Jak se český prezident snaží zablokovat Evropu

15. 10. 2009

Klaus byl v Albánii, kde dělal reklamu své knize Modrá, nikoliv zelená planeta, v níž argumentuje, že globální oteplování je mýtus. Ve středu odjel do Moskvy, kde dělá reklamu ruskému vydání této knihy.

V Praze je Klaus izolovaný a obklopený přitakávači. Zahájil kampaň jediného člověka, jejímž cílem je zablokovat Evropu a zlikvidovat Lisabonskou smlouvu, reformní chartu, jejímž účelem je způsobit, aby měla ve světě Evropa podstatně větší vliv. Trvalo to dlouhých osm let, než Lisabonská smlouva vznikla a nyní má vejít v platnost. Nikoliv však, pokud to bude záležet na Klausovi.

"Obávám se prohlubující se integrace Evropské unie. Pro mě je to něco životně důležitého," řekl v Moskvě. "Představa, že můžu zapomenout, co jsem řekl, nemá dobrý základ." Klaus dodal, že svůj postoj už vysvětlil ruskému prezidentu Dmitriji Medveděvovi. Zdá se, že to byla úmyslná urážka 27 šéfů vlád Evropské unie, jimž Klaus vysvětlení odepřel.

Čeští analytikové poukazují na to, že osmašedesátiletý prezident je typickým případem rozpornosti. Klaus pohrdá Evropskou unií, ale přesto Českou republiku do EU přivedl.

Klaus tvrdí, že nemůže podepsat Lisabonskou smlouvu, protože by tím vyvolal německou invazi - lidí, kteří by žádali o navrácení majetku, o nějž přišli jejich prarodiče, když byli z českých zemí po ukončení druhé světové války deportováni.

Klaus je sukničkář, který pohrdá feministkami a vysmívá se ekologům. Ostatní české politiky považuje za politické trpaslíky. Jediným mužem, jehož se bojí, jemuž závidí a jímž zároveň stejnou měrou pohrdá, je jeho velký soupeř Václav Havel, bývalý prezident.

Klaus je však neuvěřitelně úspěšný. Dvakrát byl zvolen českým premiérem, dvakrát prezidentem. Stojí v čele české politiky téměř bez přerušení od sametové revoluce v roce 1989.

Může si činit nárok na to, že řídil nejúspěšnější přechod od komunismu ke kapitalismu ze všech zemí bývalého sovětského bloku. Klaus, ekonom, který nebyl disidentem, se přidal k havlovské revoluční kohortě z r. 1989 dost pozdě. Avšak Klaus rychle ochromil Havlovo Občanské fórum, svým spiknutím ho roztříštil, vytvořil vlastní konzervativní stranu, jíž se postavil do čela, a nemilosrdně rozbil Československo a stal se vůdcem nové České republiky.

Když byl Klaus premiérem v době, kdy byl Havel prezidentem, oba muži spolu léta bojovali. Situace se natolik zhoršila, že Havel zrušil jejich týdenní schůzky. Havel Klause obvinil, že stojí v čele režimu "gangsterského kapitalismu". Avšak byl to Klaus, kdo se smál naposled - stal se na Pražském hradě prezidentem po Havlovi.

Soupeření je intenzivní. Oba muži spolu zřejmě bojují o místo v dějinách. Klaus je zjevným politickým vítězem, ale Havel zůstává morálním svědomím v České republice. Pravděpodobně je významnější historickou postavou: "Je to podivné. Havel se k tomuto vůbec nevyjádřil. Všichni čekáme, že Havel řekne něco zásadního."

Klaus je stále ve své zemi populární. Je více respektován než milován. V Evropě sdílí Klausovo pohrdání pro Lisabonskou smlouvu jen šéf britských konzervativců David Cameron. Klaus je výjimkou mezi středoevropskými politickými představiteli v tom, že dává přednost Vladimíru Putinovi před Josém Manuelem Barrosou, předsedou Evropské komise.

Nikdo neví ani v Praze, ani v Bruselu, co Klaus zamýšlí udělat. Je notoricky známo, že je Klaus nepředvídatelný. Očekává snad, že evropský summit na konci tohoto měsíce mu nabídne nějaký kompromis? Anebo jsou Klausovy požadavky úmyslně maximalistické, aby nebylo možno je splnit a Lisabonská smlouva zůstane neratifikována?

Pokud, jak se očekává, český Ústavní soud kritiku Lisabonské smlouvy odmítne, a Klaus ji dál bude odmítat podepsat, mohlo by dojít k pokusům Klause odvolat, suspendovat, anebo se mu nějakým jiným způsobem vyhnout.

Co je podstatou problému

Krize v Praze ohledně Lisabonské smlouvy je důsledkem českého ústavního systému, v jehož rámci je sice ČR parlamentní demokracií, ale prezident Václav Klaus jako šéf státu má větší než pouze ceremoniální pravomoci. Prezident má právo vetovat zákony a smí zákony vracet do parlamentu. Český parlament však nemá pravomoc pozměnit Lisabonskou smlouvu.

Lisabonskou smlouvu vyjednala a schválila česká vláda. Pak ji schválily obě komory českého parlamentu. Ústavní soud v Brně rozhodl, že Lisabonská smlouva neporušuje českou ústavu.

Klaus Lisabonskou smlouvu přesto odmítl podepsat a čekal na irské referendum. 2. října Irsko Lisabonskou smlouvu schválilo počtem hlasů 2 ku jedné, ale Klaus dál odmítal Lisabonskou smlouvu podepsat. Pokud český Ústavní soud rozhodne podruhé ve prospěch Lisabonské smlouvy, zřejmě 27. října, mohla by vzniknout ústavní krize. Klaus by mohl být odvolán, anebo by mohlo být rozhodnuto, že není schopen vykonávat své povinnosti, a mohl by být suspendován z úřadu.

Obojí by však mohlo trvat dlouho. To znamená, že je Lisabonská smlouva zranitelná, protože pokud by britští konzervativci vyhráli volby, dokud ještě nebude ratifikována, mohli by proti ní uspořádat referendum.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout