Malé radarové ohlédnutí do budoucnosti

14. 10. 2009 / Jan Neoral

Tři roky jsem si uschovával výstřižky z tisku, nahrávky z televizních zpráv, diskuzí, komentářů, archivoval DVD s nahrávkami zahraničních redakcí, které mi je na rozdíl od našich médií ochotně poskytovaly.

Shromáždil jsem mnoho konfrontačních vyjádření našich politiků z nedávné minulosti a dneška - a je to velmi pozoruhodné čtení. Radar sice skončil, ale neskončila snaha těchto lidí znovu nás bez ostychu ohlupovat a slibovat. Čekají nás -- snad na jaře - volby do parlamentu. A tak se politici zase úporně snaží. Z nesčetných bilboardů a všech možných médií se opět starostlivě zubí ve snaze přesvědčit nás, že teď už definitivně a skutečně mají řešení, že jen oni jsou ti praví -- a pokud jim na to zase skočíme a zvolíme je, učiní nás tentokrát už opravdu šťastnými.

Zase se cpou do první řady. Jako bychom byli všichni hlupáci, neschopní si něco pamatovat. (Zejména jejich sliby a činy za poslední tři roky).

Připomeňme si znovu některá jména:

Topolánek, Vondra, Parkanová, Schwarzenberg, Bursík, Cyril Svoboda, Přemysl Sobotka, Vidím, Barták, Benda, Tluchoř, Pojar. Samozřejmě je jich možno jmenovat mnohem více -- ale už je únavné o nich psát, a lidé je dobře znají a zejména znají jejich dřívější servilní nadšení pro radar.

Je zajímavou hříčkou času, že první místní referendum proti radaru se konalo v Trokavci dne 17. března roku 2007. A 17. března roku 2009 stáhl bývalý premiér Topolánek obě již podepsané smlouvy o radaru z jednání v parlamentu. (Neměl totiž už dostatek hlasů, potřebných k ratifikaci obou smluv -- a hrozilo tedy nebezpečí, že obě budou smeteny jednou provždy ze stolu).

A dne 17. září 2009 prezident Obama oznámil, že USA přehodnocují svůj radarový záměr.

A bylo by ještě zajímavější, kdyby volby do příštího parlamentu České republiky proběhly například 17. května 2010 a všichni ti politici, kteří tak jasně a neskrývaně v průběhu posledních tří let pohrdali svými občany a hráli tu podivnou lobbistickou radarovou hru, odtáhli konečně do háje.

Teď se dávají slyšet, že USA zklamaly a zradily své spojence. Že oni do radaru vložili mnoho ze své politické kariéry (v překladu to znamená, že doufali, že je USA podrží ve vládních funkcích i proti vlastním občanům -- prostě šplh s přírazem, známe to z tělocviku). Je úsměvné číst, jak například poslanec Jan Vidím křičí rozhořčeně z lavice českého parlamentu, že prezident Obama je zbabělec -- protože ten se rozhodl neprovokovat zbraňovým systémem, který je k ničemu, a místo toho se snaží o jednání, mezinárodní dobrou vůli, spolupráci, nebo kompromis s Ruskem. O jednání, na jehož konci by mohlo být daleko víc, než čeho by se dosáhlo tím zastaralým radarem v Brdech.

Ještě úsměvnější je vztekání se senátorského klubu, že "takhle, pane Obamo, takhle tedy ne"! Úsměvné - to není to správné slovo - protože sice úsměvné to je, ale současně mi přitom běží mráz po zádech nad hloupou, protože právě proto nebezpečnou militantností a stranickým fanatizmem českých politických myší. Je to pištění myší, které za zdí slyší našlapovat kocoura a přes patnáctku cihlu mu vyhrožují, že si zavolají na pomoc sousedovic foxteriéra..

Tři roky občanská hnutí, Liga starostů proti radaru, řada vědců a politiků našich i zahraničních oponovali vládě a radarovým nadšencům, že radar není funkční, nemá v ČR význam, není účinný, je nesmyslným monstrem, jako systém je zastaralý -- a hlavně - ve výsledku půjde proti evropské bezpečnosti, bude provokací.

Přehlíželi nás, vysmívali se nám.

Dnes říká sama Amerika ústy svého prezidenta, že radar nemá podle posledních analýz v Evropě opodstatnění, není plně funkční k účelu k jakému měl být postaven, není schopen eliminovat více útočících raket současně, není spolehlivý, je jako systém překonaný. Má být tedy jednoduše nahrazen jinými zbraňovými systémy, zřejmě mobilnějšími a účinnějšími.

"Pevná radarová základna, která byla původně plánována pro Českou republiku, by byla mnohem hůře adaptovatelná než letecké senzory a senzory v kosmu a na souši, které plánujeme využít nyní," říká ministr USA Gates dnes.

"Vyčůraní Čecháčci", říká exprezident Havel o protiradarově smýšlejících občanech dnes.

I dnes, kdy USA udělaly čáru za tím nesmyslem, bývalí vládní politici už zase vědí lépe než prezident Obama a jeho analytici, co jak je.

