Vyprávějte si, co chcete

15. 10. 2009 / Miloslav Štěrba

21. srpen 1968 se opět dostal na naše obrazovky. V seriálu Vyprávěj se jeho autoři uchýlili k připomenutí dobové atmosféry několika problematickými epizodami: Příjezd sovětské jednotky na českou vesničku (v ony dny se armádní kolony soustředily na hlavní komunikace, velká města), cesta majitele nové škodovky do Prahy a posléze do České Třebové (vzhledem k vyhlašovanému stannému právu a rozmístění vojenských jednotek zcela nepředstavitelná), infarktní událost u zastaveného rychlíku z Prahy na Slovensko (tato trať je dvoukolejná, a ona vojenská jednotka nemohla zastavit rychlík mimo nádraží). Další pochybnosti vyvolalo nepřivolání lékaře k postiženému, nebo naivní dopadení odstraňovačů označení ulice. Jsou to malichernosti.

Diváci dostali porci potřebné nenávisti. Vůči „Rusákům“.

Co na tom, že „Rusáky“ tvořili příslušníci i dalších desítek národností a národů tehdejší sovětské unie, pro něž nezřídka byl slovanský ruský jazyk ještě větší překážkou k domluvení se než pro naše občany. Mimo Sovětské armády k nám zavítaly i armády NDR, PLR, MLR, BLR. Prý, aby zabránily kontrarevoluci převzít moc. Ale podle dnešních majitelů historie tu žádná kontrarevoluce nebyla.

Na obzoru byla jen perspektiva, kterou nám nasvítil 17. listopad 1989, i tento seriál, film Anglické jahody a veškerá oficiální díla, podle nichž měl šéfové spojeneckých zemí mlhu před očima a jednali jako šílenci. Vskutku, skutečným komunistům se vstup armád do naší země stal počátkem konce.

Jenže jakou „zradou“ mohl být pro dnešní budovatele šťastných kapitalistických zítřků tak hloupý čin, který posléze vedl k zániku samotného SSSR? Vždyť bez srpna 68 by zdaleka ne tak rychle korodovala totalitní ideologie.

Máme si opravdu myslet, že bez příjezdu spojeneckých armád Češi a Slováci byli připraveni (v rámci dnes málo oslavovaného Pražského jara) směřovat ruku v ruce vstříc světlým kapitalistickým zítřkům? Hned jak by ÚV KSČ přijal rozhodnutí o ukončení vlády jedné strany, odstranil by z ústavy paragraf o výlučnosti komunistické hegemonie, přijal by zákon o vrácení ukradeného v několika vlnách restitucí, JZD by rozdala krávy svých družstevníkům a zeměměřiči by se mohli strhat, jak usilovně by parcelovali lány... K tomu by se přidali majitelé nemovitostí, posedlí touhou opravit zpustlé budovy, generalita by stříhala na západní hranici ostnaté dráty a zasílala je na hranici východní, vyhlášená neutralita by umožnila kádrovým rezervám využít zakoupené osobní vozy k cestám na Jadran bez výjezdních doložek... Milicionáři, nebo alespoň jejich šéfové, by naházeli samopaly do vodních nádrží a šli sami do pracovních táborů, poté, co by si uvědomili svoji odpovědnost za komunistickou tyranii...

Je až symbolické, že opět se všechno rozhodlo kdesi jinde, nemuseli jsme hledat česká holubiččí řešení naznačených konfliktů. Ach, jo. Ti Rusáci!

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 15.10. 2009