DOKUMENT VYDANÝ ČTK

Právní stanovisko k usnesení Rady ČTK č. 10/2009 ze dne 17. září 2009, resp. č. 11/2009 ze dne 1. října 2009

17. 10. 2009

Dne 17. září 2009 Rada ČTK na svém 12. zasedání schválila usnesení č. 10/2009 následujícího znění:

Vzhledem ke skutečnosti, že stávající generální ředitel doručil písemnou rezignaci pouze Radě ČTK a nikoli i ČTK (zaměstnavatel), což je mezi účastníky nesporné a rezignace je tak neplatná, navíc stávající generální ředitel vzal pro odstranění jakýchkoliv pochybností svou rezignaci zpět, Rada ČTK konstatuje, že rezignace je neplatná a souhlasí s tím, aby stávající generální ředitel JUDr. Milan Stibral vykonával funkci generálního ředitele ČTK až do konce svého funkčního období (do 8. června 2011). Tím se ruší rozhodnutí o volbě generálního ředitele ČTK ve formě usnesení č. 9/2009 ze dne 20. srpna 2009 a usnesení 6/2009 o výběrovém řízení na funkci generálního ředitele vypsané dne 11. června 2009.
Pro hlasovalo šest členů Rady ČTK, jeden člen hlasoval proti.

Dne 1. října 2009 Rada ČTK na svém 13. zasedání schválila usnesení č. 11/2009 ve znění:

S ohledem na diskuse o platnosti či neplatnosti právních úkonů učiněných předchozím generálním ředitelem ČTK a Radou ČTK a souvisejících s ukončením pracovního poměru JUDr. Milana Stibrala ve funkci generálního ředitele ČTK a volbou nového generálního ředitele a v zájmu nastolení právní jistoty o tom, kdo je oprávněn řídit Českou tiskovou kancelář v době od 1. října 2009, přijala Rada ČTK toto rozhodnutí: Rada ČTK odvolává v tajném hlasování ing. Radima Hrehu z funkce generálního ředitele ČTK (šest pro, jeden proti) a jmenuje do funkce generálního ředitele ČTK JUDr. Milana Stibrala.
(šest pro, jeden se zdržel)

Pro posouzení věci je dále zásadní rovněž usnesení Rady ČTK č. 9/2009 ze dne 20. srpna 2009 ve znění:

Rada České tiskové kanceláře na svém 10. zasedání zvolila tajným hlasováním do funkce generálního ředitele ČTK od 1. října 2009 ing. Radima Hrehu počtem čtyř hlasů z celkových sedmi.

A dále usnesení Rady ČTK č. 7/2009 ze dne 11. června 2009 ve znění:

Rada České tiskové kanceláře vzala na vědomí oznámení generálního ředitele JUDr. Milana Stibrala o plánovaném odchodu do důchodu a o jeho odstoupení z funkce ke dni 30. září 2009.

Dotčené právní předpisy:

