Civilisté v Iráku potřebují naléhavě ochranu

28. 4. 2010

Každý měsíc jsou v Iráku zabity stovky civilistů. Mnozí se stávají terčem cílených útoků ozbrojených skupin jenom kvůli svému náboženství, etnickému původu nebo sexuální orientaci. Situaci v nové zprávě zdokumentovala Amnesty International.

K nárůstu politického násilí přispěla nejistota po březnových volbách, po kterých se čeká na zformování nové vlády. Jen první dubnový týden si vyžádal smrt více než stovky lidí.

"Sedm let po invazi vedené USA žijí Iráčané v atmosféře strachu. Irácké úřady by přitom mohly udělat více, aby je ochránily. V poskytování ochrany však znovu a znovu selhávají," uvedl Malcolm Smart, ředitel AI pro Blízký východ a severní Afriku.

Za část zabitých nesou odpovědnost irácké bezpečnostní složky a zahraniční jednotky. K násilí dochází i v domácnosti. Většinu zabitých však mají na svědomí ozbrojené skupiny včetně Al-Káidy. Ta si v zemi nadále udržuje významné postavení.

Mezi lidi, kteří v Iráku umírají kvůli své práci, patří novináři a političtí aktivisté. Omar Ibrahim al Džábir z televizní stanice Rašíd jen stěží unikl smrti při explozi bomby namontované k jeho autu, ke které došlo 13. dubna. Terčem útoků jsou také náboženské a etnické menšiny. V únoru bylo při sektářských útocích v Mosulu zabito nejméně 8 křesťanů.

Ženám a dívkám nehrozí násilí jen ze strany ozbrojenců, ale také od příbuzných. Ti se na nich dopouštějí takzvaných zločinů ze cti -- v případech, kdy se údajně chovají v rozporu s tradičním morálním kódem. Stačí, aby odmítly provdat se za muže, kterého jim rodina vybrala.

Homosexualita není v Iráku tolerována, někteří muslimští klerikové dokonce své posluchače vyzývají k útokům na gaye.

Irácké úřady často nejsou schopny případy těchto zabití řádně prošetřit. V důsledku špatné bezpečností situace byly stovky tisíc Iráčanů nuceny opustit své domovy. Řada evropských zemí, v nichž hledají ochranu, je však vrací zpět do nebezpečných míst. Amnesty International proto vyzývá evropské státy, včetně Nizozemí, Švédska a Velké Británie, aby tyto deportace zastavily.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 28.4. 2010