Deník Guardian zaznamenává , že Milan Kundera ostře popřel obvinění, že prý udal v r. 1950 západního špiona Miroslava Dvořáčka české komunistické policii. List uvádí, že Kundera to označil za "pokus o atentát". Guardian dále cituje Adama Hradílka z Ústavu pro studium totalitních režimů. Upozorňuje, že Hradílek je příbuzný Ivy Militké. Hradílkovy "důkazy" o Kunderově "vině" jsou tyto:

"Kundera navštěvuje svou rodnou zemi pouze incognito a bydlí v hotelích pod falešnými jmény. Zapřísahal své české přátele, aby o něm nikomu nic neříkali, takže ani oni nejsou ochotni hovořit s novináři o tom, kdo je a byl Milan Kundera. Nyní vyšel najevo temný a složitý příběh. Naznačuje, že existují možná jiné důvody pro Kunderovo samotářství, než jaké jsme si dosud představovali."

Hradílek tvrdí, že jeho spekulace "vrhají nové světlo na Kunderovo dílo". "Kundera vždycky bránil interpretům, aby spojovali jeho dílo s jeho životem, ale některé paralely jsou naprosto zjevné."

Podle Hradílka prý řekla o Dvořáčkovi Iva Militká svému budoucímu manželovi Miroslavu Dlaskovi, a ten se o jeho návštěvě - možná ze žárlivosti - prý zmínil Kunderovi. Miroslav Dlask však zemřel v devadesátých letech a o případu za svého života odmítal hovořit, takže jeho svědectví není k dispozici. Hradílek spekuluje, že se možná Kundera potřeboval zalíbit komunistickým úřadům "aby ho přijali na FAMU, kde studoval" (sic).

(Kundera byl v roce 1950 vyloučen ze strany i ze školy.)

Kundera zdůrazňuje, že žádnou Militkou vůbec nezná. Guardian však zároveň cituje Kunderův výrok v rozhovoru s Ianem McEwanem, že "neustále přepisujeme svůj životopis".

Podrobnosti v angličtině ZDE