Kotrba napsal o teorii her zajímavý a velice instruktivní článek. Cvek mi připomenul, že v takové hře mohou hrát nějakou roli i bozi. Stejně se mi ale zdá být divné, když Cvek ve svém článku děkuje jednomu z nich za to, že svět už není multipolární, protože ani netuším, kterého boha mínil. Nechci se však dnes zamýšlet nad růzností bohů tohoto světa, jen bych chtěl poukázat na to, že teorie her má význam i v každodenním životě člověka, že hráči ve hře života často nejsou jen lidé a že tahle hra vůbec není věcí jistoty, ale pravděpodobnosti a někdy taky věcí základních omylů. A s takovým zajímavým omylem bych chtěl z dobrého důvodu pokračovat...

Saddám Husajn si v roce 1990 prý taky myslel, že mu prezident Spojených států povolil válčit, a proto klidně poslal své vojáky do Kuvajtu. Pak byl překvapen reakcí svého přítele. Americkým prezidentem byl tehdy otec dnešního George Bushe. Ten je zase šéfem Condoleezzy Ricové, která před měsícem navštívila Tbilisi. No a tam podle Spiegel Online říkala při večeři něco jiného než na veřejnosti (na veřejnosti Saakašviliho podpořila, ale při večeři ho vážně varovala, aby si vojensky nic v žádném případě nezačínal). Saakašvili ale asi nechtěl věřit tomu, co mu Riceová sdělovala nad talířem, možná se taky přeslechl a spoléhal na nerozbornou pomoc, kterou mu ministryně zahraničních věcí USA oficiálně přislíbila.

Myšlenková hra pak začíná tím příslibem a představou, že si Saakašvili přál Rusy nalákat do pasti a tím prohloubit spolupráci s USA a s NATO...

Podle principu teorie her si hráč A rozmyslí nejen, co by chtěl on, ale taky, co bude chtít udělat jeho oponent, hráč B. Taky pak uvažuje o tom, jak by hráč B asi jednal, kdyby věděl, co si A myslí o reakci B a jak by na to reagoval. Že je tohle problém, to pozná každý, proto jsem taky psal, že nejde v každé takové hře jen o pravděpodobnost, ale taky o možnost základních omylů

V této hře se dá pokračovat, ale já bych chtěl poukázat na něco, co muselo být Saakašvilimu jasné. Příprava gruzínských vojsk k útoku na Jižní Osetii možná mohla být utajena před americkými vojenskými poradci, stoprocentně ale ne před ruskými vyzvědači. A co mohli a měli Rusové dělat, když se dověděli, že Gruzínci chtějí zničit Cchinvali a zamordovat tam žijící lidi ? Ano, podle toho měl Saakašvili dospět k závěru, že Rusové měli zaútočit jako první a vlézt tak do pasti. To by pak přimělo Američany pomoci Gruzíncům.

Bylo by podivné, kdyby Dimitrij Medvěděv a Vladimír Putin neznali teorii hry. Podle výše zmíněného uvažování jim ale nezbývalo nic jiného než připravovat vojsko k protiútoku.

A tak nějak se to stalo. Gruzínci zaútočili a Rusové na to asi byli připraveni. A byli to Rusové, kteří si stěžovali, že Gruzínci zničili Cchinvali. Američané budou posílat humanitární pomoc, Evropané asi peníze, pomocníky a možná i vojáky s modrými přilbami. A Jižní Osetie už asi nebude natolik integrována do Gruzie, jak si to Saakašvili přál.

Nevím, jestli to všechno bylo takhle, a asi ani Saakašvili to možná neví. Zdá se mi to ale být dobrým příkladem pro teorii her a mám dojem, že on v téhle "hře" prohrál, nebo myslíte že ne?