27. 3. 2009
Prvním praktickým využitím jaderné energie byly Hirošima a NagasakiOdpověď na repliky pánů Kotrby a Brzobohatého
Vážený pane Kotrbo, mě zase nudí stálá obhajoba jaderné energie v České republice, jak je nezbytná, jak je bezpečná a jak je levná. Opak je pravdou. Jaderná energie má příliš mnoho rizik a tak málo profitů, že bychom ji opravdu měli odmítnout. Několik otázek na počátek: jsou české elektrárny dostatečně chráněny před teroristickým útokem, třeba nárazem letadel? Co budeme dělat v případě válečného útoku? Vy takové situace vylučujete? Také bych rád. V Německu již běží v obdobné věci žaloby. Ale dobře, třeba je toto zbytečně silná argumentace. |
V diskuzi s Vámi se nesnížím k tomu, abych reagoval na vaše invektivy ohledně svého politického působení v předsednictvu někdejšího vedení SZ ani našich projektů v Zambii v rámci oficiální rozvojové spolupráce ČR, ani na to, abych dalekosáhle obhajoval Hermanna Scheera, jež je pro Vás "ekologistou" zatímco pro švédský parlament nositelem Alternativní Nobelovy ceny (1999). Jadernou energii bychom měli, ostatně jako všechno, posuzovat podle dosažených výsledků, v tom se asi shodneme. V roce 1974 předpověděla Mezinárodní agentura pro atomovou energii na rok 2000 přes 4000 GW instalovaného výkonu. Skutečnost byla v roce 2005 367 GW, tedy asi 9 %. Zásoby uranu jsou omezené, stejně jako všechny neobnovitelné zdroje. Odhadují se na cca 45 let. Během několika málo let, ještě než se otevřou nové doly, lze očekávat přechodný nedostatek uranu (Energy Watch Group). EU je závislá na dovozu uranu pro JE z 90%. Považujete toto za energetickou soběstačnost? Budeme všechno dovážet a nebo za to platit monopolistům, a těm, kteří nebudou profitovat, budeme platit náhrady mezd, protože si "neumějí" vydělat? A nebo podpoříme diverzifikovanou, decentralizovanou, občanskou a komunální energetiku, která zajistí jednou provždy dostupnou, levnou a čistou energii všem, poskytne pracovní místa a příležitosti pro desítky tisíc ve všech branžích. Co Vám na tomto modelu vadí? K levné jaderné energiiZ celkového R&D rozpočtu zemí OECD bylo za posledních 55 let investováno přes 800 miliard dolarů do energetického výzkumu. Z toho cca 90% na jaderné a fúzní technologie, 7% do výzkumu fosilních energií a 3% do výzkumu OZE a úspor. Jak se ten výzkum vyplatil? Posuďte výsledkem jednotlivých podílů sami: 2.6% jaderné štěpení, fúze 0%, OE 15% a cca 82% fosilní energie. Ve filmu "Jaderný comeback" jsme měli možnost vidět reportáž z první britské elektrárny Windscale (s havárií v roce 1957), která se demontuje. Demontáž bude trvat minimálně 100 let. Je tato cena demontáže zahrnuta do "levné" jaderné elektřiny? Známé jsou dále různé úlevy a nepřímé dotace podle mezinárodní smlouvy Euratom. K využití uranu v reaktorech dalších generacíTaková technologie je jistě realizovatelná, ale příslušné reaktory jsou komplexnější, dražší a nebezpečnější. Jejich provoz v 70. letech v USA a v roce 1994 v Británii zastaven. Reaktor v Kalkaru, byl před uvedením do provozu v roce 1991, poté co jeho cena vzrostla na 7 miliard DM, uzavřen a byl přestaven holandským investorem na zábavní park (!). Francouzský rychlý reaktor Super-Phoenix byl uveden do provozu roku 1986 a fungoval až do svého odstavení v roce 1992 na základě nejrůznějších provozních potíží necelých 200 dní. V nedávné době byl u Kapského města zastaven projekt vysokoteplotního thoriového reaktoru. Výsledky z thoriového výzkumného projektu v Jülichu jsou velmi neuspokojivé. Nepřímé emise jaderného cykluJaká je emisní kontrola a ochrana klimatu pomocí jaderných technologií? Marcela Bilek a ostatní z Univerzity v Sydney vypracovali v roce 2006 studii o nepřímých emisích skleníkových plynů spojených s celkovým cyklem výroby jaderné energie v Austrálii. Ve studii se počítá při těžbě suroviny s obsahem 0,15% uranu se zátěží 65 g CO2 na vyrobenou kWh. Již za několik let ale bude většina jaderných elektráren muset využívat štěpný materiál z podstatně horších ložisek s obsahem 0,04 až 0,08% uranu. Takto si