Komunističtí dědci

26. 4. 2010 / Jan Potměšil

Jako člověk, který se označuje za "pravostředového s několika levicovými úchylkami", a v ekonomické oblasti především za pravicového, podotkl, že klip Issové a Mádla mi připadá agresivní, byť i místy vtipný, celkově ale hrubý a ze starších lidí dělající nesvéprávné blbce.

Osobně nemám rád typ lidí, kterým říkám "komunistický dědek", tedy lidi, kteří na mě hulákají, jak bylo za minulého režimu lépe, protože rohlík stál tolik a tolik, měli zajištěnou práci (byť mnohdy za nic nestála, tedy její výsledek), všechno zajistil stát (zatímco dnes se -- třeba i cestou občanské společnosti -- musíme víc snažit a neseme víc osobní odpovědnosti), dnes všichni kradou (jakoby dřív nebylo normou, že kdo nekrade, okrádá rodinu, a soudruzi nekradli také, akorát že se to nesmělo psát) a že "svobody se nenají", na druhé straně existuje spousta rozumných starých lidí, které mezi "komunistické dědky" řadit nelze a existuje zároveň i spousta mladých lidí, ochotných volit obskurní subjekty typu Dělnické strany či se sdružovat s mladými komunisty.

Má babička, která oslavila 90 let, pochází z venkova z 8 dětí, pracovala na dráze v dílnách a žije z nízkého důchodu, volí po celou dobu po listopadu 89 pravici, stejně jako dnes už zesnulý dědeček, poštovní úředník.

Jakkoliv na vesnici, kde máme chalupu, je otec, který je zde hlášen k trvalému pobytu, svým pravicovým hlasem při volbách spíše výjimkou, onu levicovou (ani KDU ale nepřijde zkrátka) převahu na vsi netvoří jen staří lidé a rozhodně bych neměl tu drzost a žaludek se cvakajícími umělými zuby dělat ze svých sousedů blbce, kterým já, přechytralý švihák z Práglu, budu vysvětlovat, jak jsou blbí.

V hospodě se pohádat s chlapy, to ano. Ale zesměšňovat babky a dědy, bez sebemenšího respektu, to mi přijde zu viel. Být "bába z venkova", šel bych po tomhle klipu natruc volit Paroubka.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 26.4. 2010