Na jemnější bázi bych řekl, že čeští lidé už delší dobu cítí, že ve státní politice se nic nerozhoduje, že je to přežitý více méně loutkový systém a skutečný étos toho, kam se země ubírá, je jinde.

Zajímavé je, že zatímco dřív se Češi v hospodě bavili výlučně o politice, dnes padne vláda a každý na to kašle (včera jsem v hospodě byl a poslouchal).

O panu Obamovi si myslím, že je to svého druhu Josef II. (také deprivant s nepřítomným otcem, který svou deprivaci kompenzuje mocenskými kroky - z nichž některé jsou však pozitivního charakteru, viz. též Sarkozy). Kritizuju ho však z opačných pozic, než Topolánek. Myslím, že kosmetické reformy nepomohou: je třeba si rázně ujasnit, kde je skutečná hodnota (ve smyslupném pracovním výkonu, který něčemu pomáhá, nikoli v samoúčelném vytváření virtuálních peněz spekulacemi a válkami) a zdanit práci strojů.