Ne nadarmo se stal samopal AK-47 tak světově proslulým právě proto, že pro jeho ovládání, sborku i rozborku není potřeba znalost angličtiny či programovacího jazyka C++, vysoká škola ani speciální vybavení. V boji vítězí extrémní spolehlivost a jednoduchost nad hi-tech přednostmi. Americká armáda nedokázala za několik dlouhých let zvítězit nad "primitivními" afghánskými mudžáheddíny či iráckými osvobozeneckými polovojenskými guerillami přes jednoznačnou technologickou dominanci. Ohrozit jejich "chirurgicky přesné zbraně" dokázaly primitivní "bakelitové" RPG-7 za pár desítek dolarů, či improvizované nálože - kilogramy průmyslových trhavin připojených k dětské vysílačce, mobilnímu telefonu nebo jen k dálkovému ovládání dětského autíčka. Bombou se v takové válce může stát konev na mléko, popelnice či roura od kamen. Vítězí jednoduchost sestavení i ovládání, láce a množství. Drahých robotů s vlastní inteligencí či dálkovým ovládáním a videopřenosem nikdy nebude v reálném boji dost. Střední doba poruch jakýchkoliv součástek dělá z těchto robotů hračky pro experimenty a vytahování peněz poplatníkům z kapsy, nikoliv reálné zbraně s nutnou spolehlivostí.

Osobně jsem k reálným derivátům sci-fi filmů za stávajícího stavu západních ekonomik a standardního chování výrobců skeptický. Když Sověti vyvíjeli Lunochod jako prototyp bojového robota, nezáleželo na ceně a součástky procházely testy extrémní spolehlivosti. Nešlo o peníze, ale o prestiž. To se ale dnes při výrobách neděje. Standardně nekvalitní součástky v extrémním nasazení selhávají a cena se stává limitním faktorem spolehlivosti. Dnes jde o peníze v první řadě. Státní rozpočty nejsou hnané strachem a vojenští plánovači neuvažují jako inženýři a designeři, ale jako účetní. Zkrachoval kvůli tomu projekt raketoplánu Space Shuttle, krachují kvůli tomu i další projekty extrémně složitých mechanismů. Rusové kdysi doplatili na "zrychlený" vývoj bez potřebných testů tím, že nebyli schopni dovyvinout superraketu N-1 Sergeje Koroljova s nosností 100 tun, určenou pro pilotované lety k Měsíci.

"Kráčející" roboti, exoskeletony a různí jiní "transformers" se mohou uplatnit v "obrněné" podobě spíše jako součást průzkumu v speciálních policejních či protiteroristických operacích v městském intravilánu či jako součást záchranných operací, případně jako součást logistické podpory na základnách (manipulace s těžkými břemeny, štěpnými materiály a extrémně nestabilními sloučeninami), nikoliv během válečné akce ve stepi či džungli. Boston Dynamics vyvinul ještě malého psa, koně, umělého brouka RHex či škorpiona RiSE. Velkou variantu brouka vyvinul John Deere jako lesní traktor do nepřístupného horského terénu.

Těšit nás může snad jen to, že psa si s sebou na nákup ještě dlouho brát nebudeme a o umírání "nepřátel" se postarají jiné hračky.