• Dle ustanovení paragrafu 7 odstavec 1 zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ČTK") se činnost Rady řídí jednacím řádem, který Rada přijme do 30 dnů od začátku funkčního období.
• Dle ustanovení paragrafu 8 odst. 1 písm. b) zákona o ČTK do působnosti Rady náleží jmenovat a odvolávat generálního ředitele (dále také jen "ředitel").
• Dle ustanovení paragrafu 9 odst. 2 zákona o ČTK je ředitel jmenován Radou na funkční období šesti let.
• Dle ustanovení paragrafu 9 odst. 3 zákona o ČTK může být ředitel Radou odvolán tajným hlasováním před uplynutím funkčního období, vysloví-li se pro jeho odvolání alespoň pět členů Rady. Odvolání vstoupí v platnost jmenováním nového ředitele.
• Dle článku XIII označeného jako Volba a odvolání ředitele ČTK odstavec 1 písmeno a) Jednacího řádu Rady České tiskové kanceláře (dále jen "Jednací řád Rady") přijatého Radou ve smyslu ustanovení paragrafu 7 odst. 1 zákona o ČTK je ředitel jmenován na základě výběrového řízení, nerozhodne-li Rada jinak.
• Dle článku XIII odst. 2 Jednacího řádu Rady je ředitel jmenován na základě výsledku tajného hlasování, vysloví-li se pro jeho jmenování alespoň nadpoloviční většina všech členů Rady,
• dle čl. XIII odst. 4 Jednacího řádu Rady může být ředitel Radou odvolán tajným hlasováním před uplynutím funkčního období, vysloví-li se pro jeho odvolání alespoň pět členů Rady. Odvolání vstoupí v platnost jmenováním nového ředitele.
• Z čl. 9 Statutu České tiskové kanceláře ze dne 29. 1. 2009 vyplývá, že generální ředitel je zaměstnancem ČTK.
• Dle ustanovení paragrafu 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP") mohou být práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích upravena odchylně od tohoto zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit.
• Dle ustanovení paragrafu 33 odst. 2 ZP platí, že pokud zvláštní právní předpis nebo stanovy vyžadují, aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy.
• Dle ustanovení paragrafu 33 odst. 2 ZP se pracovní poměr jmenováním na vedoucí pracovní místo zakládá jen v případech stanovených zvláštním právním předpisem.
• Dle poznámky pod čarou se za takový zvláštní právní předpis považuje mimo jiné zákon o ČTK.
• Dle ustanovení paragrafu 33 odst. 4 ZP jmenování podle odst. 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu, nevyplývá-li příslušnost ke jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede jmenování některý ze zde uvedených subjektů.
• Dle ustanovení paragrafu 73 odst. 1 ZP v případech uvedených v ustanovení paragrafu 33 odst. 3 ZP může ten, kdo je příslušný ke jmenování (paragraf 33 odst. 4) vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat; vedoucí zaměstnanec se může tohoto pracovního místa rovněž vzdát.
• Dle ustanovení paragrafu 73 odst. 5 ZP musí být odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance písemné a musí být doručeno druhému účastníku, jinak je neplatné. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se místa uveden den pozdější.
• Dle ustanovení paragrafu 73 odst. 6 ZP odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; to neplatí, jestliže byl pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou.

Právní analýza

Z ustanovení paragrafu 33 odst. 3 ZP ve spojení s poznámkou pod čarou vyplývá, že zákon o ČTK je třeba ve vztahu k ZP považovat za zvláštní právní předpis, na jehož základě se pozice generální ředitele ČTK obsazuje jmenováním. Zákon o ČTK dále upravuje délku funkčního období generálního ředitele ČTK, tj. představuje ve vztahu k ZP rovněž zvláštní úpravu co se stanovení funkčního období na dobru určitou týče /delšího než dva roky ve smyslu ustanovení paragrafu 39 odst. 3 písm. a) ZP/.

Generálního ředitele jmenuje do funkce Rada ČTK, a to podle ustanovení paragrafu 33 odst. 4 ZP ve spojení s ustanovením paragrafu 8 odst. 1 písm. b) zákona o ČTK. Z ustanovení paragrafu 8 odst. 1 písm. b), resp. paragrafu 9 odst. 3 zákona o ČTK vyplývá, že Rada ČTK je oprávněna generálního ředitele před uplynutím funkčního období odvolat. Jelikož zákon o ČTK neupravuje důvody pro odvolání, uplatní se obecná úprava ZP, která umožňuje odvolání z pracovního místa bez uvedení důvodu (paragraf 73 ZP).

Odvoláním z funkce pracovní poměr generálního ředitele ve smyslu ustanovení paragrafu 73 odst. 6 první věta ZP končí, neboť dle paragrafu 9 odst. 2 zákona o ČTK je generální ředitel ČTK jmenován Radou na dobu určitou šesti let. Ačkoliv zákon o ČTK vzdání se místa generálního ředitele ČTK neupravuje, může se generální ředitel svého místa vzdát, a to podle obecné úpravy ustanovení paragrafu 73 odst. 1 ZP.

Usnesení Rady ČTK ze dne 17. září 2009 č. 10/2009 Usnesení č. 10/2009 bylo dle svého textu Radou přijato v situaci, kdy bylo mezi stranami nesporné, že: - Rada na svém 10. zasedání dne 20. srpna 2009 zvolila nového generálního ředitele ing. Hrehu, kterému nebyl doposud předán jmenovací dekret, resp. dle Rady nebyl na místo ředitele jmenován; - písemné vzdání se místa ředitele ČTK bylo JUDr. Stibralem doručeno pouze Radě ČTK nikoli ČTK; - JUDr. Stibral vzal svou rezignaci zpět. Rada ČTK podle textu usnesení z 20. srpna 2009 výslovně tento den uskutečnila volbu generálního ředitele.