představujete budoucí ochranu klimatu? Historie jaderné energetiky je historií neúspěchů. Jaderná energetika má jediné místo -- v technickém muzeu. Jaderná energie nemá nic společného s bezpečným zajištěním energetické budoucnosti. Můžete mi prosím vysvětlit, proč bychom měli investovat do jaderných reaktorů, když za pět let bude výrobní cena elektrické energie z větru stejná jako výrobní cena konvenčního proudu a za 10 - 12 let ve střední Evropě bude to shodné platit i pro fotovoltaický proud? Americká firma Nanosolar, vyrábějící nekřemíkové tenkovrstvé fotovoltaické panely uvádí na svých stránkách rovnici: 1 kg CIGS (Copper Indium Gallium Selenite) = 5 kg U, tedy za dobu své životnosti vyrobí tenkovrstvý článek ze stejné vstupní hmotnosti pětkrát více elektřiny než stejné množství uranu v soudobé JE. Víme, jak se prodlužuje a prodražuje výstavba JE -- příkladů je mnoho, myslím, že máme dostatečnou zkušenost s Temelínem, ale ani soudobé Olkiluoto na tom není lépe, naopak zcela stejně. Pro některé další oponenty této diskuze: obnovitelný proud se dnes opravdu nevykupuje za 20-40 korun, ale podle rozhodnutí ERÚ (ten nejdražší - fotovoltaický) podle doby uvedení do provozu za cenu 12,9 -14,1 Kč/kWh, jak si můžete lehce zjistit na stránkách ERÚ, asi ale náš oponent pilně studuje Plzeňský deník, speciálně články pana Víta, kde čerpá obdobné nesmysly. Váženy pane Brzobohatý, všechny technologie, které jsou použity ve scénáři JUWI existují. Měl jste možnost se o tom přesvědčit v citované zprávě. Ale ke kalkulaci: Hessensko má 2,3 krát vyšší hustotu obyvatelstva než ČR, ale vyšší podíl lesů než ČR (42% ku 33%), na osobu tedy v ČR připadá 1,7 krát větší plocha lesů na hlavu než v Hessensku. Pro výrobu elektřiny by bylo možno podle hessenského ministerstva životního prostředí získat z hessenských lesů 2 miliony tun. Pro pokrytí 10% elektrické energie Hesenska v roce 2025 by bylo třeba vystavět 3710 MW elektráren s vysokou účinností (50%) na pevnou biomasu. Na základě zkušeností z jiných spolkových zemí by se pro tento objem elektrické výroby počítalo se 3 miliony tun, což znamená ještě další objem, který by se získal z pěstování rychloobrátkových rostlin (např. Miscantus) na celkové ploše 26.500 ha, což jsou již uvedená 3% zemědělské plochy Hessenska. Česká republika by na tom byla lépe díky většímu podílu lesů na hlavu. Možná, že si ani neuvědomujete, kam se sám zařazujete, když srovnáváte obnovitelně energetickou sféru vedoucí země s významnými institucemi mezinárodního významu, mezi nimiž můžeme jmenovat Wuppertalský institut či ISET Kasselské unviverzity s profesorem Jürgenem Schmidtem, s experimenty maoistické Číny. Argument vskutku ohromující. Ti nemnozí, kteří plánují fotovoltaiku na svou střechu nebo kteří doma na zahradě pěstují zeleninu, jsou podle Vás také maoisté? Ale nechme projekční kanceláře projekčními kancelářemi. Máte právo čemukoliv co neexistuje nevěřit. Co ale případy, které již existují: úplně energeticky samostatný dánský ostrov Samsoe, 15% elektrické energie z obnovitelných zdrojů v síti BRD; téměř 40% elektřiny z větru v Sasku Anhaltsku, které vůbec nemá offshore parky, neboť neleží u moře; výstavba 20 TW instalovaného výkonu v BRD odpovídající 6.5 TW výkonu elektráren konvenčních během posledních 5 let; samostatný bioenergetický mikroregion Mureck v Rakousku; 95% slunečním teplem vytápěný dům firem FASA AG Chemnitz a Soli fer Solardach; mikroegion Güssing se současnou polovinou spotřeby PHM a tepla a třetinou elektrické energie z obnovitelných zdrojů a mnoho dalších projektů, které v současnou chvíli vznikají. Řeknete s panem Pecinou, někdejším náměstkem MPO, že to jsou jen takové hračky? ZávěremV Evropy jsme jedním z největším producentů emisí oxidu uhličitého na hlavu. Mnohým možná nedochází, proč právě v české společnosti existuje tak veliký odpor proti všemu ekologickému, mnohem vyšší než kde jinde. Chovat se ekologicky znamená se trochu uskromnit a především převzít odpovědnost za své činy a postoje. A to je to, co se mnohým nechce. |