Sára studuje střední školu, i tak denně čelí předsudkům

12. 5. 2010 / Radka Svačinková

Sára (17 let) má tři bratry a tři sestry. Studuje Střední odbornou školu managementu a práva v Brně. Ráda zpívá a po studiích by chtěla začít podnikat. Několik týdnů pobývala na studijně-vzdělávací stáži v USA, odkud si přinesla zkušenosti a nápady, které chce využít v práci s dětmi v romské komunitě. Zkrátka mladá inteligentní holka, která má našlápnuto. Mimochodem, je Romka.

Se Sárou jsem se potkala poprvé v neziskové organizaci IQ Roma servis, kam dochází na lekce zpěvu a kde se podílí na tvorbě časopisu Romano VIP. Překvapivé je, jaké charisma z ní na tak mladou osobu vyzařuje a jakými ambicemi oplývá. Ve svých plánech do budoucnosti se vidí jako podnikatelka, ale chtěla by se i více zapojit do dění uvnitř romské komunity. Zaměřit se chce především na práci s dětmi a realizaci aktivit, které by jim jednak umožnily kvalitně trávit čas, jednak by je osobnostně posunuly. Má ale i mnohem smělejší plány. Do budoucna by ráda přispěla ke sblížení romské komunity s většinovou společností a podílela se na vymýcení vzájemných předsudků a společenských bariér.

Ačkoli je plna optimismu, který je tak vlastní mladému člověku, uvědomuje si až žalostně dobře složitost situace, ve které se Romové v České republice ocitají. Na svůj věk má již přímé zkušenosti s rasově motivovanou diskriminací. Sama k tomu říká: "Myslím si, že Češi nejsou zvyklí na lidi, kteří se odlišují od většiny svým vzhledem, například barvou kůže. Chovají se vůči nim podezíravě až rasisticky. Netýká se to pouze jejich postoje k Romům, ale třeba i k cizincům." Toto rozpačité chování vůči něčemu odlišnému Sára vnímá na základě příležitostně zažívaných negativních zkušeností. "Občas se mi stává, že když mě lidé neznají a soudí mě podle toho, jak vypadám, chovají se ke mně jinak, dávají mi najevo, že jsem jiná." Sára to však bere s nadhledem a život přijímá tak, jak je. Člověk žijící v minoritě, ať už dané etnickou, náboženskou nebo rasovou odlišností, zakouší svět z jiného úhlu pohledu než představitel většinové společnosti. Zažívá obavy, které si bez podobné zkušenosti dokáže málokdo představit. Minuty nepříjemných pocitů, když na vás na ulici pokřikují hanlivé nadávky spojené s tím, jak vypadáte. Pocit ohrožení, když míjíte hlouček mužů s oholenými hlavami. Jsou pro vás tyto pocity neznámé? Pro Sáru běžná zkušenost, když ji bedlivě pozorují v obchodě, jestli něco neukrade, když si k ní nepřisednou na sedačku v autobuse.

Přesto se Sára nevzdává a jde si za svými sny. Své nadšení čerpá z motivace, která pramení z pobytu v USA, kde, jak sama říká, pochopila, že když ostatní mohou dosáhnout po čem touží, dokáže to i ona.

Vychází v Romano hangos 5/2010 ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 12.5. 2010