|
19. 3. 2009
Štěpán Kotrba upozorňuje na "aktivismus" Petra KužvartaUpozornění Štěpána Kotrby, poprvé zveřejněné k aktivistickému článku JUDr. Kužvarta 11.10. 2006: Autor tohoto článku není nezávislým pozorovatelem - novinářem, ale účastníkem desítek soudních sporů, které vyvolává Ateliér pro životní prostředí (Studio for the Environment - JUDr. Tošner, JUDr. Kužvart a Ing. Klika, Pavel Černohous a další). |
|
Aktivisté Ateliéru pro životní prostředí na svou účast ve správních řízeních vyinkasovali například v roce 2004 grant od Ministerstva pro životní prostředí na "ochranu přírody" ve výši 100.000,- Kč v rámci projektu (501/2004) Prosazování práva životního prostředí v účasti na rozhodovacích procesech. Projekt 502/2004 pod názvem Aktivní občané - právní a odborná pomoc občanům a jejich sdružení v oblasti ochrany životního prostředí si v roce 2004 zasloužil další dotaci MŽP - dalších 100.000,- Kč. Celkem Atelier vyinkasoval dodnes jen od ministerstva pro životní prostředí 577.000,- Kč . Ateliér pro životní prostředí ve spolupráci s organizací Arnika (Martin Skalský), občanským sdružením Pankrácká společnost (Zdeněk Holeček), Občanskou iniciativou Pankráce
(Marie Janoušková)
a několika dalšími občanskými sdruženími argumentuje, že výstavbou mrakodrapů "City" americké developerské společnosti ECM Česká republika porušuje závazky, které dala organizaci UNESCO při zápisu Prahy na seznam světového kulturního dědictví. Organizace podaly stížnost do centrály UNESCO. Stížnost by mohla vést k vyškrtnutí Prahy ze seznamu UNESCO. Ateliér pro životní prostředí například v roce 2001 vyinkasoval z Nadace Partnerství grant 50 000,- Kč za
vytvoření návrhu pražské obecní vyhlášky o zeleni, která stanoví pravidla pro údržbu zeleně, umisťování staveb a zařízení v zeleni, chování obyvatel vůči zeleni a stanoví sankce za její porušení. Není tvorba vyhlášek činností legislativců Magistrátu a nikoliv "neziskových" organizací? V roce 2002 Kužvartův program "Aktivní občané" podpořil Sorosův fond částkou 135 000 Kč.
Vyjádření Petra Kužvarta k upozornění Štěpána Kotrby 11. 10. 2006 ZDE 18. 8. 2008 Petr Kužvrt: Jak je tomu s povahou usnesení Výboru pro světové dědictví UNESCO ZDE 2. 3. 2008 Petr Kužvart: Občanská sdružení kritizují postup památkových úřadů ZDE
26. 6. 2007 Štěpán Kotrba: Kam si můžete strčit to vaše UNESCO ZDE
11.10.2006 Petr Kužvart: Selhávání úřednictva pod nadvládou místních politických reprezentací a komunální volby ZDE
Zelení TÉMA BL Financování "neziskových" struktur TÉMA BL
Protokol z jednání monitorovací mise UNESCO ze dne 2. 3. 2008operující s připomínkami k zástavbě Pankrácké pláně na základě aktivit "Ateliéru pro životní prostředí" a s ním spřízněných organizací Zpráva konstatuje, že výhrady k výšce budov na Pankráci jsou pouze "doporučením" a nikoliv závazným "rozkazem", za jehož nepřijetí by následovaly okamžité sankce... Zprávu státní strany (Magistrátu Prahy), která podle dokumentu měla být zaslána do 1. 2. 2009 Centru pro světové dědictví, bude teprve posuzovat 33. zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO. Dá se předpokládat, že protipovodňové zábrany Malé strany a Starého města, stejně jako oprava Karlova mostu a dalších pražských památek, bude mít na názor Výboru větší vliv než o deset pater vyšší zástavba na Pankráci, než doporučila komise... Praha zůstane historickou perlou Evropy, přitahující miliony turistů i ve chvíli, kdy by hrubým nepochopením potřeb rozvoje města ze strany Výboru pro světové dědictví hlavní město o zápis v knize světového dědictví přišlo, jak se o to svými aktivitami snaží JUDr. Kužvart ... Domněnky, že Praze něco podobného hrozí, jsou ale jen mediálně nafouknuté bubliny ve virtuálních sporech, rozdmýchaných aktivisty "ochranářských" organizací do kauz mediálně uchopených jako "památkáři vs. anti-památkáři", respektive "památky versus buldozery" u kterých se živí věčným napadáním změn územního plánu a stavebního řízení smečka právníků. To ale nemá v UNESCO žádnou vážnou odezvu a na koncepci rozvoje území Prahy to nemá také žádný vliv. Pankrácká pláň je svým geologickým charakterem jediné území v Praze, kde mohou stát mrakodrapy o výškách 100 i více metrů. A stát tam budou. Možná dojde postupně i k výkupu nemovitostí, které této výstavbě budou bránit a jejich demolici. Možná se to stovkám zde bydlících nájemníků nebude líbit, ale tak to nejspíše bude. Prostě a jednoduše čtyř- či šetipatrové paneláky, staré půl století, ustoupí novému administrativnímu centru budoucího hlavního města Evropské unie. To měl na mysli územní plán schválený už dávno před tím, než kdo kopl do prvního drnu na Reichnetce. Geologický průzkum Pankrácké pláně se dělal dřív, než se postavil hotel Panorama a palác Motokov. Dřív, než se za nesmírných technologických obtíží skála pod plání provrtala trasou metra C. Kompaktní rulové podloží sahá od Budějovického náměstí až po Kavčí hory na straně jedné a budovu Soudu na straně druhé. Je nesmyslem zde jakkoliv omezovat výšku staveb. Další podobná skála, ale už ne tak kompaktní, vede od Podolí k Vyšehradu až po Palác kultury a vedle stojící hotel. │ŠOK
|
