Sex, drogy a islám
22. 6. 2009 / Michal Vimmer
Co víme o Íránu? Írán je U Nás v obecném povědomí zapsán jako článek Osy zla. Írán, to je tam mezi Irákem a Afghánistánem, tam, odkud co nevidět přiletí raketa dlouhého doletu a spadne na Prahu, protože nemáme radar, který by Nás varoval. Tam v zlovolném Íránu se dnem i nocí točí odstředivky a islámští fanatici potají obohacují a obohacují uran. Každou chvíli budou mít A bombu a Rusové je v tom podporují. To víme, ale nějak Nám donedávna utajili, že je v Íránu také jakási islámská demokracie.
S údivem zjišťujeme, že se tam konaly volby, ve kterých soutěžilo několik prezidentských kandidátů.
Dnešní poučené světové veřejné mínění fandí íránské demokracii a podporuje ženy, studenty a zelené.
Staré struktury nečekaný objev perské demokracie připisují šlechtitelské práci CIA.
Skeptici a salónní partyzáni přejí loajálním Íráncům, ať vydrží vzdorovat tlaku USA + Izraele a nedopadnou jako My, otroci konzumu a banality.
Je Írán další obětí globální ready-made demokracie nebo baštou hrdé svébytnosti a kulturní unikum?
Írán neznáme.
Podle Spenglera z Asia Times ani Írán není žádná nadějná idyla, v kterou lze vkládat zástupné naděje.
V článku Sex, drogy a islám z února t.r. Spengler dokládá, že íránská společnost čelí mravnímu úpadku, který nemá na Západě obdoby.
Írán umírá, upozorňuje Spengler.
Íránská porodnost za posledních 20 let padala tempem nesrovnatelným s vývojem v jakýmkoli jiném státě světa. Tento propad je stěží vysvětlitelný jinak než úrovní obecné morálky.
Prostituce v Íránu se stala v Íránu výběrovým povoláním vzdělaných žen, dokládá průzkum uspořádaný teheránskou policií, otištěný v rakouském Der Standard.
Přes 90% teheránských prostitutek prošlo přijímacími zkouškami na univerzitu a 30% z nich na vysoké škole studuje. 80% prostitutek uvádí, že si zvolily tuto činnost dobrovolně a provozují ji přechodně. Absolventky uvádějí, že se živí prostitucí dokud nedostanou lepší práci, přijaté uchazečky hodlají studovat později a studentky si vydělávají na studijní poplatky. Jsou se svým stavem spokojené a nepovažují jej za prohřešek proti islámským mravům. Existuje rozsáhlý obchod s íránskými ženami v zemích Zálivu, Evropě, Japonsku.
Když národ prodává své ženy, je na tom opravdu zle.
Prostituce jako důsledek bídy a násilí je jedna věc, ale Íránská situace vypovídá o něčem jiném. Vzdělané teheránské ženy se prodávají, aby také něco vyhrály na ruletě ropné konjunktury a explozi trhu nemovitostmi z let 2006-2007.
Snad jen v bývalém Sovětském svazu po krachu komunismu se vzdělané ženy v takové míře věnovaly prostituci, ale okolnosti byly naprosto odlišné.
Rusové v 90. letech opravdu hladověli, ekonomika se zhroutila a měna ztratila cenu. Íránci dnes nežijí v blahobytu, ale nejsou tolik drceni bídou jako spíš vábeni luxusem.
Před rokem, když íránská kleptokracie nevěděla, co s petrodolary, dosáhly ceny luxusních teheránských apartmánů pařížských cen. Opoziční noviny psaly tehdy o tom, že ze státních ropných fondů se vypařilo 35 mld. dolarů. Zjevně je to korupce, co činí z íránských vzdělaných žen děvky.
Podle zprávy amerického vlivného think-tanku CFR je Írán hlavním exportním kanálem pro afghánské opium. Agentura OSN odhaduje počet závislých na heroinu v Íránu na 1.7 mil. To je 5% Íránců v produktivním věku, číslo nevídané od čínských poměrů z dob opiových válek 19. stol. Pro srovnání v USA (2003) činí počet závislých na opiátech desetinu procenta mladé populace.
Nevídané rozšíření prostituce a drogové závislosti v Íránu je odrazem národní demoralizace, hroucení starobylé kultury ve srážce s moderním světem. Tato sociální patologie nepramení z hmotné chudoby, ale naopak je sycena náhlým bohatstvím a korupcí vládnoucí třídy.
Pro většinu mladých Íránců není žádná cesta nahoru, ale jen pryč.
36% mladých od 15 do 29 let chce emigrovat. Jen pro třetinu mladých je současná situace přijatelná: zbytek si stěžuje na nezaměstnanost, nepřející společnost, nedostatek peněz. V zemi, která je největším světovým exportérem zemního plynu letos v zimě trpěly desetitisíce domácností chladem.
Nikoli vyšší vzdělanost žen, které se obvykle přikládá význam, ale masová demoralizace národa vysvětluje nevůli k životu v Íránu. Tradiční společnost vyžaduje od jednotlivce podřízení se celku. Jakmile zábrany padnou, může se obecná cudnost zvrátit v prostopášnost.
Chomejního revoluce se pokusila zastavit rozklad perské společnosti; dnes to vypadá, že jej uspíšila.
Modernita s sebou nese možnost volby a snaha íránských duchovních udržet hranice selhala. Příčinou íránského úpadku je extrémní pesimismus a materialismus.
Teokracie podrobuje náboženství politické zkoušce: je těžké odmítnout režim a zůstat zbožný. Podobně jako po pádu komunismu, zhroucenou státní ideologii s největší pravděpodobností vystřídá nihilismus.
VytisknoutObsah vydání | Pondělí 22.6. 2009
-
22.6. 2009 / Jak dál v Íránu: Chameneí a Mugabeho volba21.6. 2009 / V neděli se demonstrace v Teheránu neopakovaly21.6. 2009 / Šíitští duchovní pochodují spolu s demonstranty21.6. 2009 / Proč rebelovaly íránské feministky20.6. 2009 / Sobotní protesty v Teheránu - předběžné shrnutí22.6. 2009 / Uwe LadwigKauce padesáti milionů euro na natištění katalogu, neboli Naděje, že se zákazníci budou chovat iracionálně13.6. 2009 / Hospodaření OSBL za květen 2009