3. 11. 2008
Hluboké ticho, aneb neviditelný holokaust v KonguV rámci festivalu o lidských právech Jeden svět jsem zhlédl dokument Kongo: hluboké ticho, pojednávající o tragických osudech znásilněných žen ve válkou rozervaném Kongu. Autorka silného a drásajícího dokumentu, Lisa F. Jacksonová, byla sama znásilněna a svým počinem možná chtěla projít jakousi psychoterapií či katarzí, jíž by zahnala vlastní démony a překonala násilné ponížení, jemuž byla vystavena. |
Hodinové tichoAutorka ve snímku zpovídá jak postižené ženy, tak i samotné násilníky, tedy členy rebelských milicí, již se skrývají v nekonečné a neprostupné konžské džungli. Znásilněným ženám je poskytována zdravotní a psychologická péče, která však má drastické limity. Těmto ženám je pracovníky zdejších humanitárních organizací vysvětlováno, že to co se jim stalo, není jejich vinou, ale zavrženíhodným činem. Maskovaní muži objasňují své počínání pragmaticky. Uvádějí, že izolace od žen a vleklé boje v rozsáhlých porostech džungle je činí v boji slabšími a lehce porazitelnými. Někteří si uvědomují, že jejich jednání je špatné, nicméně nutné k posílení válečného ducha a porážce nepřítele.Dokument byl pojat v tradičním duchu a zaměřil se hlavně na jeden, byť nanejvýš tragický aspekt konfliktu v této africké zemi. Avšak co se týče konfliktu samotného - nejkrvavějšího od konce světové války - dozvídáme se jen kusé informace, aniž bychom podrobili tuto lidskou tragédii podrobné analýze, abychom byli schopni ukázat na konkrétní viníky a vytvořili pomyslný rámec a logickou strukturu válečného běsnění v Kongu a okolních zemích. Za pokus to jistě stojí, již kvůli obětem a našemu svědomí.Hodinový dokument Kongo:Hluboké ticho nemohl postihnout celé děsivé zákulisí tragédie, i když divákovi poskytl malý, ale důležitý vhled do problému. Statistika konfliktuPodle údajů Koordinátora pro urgentní pomoc při OSN z roku 2005 připravila válka v Kongu o život šest až sedm miliónů lidí. Tento údaj pochází z konzervativního zdroje a je téměř tři roky starý, ale konflikt samotný, byť poslední dobou ubral na zběsilosti, pokračuje dál. Koncem ledna letošního roku byla Mezinárodním záchranným výborem (IRC) vydána aktuální studie ke stavu a následkům válečného konfliktu, již publikovala agentura Reuters, jež je v rozporu s daty udanými před třemi lety Koordinátorem pro urgentní pomoc při OSN. Válka, nemoci a podvýživa, zabíjejí - podle IRC - 45.000 Konžanů každý měsíc. Humanitární katastrofa a útrapy spojené s chronickými boji vzaly na základě dat Výboru život 5.4 milionu lidí během necelé uplynulé dekády. Malárie, průjem, pneumonie a podvýživa, spojené s akutním nedostatkem potravin a léků, představují "top zabijáky" pokračujícího konfliktu. Richard Brennan, ředitel Programu globálního zdraví při IRC, uvádí, že většina úmrtí byla způsobena snadně léčitelnými onemocněními, která by nenastala, kdyby válka nezpůsobila kolaps zdravotního systému a rozvrat tradiční obživy domorodců. Historická revize válkyVe výše uvedeném snímku představovaly "rebelské milice" a "nepřátelské bojůvky" aktéry konfliktu, nicméně zpovědi maskovaných rebelů o útrapách neustálých bojů, o neexistující alternativě, či vůbec jejich zastavení, naznačovaly, že je nad jejich síly pochopit hrůzné a upozaděné okolnosti, důvody a nekonečnost války, její globální dopad, konkretizaci pravých aktérů a zločinných spiklenců. Keith Harmon Snow, investigativní žurnalista a politický aktivista, již řadu let monitoruje porušování lidských především v centrální Africe. Stati a studie, v nichž se věnuje konžskému konfliktu, jako Gertler's Bling Bang Torah Gang ,Behind the Scenes:Warlord's Deadly Battle in Congo nebo Over Five Milion Dead in Congo? Fifteen Hundred People Daily? , jsou opatřeny rozsáhlým poznámkovým aparátem, citacemi a parafrázemi oficiálních i neoficiálních zdrojů a odkazy na další literaturu, pojednávající o tomto tématu. Snow podrobil aktuální zprávu orgnizace IRC drtivé kritice. "Tato zpráva je zcenzorována, zmanipulována a informuje pouze o zločinech, nikoliv