Odpověď panu Kubovi

16. 10. 2009 / Jan Hradil

reakce na poznámku JUDr. Kuby "Právo mezi ústavními experty a realitou", k článku "Klaus mezi Lisabonskou smlouvou a Benešovými dekrety"

Především nevytýkám panu Kubovi, jak se k problému Lisabonské smlouvy staví. Ozval jsem se proto, že Jan Čulík některé starší články na toto téma od pana Kuby nazval právní analýzou -- má výtka tedy směřovala primárně proti vyjádření Jana Čulíka, nikoliv Jaroslava Kuby. Jsem si vědom skutečnosti, že JUDr. Kuba tyto své příspěvky za právní analýzu neoznačuje, což ostatně ve svém posledním příspěvku potvrdil.

Netroufám si ani zpochybňovat odbornost pana Kuby, jak tvrdí, pokud jde o ústavní právo. Ve svém článku jsem ale napsal, že jeho text odráží neznalost práva evropského, což vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že označuje ustanovení Lisabonské smlouvy za mlhavá, neurčitá a mnohoznačná přesto, že tato ustanovení nejsou z valné většiny žádnou novinkou a byla již předmětem dlouholeté rozhodovací praxe orgánů Společenství, takže vůbec nejsou tak "mlhavá, neurčitá a mnohoznačná", jak se zřejmě domnívá. Uvažoval jsem rovněž o motivaci, kterou byl veden při psaní své anotace, a vyjádřil jsem domnění, že je jeho článek motivován strachem ze Sudeťáků, přičemž připouštím, že toto byla z mé strany spekulace, která není podložená a za níž se mu omlouvám.

Já zase netroufám sebe označit za odborníka na ústavní právo, kterým mne JUDr. Kuba ironicky nazval. Tvrdím ale, že pokud jde o možný přezkum Benešových dekretů u Evropského soudního dvora, nebude se tento přezkum řídit českým ústavním právem, ale právem Společenství, takže expertíza z hlediska českého ústavního práva není v tomto ohledu určující.

Tímto přeji panu doktorovi vše dobré a hodně úspěchů jak v akademii, tak v praxi.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.10. 2009