Občané české republiky samozřejmě prezidenta Obamu nepřinutili, aby se vzdal radaru v Brdech. Ale zasloužili se určitou měrou o to, že Topolánek byl stále méně a méně schopen najít v parlamentu potřebný počet hlasů pro ratifikaci obou radarových smluv. Je totiž docela možné, že pokud by poslanci necítili tak silný odpor, radar by už dříve schválili a nikdo nemůže říci, zda by se v Brdech už nebetonovalo -- možná dokonce ještě za vlády prezidenta Bushe.

To není tak podstatné. Nejdůležitější je fakt, že lidé se přestávají, zatím jen pomalu a ne dostatečně důrazně, bát zvůle Moci. Že už vědí, že nesmějí slepě věřit politikům, když ti přicházejí (a zaplaťpánbůh také odcházejí) s podivnými a podezřelými záměry a vemlouvají se, že je to jen a jen k našemu dobru. Že vědí, že jejich odpor proti čemukoliv nedobrému v záměrech politiků doma může být posílen detailní medializací doma i venku, tedy "vývozem problému" mediálně do zahraničí.

Jsem velmi rád, že radar v té nesmyslné, stacionární a pevně zabetonované formě v brdských lesích nebude. Vím, že i lidé z okolních obcí mají radost z tohoto výsledku.

I když musím říci, že jsem se i tady setkal před pár dny s názorem, "že starosta Trokavce zabil vesnici, protože ji připravil o radarové peníze".

Naštěstí, ač to novinářům bylo řečeno jedním popíjejícím štamgastem v trokavecké hospodě, nešlo o trokaveckého občana -- takže dobré jméno vesnice, která proslula prvním místním referendem proti radaru, nedošlo úhony.

Přesně s takovými reakcemi lidí totiž počítal kdysi bývalý premiér Topolánek ve svém slibu brdským obcím. Počítal, že taková suma je dokáže ohromit a ve výsledku jejich odpor proti radaru i zlomit. Že ten slib nebyl nikdy míněn vážně - a že jsem měl pravdu, když jsem celou dobu veřejně říkal premiéru Topolánkovi, že lže a peníze do Brd že dát ve skutečnosti nikdy nehodlá, je dnes už jasné.

Říkal jsem ty tři roky, že se těším, až radar a Topolánkova vláda skončí - a já budu zase moci v klidu vychutnávat zbytek života, cestovat s přítelkyní po Evropě, mít čas i na svá hobby. Dočkal jsem se. Tři roky jsem mohl své názory k radaru a k našim politikům na stránkách BL zveřejňovat - proto bych chtěl tady také dnes něco zavolat. Tak hlasitě, aby mě všichni rozumní lidé slyšeli:

Lidi, nebuďte hlupáci!

Blíží se volby. A zase nás chtějí různými sliby a hesly oblbovat ti samí, kteří nám říkali, že nemáme právo rozhodovat a dělat referenda o cizí základně, že ničemu nerozumíme. Ti, kteří si myslí, že máme jedinou šanci - jednou za čtyři roky je bez remcání zvolit.

Někteří na to jdou i velmi rafinovaně: to se dělá tak, že se najde někdo ještě jakžtakž důvěryhodný (nejlépe třeba nějaký kníže), posadí se do auta nově založené strany na místo řidiče, a ze zadního sedadla mu ten vzadu prostrčí své ruce pod pažemi a uchopí volant. A celá kára jede zase tam, kam chce ten vzadu. A zase jsou u volantu ti samí, jen s jiným autem.

Podobnost není čistě náhodná, hovořím o TOP 09. Smutné ovšem je, že jim na ten špek skočili i někteří starostové, kteří z chodníku vidí jen toho knížete v roli řidiče. Nebo ty starosty na chodníku přesvědčili k podpoře dvou bývalých proradarových propagátorů ti starostové, kteří doufají v rezervaci míst uvnitř toho auta.

Celá tři léta, po něž jsem se stavěl na odpor proti radaru v Brdech, jsem si nebral servítky. A nehodlám si je brát ani dnes. Varuji starosty, kteří se zbláznili do spolupráce s TOP 09:

Vy si opravdu tak málo pamatujete? Vy si vážně myslíte, že oni s vámi, obcemi, vesničkami, chtějí spolupracovat? Nesmysl. Oni totiž jen potřebují někoho, kdo je v tom autě roztlačí - pak už pojedou sami...

Naše jediná šance je v možnosti rozhodovat sami o sobě, nenechat se zase utáhnout na vařené nudli - a nazývat věci i "provařené" politiky správnými jmény a podle toho se rozhodnout. A z té první řady je prostě ve volbách vypráskat.

Kde lidé mlčí, když se děje něco špatného, je v ohrožení svoboda i demokracie. A cena za naše mlčení může být daleko vyšší, než je dnes.

(Autor je starostou obce Trokavec)

Jan Potměšil: Venkovští starostové v městské straně TOP 09 ZDE

Vytisknout