Dle zákona o ČTK je v kompetenci Rady generálního ředitele jmenovat, nikoliv zvolit. ZP současně na platnost jmenování neklade žádné zásadní obsahové požadavky, když se ke vzniku pracovního poměru jmenováním nevyžaduje písemná forma. Nicméně z Jednacího řádu Rady vyplývá, že volba předchází jmenování generálního ředitele (pokud Rada nerozhodne jinak) a jmenování se dle zvyklostí u ČTK provádí předáním jmenovacího dekretu.

Z tohoto úhlu pohledu by volba nového generálního ředitele, která proběhla dne 20. srpna 2009, mohla být považována pouze za vnitřní rozhodnutí Rady bez relevantních právních účinků vůči vítězi výběrového řízení. K výkladu, že ing. Hreha byl zvolen generálním ředitelem ČTK, tedy bylo v rámci Rady ČTK učiněno vnitřní rozhodnutí o obsazení místa generálního ředitele, ovšem ing. Hreha nebyl Radou ČTK do funkce jmenován, se Rada zjevně přiklonila při hlasování o usnesení č. 10/2009.

Dle našeho názoru tato úvaha Rady ČTK dotčeným právním předpisům neodporuje.

V návaznosti na tuto úvahu bylo poté evidentně v kompetenci Rady ČTK zrušit již proběhlé výběrové řízení, resp. volbu nového generálního ředitele, když tato volba v době přijetí usnesení č. 10/2009 ještě nebyla způsobilá vyvolat zamýšlené právní účinky. Pokud se týká doručování vzdání se pracovního místa, dovolujeme si k tomu uvést následující.

Ze shora citovaného ustanovení paragrafu 73 odst. 5 ZP vyplývá, že vzdání se vedoucího pracovního místa musí být písemné a musí být doručeno druhému účastníku, jinak je neplatné. Dle výkladu předmětného ustanovení se vzdání se vedoucího pracovního místa doručuje zaměstnavateli a popř. též tomu, kdo zaměstnance na vedoucí pracovní místo jmenoval 1. V daném případě se tedy vzdání se místa ředitele doručuje ČTK a Radě ČTK.

Z usnesení Rady ČTK č. 7/2009, resp. č. 10/2009 vyplývá, že písemné vzdání se místa ředitele bylo JUDr. Stibralem doručeno Radě ČTK. ČTK jakožto zaměstnavateli JUDr. Stibrala doručeno nebylo. V tomto ohledu lze mít pochybnost o tom, zda došlo k řádnému doručení vzdání se místa ředitele druhému účastníku tak, jak to požaduje ustanovení paragrafu 73 odstavec 5 ZP ve spojení s ustanovením paragrafu 337 ZP a zda je tedy tzv. rezignace platným právním úkonem; to že nedošlo k doručení ČTK, jak již zmíněno výše, se stalo mezi účastníky nesporným. JUDr. Stibral poté, co vznikly shora uvedené pochybnosti co do platnosti jeho vzdání se místa ředitele, vzal dle výslovného znění usnesení č. 10/2009 navíc i pro jistotu rezignaci zpět, přičemž tak učinil v době, kdy jeho funkční období běželo, tedy před datem zamýšlené účinnosti rezignace a nesporně tak za trvání jeho pracovněprávního poměru.

Jelikož zákon o ČTK neupravuje vzdání se funkce ředitele, zjevně se rovněž nezabývá odvoláním tohoto úkonu. Stejně tak ovšem zpětvzetí vzdání se vedoucího místa neřeší ZP. Nicméně s ohledem na ustanovení paragrafu 2 ZP, dle kterého se lze od ZP odchýlit, pokud to tento zákon výslovně nezakazuje, je dle našeho názoru v tomto směru možno analogicky aplikovat ustanovení ZP zabývající se odvoláním výpovědi. Dle paragrafu 50 odst. 5 ZP totiž může být výpověď, která byla doručena druhému účastníku, odvolána, a to se souhlasem druhého účastníka, přičemž odvolání výpovědi musí být provedeno písemně.

Odvolání vzdání se vedoucího místa lze jistě považovat za poměrně nestandardní právní úkon, ovšem máme za to, že jej proto nelze posuzovat jako úkon neplatný.

