14. 8. 2008
Světová ekonomická recese buší na vrata českých montovenV ohlušující mediální kanonádě provázející kavkazské dobrodružství prezidenta Saakašviliho, jakož i v mediálním humbuku kolem otázky, zda se sluší či nesluší, aby "svobodný svět" využil (či snad zneužil?) konání letních olympijských her v Číně ke kritice tamního "totalitního režimu" (s nímž pěstuje čilé obchodní styky), téměř zanikly nepřehlédnutelné známky toho, že důsledky nadcházející světové ekonomické recese definitivně dorazily i do České republiky. Ještě že jsou tady Hospodářské noviny, jejichž zpravodajský server iHNed.cz nám ve dne v noci neúnavně přináší ty nejdůležitějších domácí i světové ekonomické události. |
Právě tento server totiž koncem minulého týdne přinesl zprávu, že pojišťovně AXA klesl pololetní zisk o celou jednu třetinu v důsledku odpisů aktiv způsobených světovou úvěrovou krizí . Stalo se tak i navzdory neochvějnému ujišťování domácích ekonomických expertů, že naše finanční ústavy se těší nejlepšímu zdraví, protože se prozíravě vyvarovaly investicím do takzvaných "subprime mortgages" neboli hypoték poskytovaným méně bonitním klientům, s nimž si tak nerozvážně zahrávaly jejich o poznání méně prozřetelné americké a evropské protějšky. Téhož dne bankovní rada České národní banky rozhodla o notně ošlehaný kabát nízké inflace. Ta v červenci stoupla o 0,2 procenta a dosáhla tak 6,9 procenta. Ve světle této zprávy zní poněkud kuriózně, že ČNB snížení základní úrokové sazby opírá o prognózu počítající s dlouhodobým zmírňováním inflačních tlaků. Nejspíš v reakci na tento nesoulad mezi optimistickým očekáváním a neslavnou realitou si hned následujícího dne ČNB pospíšila s prohlášením, že červnová inflace odpovídá její prognóze. V souladu s dlouhodobou předpovědí inflačních očekávání prý v létě mělo dojít "k dočasnému přerušení postupného poklesu inflace", nicméně "v závěru roku opětovně dojde k obnovení klesajícího trendu ve vývoji inflace a ta by měla v roce 2009 klesnout zpět na nízké hodnoty odpovídající cílům ČNB". Svůj skepticismus ohledně dynamiky hospodářského růstu dala centrální banka ostatně zřetelně najevo svou novou prognózou růstu HDP, když snížila svou předchozí predikaci letošního růstu hlavního ekonomického ukazatele z květnových 4,7 na nynějších 4,1 procenta. A poslední údaje Českého statistického úřadu obavám ČNB dávají za pravdu. Růst průmyslové produkce zpomalil z květnových 3,4 na červnová 2,2 procenta. Podobně negativní trend zaznamenalo i české stavebnictví, když se domácí stavební výroba v červnu meziročně propadla o 2,8 procenta. Ve světle klesající dynamiky stavební výroby snad nikoho nepřekvapí, že přední developerská společnost podnikající v regionu střední a východní Evropy, Orco Property Group, bude muset prodat nemovitosti za 12 miliard, protože není schopna hradit úroky z provozní hotovosti. Firma, jejíž akcie se od začátku roku propadly o dvě třetiny, bude s největší pravděpodobností muset zastavit plány na další expanzi. Potíže se sháněním úvěrů již nyní ohrožují například realizaci stavebního projektu v Praze-Bubnech. Přitom ještě začátkem dubna viceprezident společnosti Aleš Votruba podle týdeníku Ekonom "hýřil optimismem". K sérii nepříznivých zpráv je nezbytné ještě připojit červencový nárůst nezaměstnanosti, která z červnových 5 procent stoupla o 0,3 procenta. A jako by těch špatných ekonomických zpráv na konci minulého týdne nebylo dost, Česká pojišťovna v jeho samotném závěru ještě oznámila, že v důsledku nepříznivého vývoje na kapitálových trzích klesl zisk jejího penzijního fondu o 288 milionů korun, tj. o celých 41 procent! Pro 1,1 milionu drobných střadatelů na "spokojené stáří" budiž útěchou ujištění mluvčího fondu Petra Brousila, že přes pokles zisku o stovky milionů si analytici společnosti zachovávají optimismus. Abychom tento neveselý průřez nejdůležitějšími domácími ekonomickými událostmi posledních dní nekončili v příliš pochmurné náladě, dovolte mi, abych se s vámi rozdělil o jednu dobrou zprávu. Nebude už sice z domova, zprostředkovaně se ale dotýká i jednoho našeho krajana. Navzdory krizi a drahé ropě dosahuje prý poptávka po soukromých tryskáčích rekordní úrovně. Zatímco veřejné letecké společnosti se potýkají s rozsáhlými ztrátami nebo se dokonce zmítají na pokraji krachu, letecké parky soukromých osob se tento rok mají rozrůst o dalších 1 200 zbrusu nových strojů. A šťastným majitelem hned dvou nových luxusních strojů Gulfstream G500 se ještě tento rok stane toho času nejbohatší Čech Petr Kellner, který ostatně již jeden z těchto letounů (byť o něco starší model) vlastní. Až vám tedy nad hlavou zaburácí charakteristický zvuk tryskových motorů a na blankytné obloze se objeví bílá kondenzační stopa, neklamné to známky letícího tryskáče, vězte, že to možná Petr Kellner nebo někdo jiný z exkluzivního klubu jemu podobných právě míří do nějakého sluncem zalitého místa planety vyhledávaného bohatými a mocnými. A pokud vás při pohledu k nebi sevře úporná bolest v kříži, protože jste se celý den hrbili v některé z domácích montoven provozovaných některou nadnárodní korporací, pak můžete vzít jed na to, že tam mohou letět jen díky relativnímu poklesu ceny vaší práce vůči absolutní hodnotě vámi vyprodukovaného kapitálu. Může vás nicméně hřát u srdce, že se v té montovně ještě stále můžete hrbit. Spousta vašich kolegů ve Spojených státech a v západní Evropě již takové "štěstí" nemá. |