Systematická ekologie se nemůže řídit podle jaderných fyziků

2. 8. 2010 / Karel Dolejší

Profesor Václav Hořejší na svém blogu upozornil na velice zajímavou skutečnost, že český spolek Sisyfos, jehož účelem je (teoreticky) bojovat za vědu a proti šarlatánství, propaguje na svých stránkách protivědecké aktivisty, a sice tzv. klimaskeptiky. Hlavní představitelé spolku Sisyfos podle všeho spolu s jakýmsi panem Kremlíkem, jemuž na svém webu poskytují prominentní hlas, nepovažují klimatologii za vědu, ale za "alarmismus". Profesor imunologie Václav Hořejší stejně jako naprostá většina světových vědců se na celou kauzu klimatologie dívají jinak než sisyfovští. Ti ovšem v českém kontextu vystupují jako strážcové čistoty vědy, a tak je přesto docela pravděpodobné, že spousta občanů ČR názor této instituce automaticky převezme. A to bez ohledu na skutečnost, že tzv. klimaskeptici nemají s takovou či onakou podobou vědy o klimatu vůbec nic společného a téma samotné je sebeméně nezajímá.

Velice podobně tomu může být i s energetikou - s tím rozdílem ovšem, že energetika není samozřejmě žádná samostatná věda. Alfred J. Lotka a Howard T. Odum formulovali energetiku evoluce a ekologickou energetiku. John Michael Greer ve svých esejích v zásadě popularizuje některé Odumovy myšlenky - pokud se tedy nezabývá pouze praktickými radami ohledně energetických úspor načerpanými z příruček, jejichž vydávání v době akutní ropné krize 70. let sponzorovala americká vláda. Vladimír Wagner se přes řadu mých upozornění nikdy sebeméně neobtěžoval zjistit si, o čem vlastně pojednává ekologická energetika - on totiž ví už předem, že jde o "mystiku", a proto se nemusí vůbec snažit něco zkoumat. Stačí mu rozdávat diskvalifikující nálepky a tvářit se, že má coby jaderný fyzik samozřejmý monopol na vědu vůbec, i když například o systematické ekologii velmi pravděpodobně neví vůbec nic.

Takovému přístupu, který uplatňuje Sisyfos v kauze klimatologie nebo Wagner v kauze systematické ekologie, se ovšem pochopitelně neříká věda. Jedná se jednoznačně o pokus zneužít konkrétního institucionálního postavení - neboli postaru argumentum ad auctoritatem. V zásadě se to nijak neliší od trapného snažení Václava Klause fušovat do řemesla lidem, s jejichž celoživotní prací v oboru klimatologie se český prezident nikdy neobtěžoval seznámit.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 2.8. 2010