Minulý týden se konalo zasedání České rady pro obchod a investice, kterou v červnu založil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Jedním z bodů jednání byla právě problematika víz.

Neúnosnou situaci opakovaně kritizuje i veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Kritizuje postup úřadů při posuzování žádostí lidí z Vietnamu o víza do Česka. Systém, kterým pracuje česká ambasáda v Hanoji, podle něj vytváří prostor pro korupci.

Kritice vystavené ministerstvo zahraničních věcí (MZV) oznámení o možné korupci na ambasádách údajně řeší. Post změnil velvyslanec v Ulánbátaru i v Hanoji. MZV však tvrdí, že žádná korupce se nikde nepotvrdila.

Současná právní úprava opravňuje české zastupitelské úřady, aby v rámci řízení se žadatelem o vízum provedly pohovor a na jeho základě jeho pobyt v Česku buď doporučily, nebo nedoporučily. Tento postup není do současné doby žádným způsobem formalizován a žadatel nemá možnost si tyto dokumenty přečíst a podepsat, takže se důvody, které vedly k odmítnutí jeho žádosti, v podstatě ani nemá šanci dozvědět.

Připomínám, že v březnu letošního roku opoziční poslanci ve Sněmovně neuspěli s návrhem zákona, který měl snížit riziko korupce a organizovaného zločinu při vydávání víz na českých zastupitelských úřadech v zahraničí. Návrh měl korupci předcházet tím, že by stanovil jasnější pravidla pro vypracování takzvaného stanoviska, které pracovníci českých ambasád udělují po pohovoru se žadatelem.

Vláda ve svém stanovisku ovšem vyslovila s návrhem novely zákona o pobytu cizinců na území ČR nesouhlas se zdůvodněním, že opozicí předložený návrh svým obsahem nesměřuje k deklarovanému cíli a bez konkrétního zdůvodnění upozornila, že případné přijetí návrhu zákona by v konečném důsledku mohlo vést k ohrožení bezpečnosti ČR. Z několika vět, kterými je stanovisko zdůvodněno, je ovšem patrné, že jde o pouhé ideologické zdůvodnění. Přitom vláda neví, jak omezit prostor pro korupci, jak vyplynulo i z odpovědí na řadu interpelací poslanců KSČM.

Podle KSČM je evidentní, že MZV ani vláda žádné vlastní řešení na omezení korupce na těchto ambasádách nemá, nebo, jak ukázalo jednání ve Sněmovně, na zakročení proti korupci nemá zájem celá současná koalice.

Přitom cesta k odstranění příčin korupce v souvislosti s vízy by mohla být jednoduchá. Především zastupitelské úřady by měly žádosti o víza přijímat kdykoliv v pracovní době a ne v svévolně určených hodinách. Dále, a to je zřejmě nejdůležitější, o průběhu pohovoru se žadatelem o vízum by měl být - buď automaticky nebo alespoň v případě jeho zájmu - pořizován protokol, se kterým by měl mít možnost se seznámit a podepsat jej. Zajistit, aby pracovníci konzulátu všechny žádosti, za které vybrali správní poplatky, řádně odeslali do České republiky, je otázkou pouhého správného výkonu státní správy a zcela primitivní kontroly.

V té souvislosti by mohlo být zajímavé zjištění, kdyby Generální inspekce začala, řekněme, za tři roky dozadu prověřovat, jak dlouho po podání žádosti a zaplacení správního poplatku jednotlivé žádosti do České republiky chodily a jaká byla stanoviska u upřednostněných žádostí.

Autor je místopředseda Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny