Mezi dvěma kandidáty je poměrně malý rozdíl. McCain je nebezpečný v tom, že trpí komplexem války ve Vietnamu, kterou, podle něj, bylo možné vyhrát, kdyby letectvo nemělo zákaz bombardovat civilní cíle. Zjevně stačilo zabít o pár milionů lidí víc a vítězství bylo doma. McCain vystupuje jako budoucí vojevůdce, který hodlá vyhrát v Iráku i Afganistanu a nebude váhat poslat další mladé Američany do dalších válek.

Stačí si připomenout jeho projev v Senátu z roku 1999, kdy se postavil proti "módnímu" požadavku zastavit bombardování Srbska. McCain vzpomíná, že jeho otec dal rozkaz, aby letadla B-52, která neměla munici s přesným naváděním, bombardovala město, v němž byl on, jeho nejstarší syn, vězněn .... Udělal to, protože nevěřil, že by Amerika měla prohrát válku, nebo se měla smířit s remizou, či s nějakým menším cílem než tím, pro jehož dosažení obětovala svoje mladé vojáky."

Michael Moore se k McCainově osudu vrací ve své knize "Mike's Guide to Elections": McCain byl sestřelen při bombardování jakési elektrárny. Kdyby mu, zraněnému, nepomohl Vietnamec z vody, byl by se utopil. Týž člověk pak zabránil tomu, aby dav McCaina lynčoval. A Moore se čtenářů ptá, aby si upřímně odpověděli na otázku, zda by oni zachraňovali pilota, jehož bomby před chvíli trhaly na kusy jejich sousedy.

McCainovo zvolení by bylo vítězstvím pro vojensko-průmyslový komplex, který potřebuje udržování co nejvyššího vojenského rozpočtu. Připomeňme si, že ten po skončení studené války klesl pod hranici 300 miliard dolarů a po nástupu Bushe se nejméně zdvojnásobil.

Je pravděpodobné, že ruská "hrozba" byla znovu objevena, aby byla posílena McCainova pozice. Do stejné kategorie nejspíš spadá i vojenská akce Gruzie proti Jižní Osetii. Otázka vůdcovství tím byla zviditelněna a hrdina z Vietnamu dočasně získal nějaké to procento proti Obamovi.

Obama, bude-li zvolen, ale těžko udělá podstatné změny v domácí nebo zahraniční politice. Pravda je, že americký president má takměř diktátorské pravomoce, ale to neznamená, že má řešení pro obrovské problémy, před nimiž USA stojí. Jít proti doktrině vyhlášené v dokumentu Nové americké století by bylo nevlastenecké.

Obama a McCain se v přístupu k válce v Iráku a Afghánistanu liší v drobných detailech, ale ani jeden nemůže připustit, aby USA "dobytá" území opustily.

Pokud se Bush skutečně rozhodne nějaké vojáky z Iráku stáhnout, aby oslabil odpůrce proti válce, přesune je nejspíš do Afganistanu a nebo je nechá v záloze pro akce v Iránu.

Podle předběžné dohody o "dočasném pobytu vojsk USA na iráckém území" by měly být americké bojové jednotky staženy v roce 2011. Záleží ovšem na interpretaci různých definic a podmínek.

Tento zdroj například poznamenává:

"I když se stažení bojových jednotek v roce 2011 uskuteční, dohoda nechává otevřenou možnost, že američtí vojenští instruktoři a podpůrné jednotky v Iráku zůstanou i po tomto termínu. Je rovněž nejasné, zda dohoda upravuje podmínky existence dočasných vojenských základen v zemi a jakou roli budou USA hrát při uskutečňování letecké a námořní podpory Iráku."

Je pravděpodobné, že smlouva bude obsahovat zadní vrátka, že vláda Iráku může požádat, aby se americké jednotky zdržely déle, nebo se vrátily. K tomu stačí dosadit potřebnou vládu a tím změnit smlouvu v cár papíru. Při americké zkušenosti s loutkovými vládami by to nemělo být až tak těžké."

Předvolební fráze se týkají i zdravotního systému a ekonomiky.

K tomu, nikoli okrajově, přistupuje posilování vlivu církví (oba kandidáti v podstatě podporují Bushův zákon, který přesouvá některé vládní sociální programy na církevní skupiny). Znovuotevřena je i otázka potratů.

V souvislosti se zdravotní péčí stojí za zmínku ohlupování populace prostřednictvím "zasvěcených" diskusí zaměřených na boží schopnost konat zázraky. Když selžou lékaři, nebo na ně nemáte, modlete se, aby se stal zázrak. Ten za bakšiš obstará i kdejaký kazatel.

