Novým starostou se stal právník Daniel Volák (rovněž ODS), který byl v souvislosti s výše uvedenými praktikami rovněž kritizován. Od města získal zakázku na 6,4 milionu korun za právní zastupování. Radní zůstala také Dagmar Mandíková (ČSSD), jejíž dvě firmy získávaly od města milionové zakázky na zásobování pohonnými hmotami. Manžel Mandíkové je obviněn z nelegálního obchodování s naftou. Na místě místostarosty zůstal Martin Klika (ČSSD). Firma Allkon spojená s jeho přítelem a spolustraníkem získala od města po jeho nástupu do funkce zakázky za desítky milionů korun.

Jak informoval server Novinky.cz, zasedalo litvínovské zastupitelstvo znovu, tentokrát ovšem za výrazně aktivní účasti místních občanů. Ti přišli na jednání s transparenty namířenými proti novému vedení radnice a radním kladli velmi nepříjemné otázky. Starosta Volák přítomné upozornil, že "tu nemáme tábor lidu", a dvakrát je varoval, že "celý průběh zastupitelstva bude na audiovizuálním záznamu". Přítomné občany tím jen rozčílil, pochopili to jako vyhrožování a vyzvali ty zastupitele, kteří s novým vedením nesouhlasí, aby odešli ze sálu. Následně se tak stalo a z 23 členů zastupitelstva jich v sále zůstalo 9, čímž přestalo být usnášeníschopné.

V Litvínově jakoby se kumulovala suma zdánlivě nesouvisejících problémů: propojení politické a ekonomické moci, možná korupce a klientelismus na straně jedné, sociální problémy na straně druhé. O tom, že však jde o spojité nádoby, svědčí mj. situační analýza sociálně vyloučených lokalit na území města Litvínova se zaměřením na sídliště Janov, již její předkladatel, ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb, předložil vládě.

Ministr jí krátce nazývá "sociální past". Jejím nejvýznamnějším tvrzením je, že do Janova jsou cíleně a promyšleně sestěhovávány osoby na hranici sociálního vyloučení, které v novém prostředí spadnou až na dno. Realitní kanceláře těmto lidem nabídnou odstupné v bytech, které potřebují "vyčistit" a přestěhují je do Janova, kde jsou ceny bytů mnohem nižší. Výtěžek z takové transakce se pohybuje v řádu 300 -- 500 tisíc.

Podle Kocábovy analýzy jsou vyklizovací akce do předem určených ghet řízeny zahraničními právními kancelářemi, které spolupracují s českými realitními kancelářemi. Zúčastněné české realitní kanceláře většinu rizik a nákladů přesouvají za značného politického tlaku na stát.

Zbývá odpovědět na otázku, proč je takový zájem na zdevastování Janova. Odpověď je nasnadě: uhlí. Zásoby uhlí, které leží v jeho blízkosti. Mostecká uhelná lobbuje u vlády za prolomení limitů těžby v Horním Jiřetíně. Pro Janov by to znamenalo, že se těžba dostane do vzdálenosti cca 300 metrů od jeho okraje. V tomto černém světle je také třeba vidět akce Dělnické strany, které probíhají speciálně v této lokalitě, třebaže podobných vyloučených lokalit je v ČR na 300. Pod drtivou většinou z nich však uhlí nenajdete. Má či očekává Dělnická strana z operace prospěch? Toť otázka. (Členka výboru litvínovského Sdružení Kořeny Ing. Jana Doležalová k tomu uvádí, že na základě informací, jimiž disponuje, si není jistá, "jestli DS řídí své aktivity v souvislosti s plány MUS" - KD.)

Spouštěcím mechanismem celé situace byla v minulosti nepromyšlená privatizace bytového fondu, která otevřela realitním podnikatelům stavidla. Litvínovská radnice se na podzim minulého roku ocitla pod občanským a politickým tlakem a starosta Šťovíček začal jednat. Tvrdá opatření začala přinášet výsledky a devastace se zmírnila, možná zastavila. Potenciál, "nepřizpůsobiví", však zůstal. Spekulace o tom, že bývalý starosta Štovíček začal stát úmyslu Janov postupně zlikvidovat v cestě, protože jeho opatření se začala pozitivně projevovat, je proto na místě.

Stovka aktivních občanů, kteří si neřekli "stejně nic nezmůžeme" a přišli se 26. 3. nechat se na zasedání zastupitelstva natočit novým starostou Volákem, skýtá pro město naději a dává dalším občanům města příklad: příště přijďte i vy. Jde o vaše město a vaše domovy.