Šlechta a šlechetnost - jak to bylo kdysi

2. 8. 2010 / František Soukup

Rakousko bylo státem všeobecného a rovného práva hlasovacího, ale nad touto zdánlivou demokracií stála kuratela sněmovny panské. Co se mělo v Rakousku stát zákonem, musilo dojít schválení této sněmovny. Panská sněmovna byla císařským fideikomisem ( ve feudálním právu nedělitelný a nezcizitelný majetkový soubor... pozn. František Řezáč). Její členy jmenoval císař podle svého volného uvážení. Císařova vůle byla panské sněmovně rozkazem. Když byla svolána říšská rada, vzala na sebe panská sněmovna dvojí funkci: kurátora sněmovny poslanecké a inspirátora války. Škrtala usnesení lidové sněmovny a bičovala všechny vášně k dalšímu pokračování ve válce. Když poslanecká sněmovna vystoupila proti válečné justici, vrátila jí panská sněmovna třikrát její usnesení a nakonec je vůbec neprojednávala.

1. Proti míru a sebeurčení národů

V panské sněmovně byly proneseny nejvášnivější řeči proti sebeurčení národů a proti míru. Proti požadavku československého státu rakouská šlechta zuřila nejvíce. Dne 30.června 1917 vystoupil v panské sněmovně hr. Osvald Thun-Salm a oblečen v uniformu rakouského nadporučíka vrhal se vášnivě na poslance T.G. Masaryka a Düricha a na české legie. Dr. Kramáře nazýval zločincem a rozčileně volal, že to, co se v posledních dnech odehrávalo ve sněmovně poslanecké, je skutečná velezrada, a čeští poslanci že tam pod ochranou imunity přednesli věci nejohavnější a přímo se ztotožnili s notorickými velezrádci.

Kníže Karel Auersperg pak naříkal, že Slované a sociální demokraté postupují společně a že všechna politika slovanských národů v Rakousku jest z velké části ovládána hesly, jež jsou přejímána od Dohody. A hraničí prý s nestydatostí, jestliže se cizí státy vměšují do našich vnitřních věcí a chtějí nám předpisovati, jak máme žíti...

2. Schwarzenberg chce jen válku!

S neslýchanou opovážlivostí vystoupila panská sněmovna proti českým požadavkům také ve své schůzi 28. února 1918 (!). Členové panské sněmovny byli pro bezohledné anexe, pro vojenské tažení do Ukrajiny a pro bezohledné pokračování ve válce. Nejbohatší český šlechtic kníže Schwarzenberg, jenž, jako všichni ostatní, vydělával na válce nesmírné sumy, volal do sněmovny: "My nechceme mír, my chceme válku až k vítězství!" - A všichni byli zajedno v příkrém odsuzování všeho práva na sebeurčení pro národy Rakouska. Vídeňský katolík a křesťanský sociál dr. Pattai prohlašoval, že by bylo holým šílenstvím říkati, že Rakousko je pro mír bez anexí a kompenzací a že si nic nevezme, když musí po léta bojovati. Žádal zabrání Srbska a rozdělení Belgie s udělením úplné nezávislosti její vlámské části. Pro samostatnost národů Rakouska neměl ovšem ani slova.

Dr. Plenner dokazoval, že Rumunům se musí ukázat nesmírně tvrdá pěst a že tato valašská lupičská banda nezasluhuje žádného šetření. Pražský rodák dr. Baerenreither schvaloval, že německé armády obsadily Lotyšsko a Estonsko.

3. Auersperg chce odstranit parlament

Kníže Karel Auersperg se odvážil mluviti jménem lidu. V širokých vrstvách obyvatelstva se o parlamentu soudí, že by nebylo příliš velkým neštěstím, kdyby vůbec zmizela tato scéna, za jejímiž kulisami sedí režiséři Dohody a její přátelé.

Dr. František Soukup, 28. říjen 1918, díl II., Svěcený, Orbis, Praha 1928, str. 761 - 763.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 2.8. 2010