kaj som tiž jekhori romaňi džuvľi. Peršes pre amende dikhenas sar pro ňecuchi, aľe sikhľile pre amende, nane amen ňikaha ňisavo namištiben.
Avka mange imar varesavo idejos avel pre goďi, hoj o Roma furt užaren vareso opral, varekana kamen oda, so na džal, u mek pašoda keren vika, rakinen.
Rado le Romen dikhav, perav tiž maškar lende, varekana man aľe čačes choľarel, sar pes varesave Roma ľikeren. Ta trebas e famiľija andal o Nový Bor, so demonstrinelas vaš o paňi abo nevo kher. Kadi famiľija na poťinelas o kher, soske lenge o foros majinel te prebačinel lengero kamišagos, soske pes majinel o foros te starinel, kaj len hin o paňi abo nevo bešiben? Te bi peske lačhes savoro poťinenas, o paňi bi lenge na zaačhavnas. Oda, sar pes kijo oda thode, varesar na achaľiľom.
Abo aver Roma, so chudle neve khera, aľe savoro odoj rozmarde u paľis pale kamenas neve khera, kerenas vika, hoj pes odoj na del te dživel, ta soske peske o khera rozmarde? Avka pes oda na kerel. Soske majinav vareso te chudel ča avka, te ole aver peske mušinen oda stejnako te poťinel. Vašoda, hoj som Romňi? Na, mi jel sakones savoro stejnako, sar oda, so amenge patrinel, ta oda, so mušinas te kerel.
Adaďives pharo idejos, o chaben dragano, o bešiben tiž, aľe oda, so peršes poťinav, hin o kher. Ča paľis chas, uras pes u aver veci. Mindig pes mušinel te poťinel o kher. Čačes na achaľuvav ole nipen, so raťi mištes soven, te len nane poťimen o kher, vareko the vajkeci čhona. Džanav, hoj avka varesave nipi keren, irinav nipi, bo avka dživen sar o Roma ta o gadže. Aľe andre televiza dena feder le Romen, so keren vika vaš o paňi u vaš o bešiben, sikhavena o rozmarde khera, bo hin oda zaujimaveder.
O doša, so keren o Roma hine stejnake sar o doša, so keren o gadže. Aľe pre amende oda džal buter te dikhel, vašoda pes čhivel e mel ča pre amende. Te hin andre televiza varesavo pripados, kana o gadžo kerďa varesavo nalačhipen, ňigda na ela irinde ajci džungale lava, sar te bi oda stejnako kerďas o Rom.
Genkerav o diskusiji pro internet u kecivar pes na starčinav te čudaľinel, keci nipi peske arakhel o idejos, kaj ča te pisinen peskeri goďi pre oda, so kerďa o Rom. Paľis dikhav pro diskusiji tel o pribehos, kana e daj (gadži) zamurdarďa peskere čhavores vašoda, hoj has thovaduňi u andre diskusiji ča vajkeci nipi pisinde peskere lava. Te bi has aľe upral irindo Romaňi daj...., oda bi pes čudaľinenas, keci nipi bi odoj pisinenas.
Vašoda pes majinas te ľikerel so nekfeder, te dživel lačhes, kaj len nane vaš soste pre amende ča te sikhavel. Čačipnaha na džav oleha, so varesave gadže keren, hoj len o zakonos andre peskere vasta u maren abo murdaren le Romen. Oda, so kerde la cikňa Natalkake, oda vareso ajso džungalo, hoj aňi našťi pisinav u ajse pripadi hin buter. Aňi o džvira nane ajse, sar jon. He, hin kade baro nalačhipen kijo Roma, o nipi amen na len sar lačhe abo nalačhe nipi, aľe ča sar ole "kale nipi".
Th'avka pes na čudaľinav, hoj amen avka narado dikhen, te andre televiza na sihhaven perdal o Roma ňič aver, ča džungipena. Džanav, hoj but Roma dživen lačhe dživipnaha, me le romeha čhavenca tiž avka dživas, aľe vaš ole Roma, so na džanen lačhes te dživel, ta amen dživas andre dar, kaj vareko te na marel amen korkoren abo amare čhavoren.
Pal o Roma džan ajse džungale lava, hoj pes lenge phares rodel e buťi abo bešiben. Aľe te furt rodas u rodas, ta jekhvar pes oda podarinela u e buťi abo o bešiben arakhaha. Kana pes amenge vareso maj na podarinela, našťi thovas ča avka o vasta andro khoča. Ňič pal amende na avela.
Me korkori mušinďom sigo te džal andro aver foros te bešel, ta arakhavas peske o kher. Sar vakeravas le manušeha, so delas o kher andro najmos, maj leske phenďom, hoj sam Roma. Maj bišvar mange phende, hoj na, mindig peske arakhle vareso, ča kaj mange lengero kher na den andro najmos. Aľe rodahas dureder u jekhvar pes oda podarinďa. O kher arakhľam.
Našminas pes te del, aľe te džal furt dureder u oda, so amenge kampel, arakhaha.
Vychází v Romano hangos č. 15 / 2010 ZDE
VytisknoutObsah vydání | Středa 22.9. 2010
-
22.9. 2010 / Neměl by být Václav Klaus spíš ve vězení?22.9. 2010 / Protest na Palachově náměstí byl velmi významný22.9. 2010 / Titanic se potopil kvůli chybě kormidelníka22.9. 2010 / Jaroslav Hašek: The Writer and His World22.9. 2010 / Rok 2010 je nejkrvavějším rokem afghánské války22.9. 2010 / Zvýšení univerzitního školného "neodradí studenty"22.9. 2010 / Graham Greene byl britským špionem22.9. 2010 / Pavel Pečínka, Gejza HorváthJak ve vaší obci jednají místní politici v záležitostech týkajících se Romů?21.9. 2010 / Oběti jsou jen pro chudé21.9. 2010 / Nezbyl vám už žádný smysl pro slušnost?21.9. 2010 / Hluboký údiv nad nenávistností Jany Bobošíkové21.9. 2010 / OECD vyzývá USA ke zvýšení daní20.9. 2010 / Amerika zešílela?20.9. 2010 / Nelitujte Demokraty20.9. 2010 / Britští liberální demokraté "zradili chudé"18.9. 2010 / Hospodaření OSBL za srpen 2010