O změně zdravotního systému se mluví v heslech, která jsou prázdná jako vždy. Během šestnácti let Clintonovy a Bushovy éry se totiž nezměnilo nic. Náklady na zdravotní péči stoupají, ale víc než 40 miliónů obyvatel nemá žádné pojištění a nemoc je existenčně ohrožuje.

Ekonomické potíže nejsou způsobeny jen úvěrovou krizí, ale i celkovým zadlužením obyvatelstva a ztrátou stabilních a dobře placených míst ve výrobním sektoru.

Typickou ukázkou je neschopnost domácí automobilové trojky (Ford, Chevrolet a Chrysler) konkurovat japonským, německým a korejským automobilkám.

Zcela nové je heslo "Přineseme změnu". V demokratické rétorice to znamená vytlačení republikánů z Bílého domu a Kongresu.

Republikáni naopak změnu presentují jako odklon od zkorumpovaného Washingtonu: McCain a Palinová se teď oportunisticky distancují od establishmentu a považují se za mavericks (tedy za jedince, kteří nejdou se stádem). To je ovšem nesmysl, protože zejména McCain byl součástí republikánského stáda, které mělo většinu posledních 8 let kompletní kontrolu nad americkou společností.

Když se nehodí připomínat Republikánskou stranu, nastupují hesla "Všichni jsme Američané" a "Amerika především".

McCain najednou odsuzuje chamtivost po zisku a spekulace na burse, ačkoli právě to jsou zdroje bohatství části vyvolených.

Pokud jde o ekonomiku, republikáni slibují snížení daní a následný rozkvět podle Reaganových iluzí. Demokrati naopak tvrdí, že dobře již bylo (za Clintona, kdy byl federální rozpočet v přebytku) a upozorňují na devastaci ekonomiky způsobenou za Bushe.

Navržení Palinové za kandidátku na pozici viceprezidenta samozřejmě neznamená, že v USA není vhodnější kandidát. Je to přísně účelový výběr, založený na předpokladu, že se podaří přetáhnout alespoň část příznivců Hilary Clintonové. Současně jde o náznak omlazení společné kandidátky.

Palinová představuje velkou neznámou, pokud jde o její schopnost nahradit McCaina v případě, že by nebyl schopen dokončit prezidentské období. Není rovněž jisté, zda by se Palinové mohla podílet se na vládě tak, jak to doposud dělal Cheney.

Volební kampaň znovu křísí i otázku umělého přerušení těhotenství. Tento složitý problém pak zasahuje vše od definice vzniku života, přes antikoncepci až k sexuální výchově.

Palinová odmítá potraty i v případě znásilnění, nebo incestu, je proti sexuální výchově na školách a místo toho propaguje abstinenci. Tím se patrně stalo, že její neinformovaná sedmnáctiletá dcera otěhotněla.

S McCainem se shoduje v tom, že lidský život vzniká v okamžiku oplodnění, což je zcela v souladu s postojem katolické církve, která v důsledku této definice nepřipouští antikoncepci*.

S otázkou potratů nepřímo souvisí i otázka obsazení Nejvyššího soudu USA. McCain kritizuje, že není dost konzervativní (aby potraty zakázal). To je absurdní, protože právě president Bush nominoval 8 "svých" soudců, ale i tak jsou konzervativní republikáni nespokojeni s tím, že mezi soudci není dost těch, kteří by zvrátili léta staré rozhodnutí, které potraty legalizovalo.

Požadavek obsadit Nejvyšší soud lidmi, kteří budou rozhodovat v linii partajní politiky, je znepokojující. V této souvislosti je nutné poznamenat, že podle republikánů by soudci neměli mít právo zpochybňovat ústavnost zákonů, ale vyjadřovat se jen k jejich dodržování.

Pokud jde o sdělovací prostředky, televisní přenosy a komentáře se vyznačují naprostou sterilitou a absencí jakýchkoli přímých otázek. To je ale stará písnička, protože straničtí manipulátoři dělají vše proto, aby nemohlo dojít k nekontrolovatelné diskusi ve sdělovacích prostředcích.

Například vyrovnání rozpočtu, které spolu se snížením daní slibují republikáni do roku 2013, je za současné situace těžko realizovatelné. Stejné platí i o snížení závislosti USA na dovozu ropy, ale ani zde nemá žádná strana uskutečnitelný plán. McCain slibuje řešení v podobě zvýšení dodávek nafty z domácích zdrojů. To je ale zcela dočasné řešení, které nesníží spotřebu.

(*) Definice podle níž začíná život početím vede ke komplikovaným otázkám práva na odmítnutí služeb. Může lékař na základě přesvědčení odmítnout provádění potratů a nebo předepisování antikoncepce? Může drogista odmítnout prodávat prezervativy? Když to dotáhneme do krajnosti, dostaneme se k základní otázce ohledně vůle boží, která působí války a utrpení v nemoci.