jejich pachatelích, a to ze zjevných důvodů. Jedním z důvěrníků Výboru je Henry Kissinger, bývalý šéf americké diplomacie, muž, jenž udržuje důvěrné styky s americkou korporací Freeport McMoRan (FXC), která v konžské Katanze exploatuje měď a kobalt.Mezi největší sponzory IRC patří banky HSBC a Goldman Sachs, které jsou zapleteny do obchodu s konžskými "krvavými diamanty"", uvádí Snow. V letech 1995 a 1996 napadly rwandské a ugandské armády s podporou Pentagonu sousední Kongo (tehdy Zair) prostřednictvím skrytých teroristických operací. Na podzim roku 1996 bylo ve východním Kongu asi 1.5 milionu rwandských a ugandských uprchlíků. Později téhož roku zde ostřelovaly rwandské a ugandské síly uprchlické tábory, a de facto tak zahájily první fázi nekonečné války. Důvod k invazi? Velice prozaický. Kongo je extrémně bohaté na nerosty. Měď, kobalt, diamanty, uran, koltan a ropa představují ekvivalent lidskou myslí těžko stravitelného utrpení, za nímž stojí nadnárodní korporace, Mezinárodní měnový fond a západní politické elity. Kontrola nad zemí, jejíž hlavní vinou je její přírodní bohatství a trestem masivní strádání, epidemické vlny znásilnění a vykořenění celých populací, je nejvyšší prioritou neprůstřelných konglomerátů."Rozděl a panuj" - toto heslo platilo již za belgického panovníka Leopolda II., který zde na přelomu 19. a 20. století ve velkém plundroval gumu, za zairského tyrana Mobuto Seku, podporovaného a zkorumpovaného Spojenými státy, jenž svoji kapsu obohatil o miliardy špinavých dolarů, a platí i dnes. Severoamerická, evropská, izraelská a australská média, ale i některé "humanitární organizace" milosrdně zahalují otřesnou skutečnost a přestálou agónii -- New York Times, Newsweek, BBC, International Crises Group atd., jak uvádí Keith Harmon Snow v rozsáhlém článku Over Five Milion Dead in Congo? Fifteen Hundred People Daily? Ropní giganti jako americký Chevron, francouzský Total, britský Pan Ocean Energy, japonský Teikoku Oil a kanadský Addax Petroleum bez naprosté kontroly loupí konžské černé zlato. Tyto molochy udržují při životě naprosté zoufalství a žal místních, kteří stojí v cestě grandiózní loupeži. My, coby obyčejní smrtelníci, také neseme svůj díl viny. Firmy, které přeměňují kýžený konžský koltan v tantalový prach, a tento pak prodají korporacím jako jsou Nokia, Motorola a Sony, těží i z naší neznalosti a ignorace. Naše mobilní telefony, laptopy a mp přehrávače obsahují komponenty, jež byly a jsou vydraženy masovou smrtí. Role OSN v konfliktuJednotky OSN působící v Kongu známé pod akronymem MONUC jsou trvale vystavovány kritice z různých stran. Politický vedoucí MONUC Albrecht Conze, například, v rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel v roce 2006 vědomě lhal, když tvrdil, že v Kongu nejsou žádná naleziště ropy ani žádní teroristé. Vědomé plundrování země západními korporacemi zahaloval tvrzením, že humanitární možnosti americké vlády zde jsou omezené. Představitelé MONUC neříkají nic podstatného o těžbě nerostů v zemi v souvislosti s krveprolitím a pašováním zbraní. Firma Anvil Mining je zapletená do masakrů v Katanze. Bývalý šéf mise MONUC Kenneth Brown pro Anvil Mining pracuje od roku 2006. Loni v prosinci přišla kontrolní komise OSN se zjištěním, že někteří členové MONUC jsou zapleteni do korupce, praní špinavých peněz a rozkrádání milionů dolarů určených pro humanitární programy. Proti působení jednotek MONUC v Kongu se v srpnu minulého roku zvedla vlna stávek s tím, že činnost MONUC zemi spíše udržuje ve válečném statu quo, než aby tomu bylo naopak. ZávěrZdá se, že ukončení konfliktu je v nedohlednu. Válečná hydra má nespočet chapadel, s jejichž utínáním rychle narůstají nové, a Kongo je neustále mučeno. Náhlé a radikální odhalení kořenů celého problému a skutečná humanitární intervence, která by začala s léčbou nešťastné země, by jedině mohla nastat, kdyby byly nadnárodní korporace zde působící přivedeny k zodpovědnosti. To však zní jako příběh z jiného světa. Autor je redaktorem regionálního vydání MF Dnes |