Britský ministr pro podnikání zaútočil na kapitalismus

22. 9. 2010

Ale říkají mi, že vypadám zdeprimovaně. Je mi líto, milá konference, ale tohle je moje šťastná tvář. "Vás to v té vládě nebaví?" ptají se mě lidé. No, moc velká radost to není, ale je to nutné: je potřebné pro naši zemi, aby v době finanční krize naše strany spolupracovaly. A je to příležitost, aby naše strana dokázala, že máme politickou zralost a umíme činit obtížná rozhodnutí a vládnout na základě principů.

Avšak jaké to tedy je být v posteli s konzervativci? Zaprvé, je to vyčerpávající: Je to vyčerpávající, protože musíte pořád usilovat, aby vám taky nechali peřinu. Musíme si zachovat totožnost naší strany a svůj autentický hlas.

Do příštích všeobecných voleb půjdeme jako nezávislá síla s otevřenými alternativami. Tak jako v roce 2010. Ale koalice je budoucností politiky.

Labouristé a hospodářská krize

Tato koalice vznikla v důsledku nutnosti odstranit zděděný ekonomický nepořádek: důsledky kolapsu bank a největšího fiskálního deficitu ve skupině G20. To bude bolet. Silná dezinfekce pálí. Veřejnost v podstatě s koalicí sympatizuje. Ale čelíme agresivní labouristické opozici, která si zvolila jednoduchou alternativu, že bude popírat, že existuje deficit.

Jenže oni ho vytvořili.

Samozřejmě, zavládla globální hospodářská krize. Ale naši labourističtí předchůdci zanechali Británii výjimečně zranitelnou a poškozenou. Lidé mají víc osobních dluhů než v jakékoliv jiné čelné ekonomice, bublina nemovitostí byla nebezpečně nafouknutá a přehnaně velký bankovní sektor se choval jako by to byli páni, nikoliv služebníci občanů, Jejich hospodářský model používal finančního šílenství Irska a Islandu. Postavili dům na písku a domnívali se, že zavádějí novou, pokrokovou architekturu. Spadlo to. Nedokázali předvídat, teď nedokážou ani zpětně analyzovat.

V mimořádné, nouzové situaci bylo správné přijmout rozsáhlé deficitní financování. Ale ten deficit nyní musí být odstraněn. Veřejné výdaje byly výrazně zvýšeny na základě jednorázových přílivů daní, které už neexistují. Jsme chudší země, než jsme byli před dvěma lety, a rozpočet musí odrážet to, co si můžeme dovolit.

Víme, že kdyby byli labouristé zvoleni, i oni plánovali zvýšit DPH. Útočí na naši vládu, ale neříkají ani slovo o tom, že jejich ministr financí už zavedl škrty ve výši 23 miliard liber. Plánovali snížit rozpočet mého ministerstva o 20 - 25 procent, ale nyní se stavějí proti všem škrtům.

Řádná debata je nemožná s lidmi, kteří vycházejí z infantilní pozice, že žádný problém neexistuje.

Reakce liberálních demokratů

Musíme spojit férovost a pevný přístup. Musí dojít k zmrazení platů ve veřejném sektoru, aby byly uchráněny pracovní příležitosti i služby, ale nejméně placení lidé musejí být ochráněni. Ano, budou všeobecně zvýšeny daně. Ale nejbohatší lidi ponesou největší břímě.

Růst a oživení

Avšak skutečná debata musí být o tom, jak vytvořit rovnováhu mezi škrty a hospodářským oživením a vytvářením pracovních příležitostí. Ekonomický růst je životně důležitý. Oživení není možné bez uspořádání veřejných financí, ale veřejné finance nelze uspořádat bez příjmů z hospodářského růstu. A růst musí být vyvážený a udržitelný, nesmí být založen na další bublině.

Banky

Avšak k hospodářskému oživení nedojde automaticky. Vláda má klíčovou roli. Musí podporovat poptávku. To je základní keynesovská argumentace. Liberální ekonomie také požaduje, abychom odstranili překážky růstu, který musí být veden soukromým sektorem. Oživení je ohroženo tím, že banky odmítají poskytovat úvěry malým podnikům.

Co se týče bank, vůbec se neomlouvám za to, že útočím na flákače a hazardní hráče, kteří drasticky poškodili britskou ekonomiku a přitom si vyplácejí šokujícím způsobem vysoké prémie, které dotují daňoví poplatníci. Veřejnost na banky zuří a je to zcela oprávněné.

Avšak já neusiluji o pomstu. Máme naléhavý praktický problém: není k dispozici kapitál pro seriozní podnikání, nezaložené na spekulacích s nemovitostmi. Mnoho firem poukazuje na to, že je zaškrcují bankovní omezení a úroky.

Ministr financí a já jsme vypracovali celou řadu opatření v rámci politiky cukru a biče, ve snaze přimět banky, aby začaly podporovat reálnou ekonomiku. Bude zapotřebí tvrdých vládních zásahů, aby kapitál, který by měl podporovat půjčkami podnikání, nebyl vyplýtván na prémie a dividendy.

