Jak zastavit americký imperialismus

16. 10. 2009 / Štěpán Kotrba

odpověď čtenáři Britských listů, studentovi Glasgow University Samu Graeme Beatonovi na článek "Ne základnám a rozšiřování prostoru"

Výrazem českého smyslu pro humor je osvojení si Murphyho zákona, že odborníkem je člověk z jiného města. Glasgowský student pravil, že "důležité je vybudovat široké mezinárodní hnutí, pokud máme zastavit monolit, jímž je americký imperialismus". Komunisté i křesťané také měli vždy velké, globální cíle. Nic proti tomu. Otázkou je, zda je třeba v této fázi "zastavit americký imperialismus", jestliže je na dosah cíl dosažitelnější - nevybudování radaru v Brdech a nezapojení České republiky do amerického systému kosmického zbrojení. Ten dotaz není jen z mé hlavy, stejnou otázku pokládal Lenin v roce 1905 netrpělivým bolševikům. Hnutí Ne základnám by během několika let asi neoslovilo 70% občanů České republiky abstraktním požadavkem "zastavit americký imperialismus". Nehledě k tomu, že imperialismus je dnes na severní polokouli globální. Cílem hnutí Ne základnám bylo "zastavit americký imperialismus v Brdech". Přesně podle bazálního hesla alterglobalistického globálního hnutí, organizovaného Světovým sociálním fórem - Mysli globálně, jednej lokálně.

Pointou je, že anglický výraz "base" znamenající v češtině základnu, se v arabštině řekne "al kajda"...

Až bude mít za sebou Sam Graeme Beaton stejně úspěšnou kampaň v Británii - proti vojenské základně Flyingdales či proti plánu britské vlády na modernizaci raket Trident, může přijít do Prahy podělit se o globální zkušenost se snahou vybudovat "most" mezi Londýnem a Prahou s cílem zastavit monolit, jímž je americký (a britský) imperialismus, "širokým mezinárodním hnutím". Aktivisté Ne základnám mu zcela jistě předají své zkušenosti se zastavováním imperialismu v Brdech už dnes. Práce v Británi ho zaměstná na několik let.

Prozatím já osobně tyto "knížecí" rady z Británie i z Česka považuji za naivní pokus o cílené rozptýlení pozornosti směrované k jednomu jedinému bodu: aby na kótě 718 nestál americký radar. Tyto vnitřně rekonfigurační iniciativy i z hloubi hnutí jsem předpokládal už v samém počátku kampaně a velmi jsem se divil, že na něco podobného nepřišel už vládní koordinátor Klvaňa či Saša Vondra. Být na jejich místě, přebíral bych iniciativu v protiradarovém hnutí právě těmito hesly. Přece mladí jsou dostatečně nezkušení, že si neuvědomí, že jim někdo vnucuje změnu cíle z uskutečnitelného na neuskutečnitelný. Že výsledkem musí být a bude vyčerpání a porážka, to tuší jen ten, kdo se kdy zabýval psychologií mas. O radaru v Brdech se totiž už nebude rozhodovat v Bílém domě, Downing street či v budově OSN v New Yorku, ale ve Sněmovní 4. Nebude rozhodovat Obama, Brown, globální "věrchuška" nebo nejnovější strašidlo "Brusel", ale 200 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Odpovědni svým voličům v nadcházejících volbách. Aktivisté se jich v každé obci během je'jich kampaní zeptají, zda jsou PROTI radaru a nebo PRO. Radar bude volebním tématem, ať námezdní píáristé chtějí, nebo ne. Ti v levicových stranách už ví, že jakmile nezopakují voličům v kampani, že jejich odmítavý postoj k americkému radaru a raketám budou respektovat, spáchají hrdelní zločin a mohou o voliče velmi snadno přijít. Vítězové vládnou, po poražených se šlape.

Stejně jako 70% občanů České republiky nechce mít americký radar v Brdech, obdobně velká skupina (64%) občanů České republiky nechce mít sudetské Němce na Šumavě. A i kdyby se v Británii stavěli na hlavu, rozhodovat o podpisu Lisabonské smlouvy se opět bude v Praze. Ne v Mnichově, ne v Londýně a ne v Paříži. A už vůbec ne v Bruselu. Je na čase, aby si to uvědomili i britští studenti, než dostanou geniální nápad, jak "zastavit imperialismus".

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.10. 2009