Právo mezi ústavními experty a realitou

15. 10. 2009 / Jaroslav Kuba

Pan Hradil napsal:

„Pokud jde o rozbor JUDr. J. Kuby, rovněž se nemohu ubránit tvrzení, že vlastně o právní analýzu vůbec nejde. Jde o jakousi politickou předpověď budoucnosti, ještě ke všemu založenou na pocitech a strachu ze Sudeťáků. O naprosté neznalosti evropského práva a rozhodovací praxe ESD svědčí jeho zmínky typu: ...“

Doporučuji panu Hradilovi, aby si z inkriminovaného příspěvku přečetl úvodní pasáž, ze které vyplývá, že jde o analytický komentář k názorům tehdejších europoslanců Bobošíkové a Železného. Cituji:

„Nemám k dispozici autentický, a zřejmě ani úplný text „týmu právních expertů poslankyně EP“ Jany Bobošíkové z dubna tohoto roku. Seznámil jsem se než s tím, co zveřejnil v článku „Lisabonská smlouva ohrozí majetkové jistoty občanů ČR“ ze dne 27.5.2008 v BL Štěpán Kotrba. A to pod označením „Právní studie k možnému prolomení Dekretů prezidenta Beneše v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv EU“. Jde o problém, na který již v deníku Právo dne 21.1.2008 upozornil jiný europoslanec, Vladimír Železný. Stručně řečeno, v obou případech jde o upozornění na jedno z rizik, které pro nás vyplývá z textu „Smlouvy o fungování EU ve znění Lisabonské smlouvy“.

Pokud se chce pan Hradil seznámit s prameny mojí argumentace, kterou jakožto expert opisuje slovy, cit: strach ze Sudeťáků, tak ji může nalézt i v BL.

Konkrétně v mém příspěvku v BL ze 4. 3. 2009, který je v podstatě anotací mojí ústavněprávní analýzy problému, označeného již v jeho  názvu: „Dopady případného zrušení československých prezidentských dekretů na právní řád ČR“.

Mj., v poslední větě na margo rozhodovací praxe ESD jsem v ní uvedl:

„Zůstává tak věcí nepředvídatelné náhody, jak bude Soudní dvůr EU posuzovat žaloby, jejichž efektem by bylo „prolomení“ čs. prezidentských dekretů.“

Závěrem podotýkám, že moje reakce není motivována snahou polemizovat s mně odborně neznámým panem Hradilem. I proto, že z obsahu jeho příspěvku je zřejmé, že mu (jako jinému „expertovi“, Václavu Žákovi) nejde o problém, jemuž věnuji pozornost. Nýbrž zpochybněním mojí odbornosti usiluje suplovat objektivní protiargumenty, kterých se mu nedostává.

Ozývám se z úcty k čtenářům BL, a samozřejmě i k Janu Čulíkovi, který připomněl můj příspěvek. Pro úplnost podotýkám, že ale autorem perexu, uvádějícího můj příspěvek v BL z 9.6.2008, nejsem.

Vytisknout