Struktura bank musí být zreformována, aby nemohlo v budoucnosti docházet ke katastrofám a aby to podporovalo konkurenceschopnost. Naši agendu lze shrnout krátce takto: Banky musejí být bezpečné a musejí půjčovat peníze. Nesmějí být tak velké, aby nemohly zbankrotovat.

Nové investice

Mimo banky existuje obrovské množství institučního kapitálu - v důchodových fondech a jinde - a ten hledá, kde by mohl být investován. Vláda navrhuje vytvoření Ekologické banky, která bude podporovat ekologicky cenné projekty a infrastrukturu spolu s těmito soukromými investory.

Oznamuji, že zaměstnanci Britské pošty dostanou příležitost získat akcie svého podniku, v největším privatizačním projektu za posledních 25 let. Ale Britská pošta se nebude prodávat.

Zásada odpovědného vlastnictví musí platit v celém podnikatelském světě. Potřebujeme úspěšné podniky. Ale jednu věc chci říct jasně. Agendou této vlády není volné tržní hospodářství. Trhy jsou často iracionální anebo zkreslené. Takže svítím ostrým světlem do špinavého světa podnikatelského chování. Proč by měly dobré podniky být zničeny krátkodobými investory, kteří se snaží rychle a spekulativně vydělat, zatímco jejich komplicové v City dostávají obrovské honoráře? Proč ředitelé podniků někdy zapomínají na své širší povinnosti, když někdo před nimi zamává šekem?

Kapitalismus likviduje konkurenci, kde může, jak vysvětlil už Adam Smith před 200 lety. Chci ochraňovat spotřebitele a udržet nízké ceny a poskytnout rovné příležitosti pro malé podniky. Proto musíme být bdělí a dávat pozor, co se děje v celé ekonomice. Konkurence je základním principem mé propodnikatelské agendy.

Znalostní ekonomika

Ale velkou dlouhodobou otázkou je, jak se naše země uživí v budoucnosti. Přírodními zdroji? Peníze za ropu byly vyplýtvány. Kovozpracovatelstvím? Přesunulo se do Asie. Bankéřstvím? To už jsme dělali. Co tedy zbývá? Ve skutečnosti docela hodně. Lidi. Vzdělaní a talentovaní lidi. Vysoce technologická výroba, které máme hodně. Tvůrčí průmyslová odvětví, IT a průmyslová odvětví založená na vědě a na profesních službách. Potřebujeme ale víc takovýchto firem a víc pracovních příležitostí ve firmách, které už existují.

Mým úkolem jako ministra pro podnikání je podporovat hospodářský růst. A znalostní ekonomika vyžaduje větší množství vysoce kvalitních lidí s dobrým vzděláním. A tady máme problém. Podniky nemohou růst, protože je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a z našich škol vycházejí mladí lidé, kteří jsou v podstatě nezaměstnatelní. Roste množství nezaměstnaných absolventů vysokých škol, přitom existuje chronický nedostatek absolventů z vědeckotechnických oborů, zejména inženýrů.

Ve vzdělávání lidí nad 16 let musí dojít k revoluci. Začínáme s tím. Navzdory škrtům financuje mé ministerstvo letos 50 000 vysoce kvalitních učňovských míst. Chceme odstranit bariéry mezi univerzitami a dalším vzděláváním, mezi akademickým světem a studiem pro potřeby průmyslu. Byl jsem prvním členem své rodiny, který měl možnost zůstat ve škole i po dosažení věku 15 let. Chci, aby měl každý šanci pokračovat se svým vzděláváním.

Jak financovat univerzity

Ale co budeme dělat, vzhledem k tomu, že je k dispozici míň vládních peněz?

Uvědomuji si, že tady v sále jsou lidé, kteří zastávají názor, že vzdělání na všech úrovních musí být zadarmo a že za to mají platit daňoví poplatníci, bez ohledu na to, jak vysoké jsou tyto výdaje. Ve skutečnosti je však jedinou možností jak udržet vysokou úroveň univerzitního vzdělání s menším množstvím vládních peněz vytvoření systému, kdy absolventi univerzit v pozdějším životě budou činit větší příspěvky na své vzdělávání z velkých platů, které tou dobou budou dostávat.

Usiluji o to zajistit, aby platby za vzdělání byly spojeny s výší příjmů. Proč by měli chudí absolventi univerzit - zdravotní sestry, pracovníci s mládeží či vědečtí výzkumníci - platit totéž jako podnikoví právníci a investiční bankéři? Vyšší příspěvky na vzdělání musejí být založeny na základní spravedlnosti.

Spravedlnost a daně

Největší zkouškou práce naší strany v této vládě je, zda dokážeme zajistit širší uplatnění spravedlnosti. Říká se, že ve světě mezinárodně mobilního kapitálu i lidí je kontraproduktivní zdaňovat osobní příjmy a podnikatelské zisky tak, aby to omezovalo konkurenceschopnost. To je pravda. Ale pokrokovou alternativou je zaměřit daně na nemovitosti a na pozemky, které nemohou utéct a v Británii představují extremní koncentraci bohatství.

Zdroj v angličtině ZDE

Vytisknout