Zamlžovat to, jak činí pan Smrž, argumentací o dalších možných technologiích (které jsou často ve stadiu experimentů či poloprovozů a jejichž pozoruhodné výsledky se ne vždy daří v širším měřítku opakovat) není korektní, protože to základní rozpor jím prezentovaného návrhu nevysvětluje ani neřeší, a můj hrubý propočet žádnými tvrdými fakty nevyvrací.

Ohánět se autoritou jakékoli výzkumné či projekční instituce (JUWI GmbH) je problematické, zvláště když, jako v tomto případě, ji takové "projekty" v současnosti jistě dobře živí a s (ne)úspěšností realizace za 15 let si dnes nemusí lámat hlavu, protože odpovědnost pochopitelně neponese. Zkušenost mě naučila posuzovat "převratné" záměry, plány a projekty pocházející z podobných zdrojů s vysokou mírou skepse. Ostatně z opravdu velkých technických projektů posledních padesáti let si vzpomínám jen na jediný, který byl co do rozsahu i termínu splněn - když JFK v r.1961 vyhlásil pro USA cíl přistát s lidskou posádkou do konce desetiletí na Měsíci.

Patnáct let (cílový rok je 2025) je z hlediska zavedení nových technologií v energetice v masovém měřítku dosti krátká doba, a energetika není obor, kde by si odpovědná společnost mohla dovolit rozsáhlé neúspěšné experimenty (i když jeden takový -- pokus o likvidaci jaderné energetiky -- ještě stále běží). Navrhované řešení pro Hessensko příliš připomíná jeden z experimentů předsedy Maa z éry Velkého skoku. Stručně pro "nepamětníky" -- během snad dvou let měla Čína v produkci železa předstihnout USA, a to tak, že se v každé vsi postaví jedna či více primitivních vysokých pecí na jeho výrobu ("Primitivní vysoká pec" je ve skutečnosti nízká pec, a to dokonce i v Maově Číně - KD). Pokus byl úspěšný, ale jen částečně -- pece byly postaveny a množstvím železa byly USA téměř překonány, avšak výsledek měl jednu podstatnou vadu -- vyprodukované železo bylo kvůli své zoufalé kvalitě technicky nepoužitelné, hodilo se nejvýš jako surovina do skutečných vysokých pecí, takže experiment rychle a potichu skončil. Obdobně by musela dopadnout navrhovaná totální decentralizace výroby elektrické energie -- zřejmě by na místech spotřeby někdy byla, někdy nebyla. Bohužel, jiný důsledek má "občasný" výpadek napájení na zapadlou hájovnu a jiný např. na provoz železnice. Nápady s "inteligentní" regulací decentralizovaného systému navrhovaného charakteru jsou, přinejmenším zatím, z říše snů. Regulátorům přenosových sítí v Evropě stačí současné problémy s tím, když v Německu zafouká vítr víc nebo míň.

Osobně nejsem proti využívání obnovitelných zdrojů, naopak, ale i v tomto případě musí platit staré přísloví "Co je císařovo, císaři, co je božího, bohu". Alespoň v technice platí, že nelze zaměnit přání za realitu. Takže musím souhlasit se závěrem pana Kotrby.