Z usnesení č. 10/2009 vyplývá, že Rada ČTK se zpětvzetím (odvoláním) vzdání se místa ředitelem JUDr. Stibralem souhlasila a podle sdělení Rady ČTK souhlasil i zaměstnavatel (ČTK), tj. formální náležitosti analogické aplikace ZP byly při odvolání vzdání se místa ředitele JUDr. Stibralem naplněny. Usnesení Rady ČTK ze dne 1. 10. 2009 č. 11/2009 Usnesení č. 11/2009 bylo dle svého textu Radou přijato v situaci, kdy zde existovaly pochybnosti o platnosti úkonů učiněných JUDr. Stibralem (vzdání se místa ředitele, odvolání vzdání se místa ředitele), resp. Radou ČTK (zrušení volby ing. Hrehy). Pokud by byl přijat výklad, že volbou ing. Hrehy na místo generálního ředitele došlo současně k jeho jmenování (tento výklad zjevně zastával ing. Hreha), máme za to, že lze považovat za nesporné, že rozhodnutím Rady ČTK ze dne 1. 10. 2009, která na svém zasedání ing. Hrehu z funkce ředitele ČTK odvolala, byla otázka (ne)vzniku pracovního poměru ing. Hrehy k ČTK postavena najisto.

Dle zákona o ČTK může Rada ČTK ředitele odvolat před uplynutím funkčního období, a to bez uvedení důvodu. Pro odvolání ing. Hrehy z místa ředitele hlasovala potřebná většina členů Rady. Pokud bylo následně odvolání z místa ředitele ve smyslu ustanovení paragrafu 73 odst. 5 řádně doručeno, je platné. Odvoláním z funkce zároveň skončil i event. vzniklý pracovní poměr ing. Hrehy k ČTK, a to podle ustanovení paragrafu 73 odst. 6 ZP věta první, neboť byl (pokud se tak skutečně stalo) do funkce jmenován na dobu určitou šesti let, což ve shodě s ustanovením paragrafu 39 odst. 2 ZP vyplývá ze zákona o ČTK a ČTK tak ve vztahu k ing. Hrehovi nemá nabídkovou povinnost.

V důsledku neplatnosti rezignace, resp. odvolání rezignace JUDr. Stibralem tento zjevně byl a je v pozici generálního ředitele ČTK.

Nicméně vzhledem k tomu, že zde opět druhá strana měla o této skutečnosti pochybnosti, odhlasovala Rada ČTK na témže zasedání, kde z důvodu právní jistoty rozhodla o odvolání ing. Hrehy, ze stejného důvodu rovněž jmenování JUDr. Stibrala. V předmětném usnesení se namísto o volbě hovoří výslovně o jmenování. Pokud se týká případné námitky, že ředitel nebyl jmenován na základě výběrového řízení, je třeba konstatovat, že zákon o ČTK takovou podmínku pro jmenování ředitele nestanoví. Jednací řád Rady k tomu uvádí, že ředitel je jmenován na základě výběrového řízení, nerozhodne-li Rada jinak. V tomto případě zjevně Rada rozhodla jinak, když ředitele výslovně jmenovala v rámci svého zasedání přímo (bez vyhlášení výběrového řízení). Předpokládáme, že Rada řediteli z důvodu právní jistoty předala rovněž v rámci zvyklosti jmenovací dekret.

Závěr

V návaznosti na shora uvedené si dovolujeme shrnout, že máme za to, že shora popsaná usnesení Rady ČTK nejsou v rozporu s platným právním řádem. Přijetím předmětných usnesení Rada v rámci dotčených právních předpisů reagovala na aktuální vývoj, přičemž motivem přijetí těchto usnesení byl dle jejich preambulí zájem na odstranění veškerých možných pochybností, pokud jde o obsazení místa generálního ředitele ČTK.

Na základě předložených usnesení Rady ČTK se domníváme, že JUDr. Stibral zastává v současné době funkci generálního ředitele ČTK po právu, a že ing. Hreha není generálním ředitelem ani zaměstnancem ČTK. Závěrem si dovolujeme uvést, že výše uvedené právní posouzení představuje stanovisko naší advokátní kanceláře, přičemž vzhledem k neexistenci výslovné právní úpravy některých otázek řešených v rámci této věci nelze rozhodnutí soudů o případném sporu o těchto otázkách s jistotou předvídat.

V případě jakýchkoliv Vašich dalších dotazů či žádostí o doplnění uvedeného stanoviska se, prosím, na nás neváhejte obrátit.

S pozdravem

Prof. JUDr. Miroslav Bělina, advokát
Prof. JUDr. Jan Kříž, advokát
JUDr. Veronika Křesťanová, advokát
Mgr. Zuzana Bělinová, advokát

všichni i.s. Advokátní kanceláře Kříž a Bělina, s.r.o.

1 Bělina, M. a kol. Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 291 s.

ece0786 4 med 1985 ČTKT2009101606483 ČR;média;ČTK;rada;personální;DOKUMENT

Vytisknout