Chtěl bych reagovat na článek Jaroslava Polák, týkající se rozpočtu a úspor na učitelích a dalších zaměstnancích, píše Jaroslav Obermajer.

Vláda šetří na důchodcích, učitelech, hasičích, zdravotnících a mnoha dalších profesích a sami sobě daně a pojištění snižují.

Jen pan Topolánek s družkou paní Talmanovou ušetří letos na dani z příjmu, zdravotním a sociálním pojištěním, jak se dá snadno vypočítat, téměř půl milionu. To nám dávají opravdu krásný příklad. Navíc pan Topolánek si létá za naše peníze lyžovat do Alp letadlem pro více než sto osob zcela sám. Opravdu pak z jeho úst zní "přesvědčivě", když nám vysvětluje jak si střední třída "nabahnila" a že proto musí nyní souhlasit se snížením reálných mezd.

Navíc u důchodců není inflace 7,5 %, ale spíše někde okolo 20 %, počítáno podle jejich spotřebního koše. Zřejmě se naše "skvělá" vláda řídí pořekadlem "Dědeček a babička ujídaj nám chlebíčka".

Uvedl bych opačný postup u slavného amerického manažera Lee Iaccocy, který na stará kolena přešel od Forda do tehdy krachujícího Chryslera. Protože tento podnik na tom byl ekonomicky více než špatně, musel Lee Iacocca začít úspornými opatřeními. Platy dělníků snížil o 3 dolary na hodinu, ale předtím sám sobě stanovil pro prvý rok ROČNÍ plat ve výši pouhého jednoho dolaru (za celý rok!!!).

Když se ho ptali proč to učinil, když u Forda vydělával ročně více než milion dolarů odpověděl, že by byl nerad, kdyby mu kdokoliv ze zaměstnanců položil otázku "A co jsi obětoval ty, ty jeden grázle?". My ovšem takovouto otázku naší vládě můžeme položit bez sebemenších rozpaků.