|
26. 5. 2008
Poněkud "nazelenalý" pohled na prezidentské kandidáty v USA?Nebo máme jen další příležitost nevědět, co si zatím o tom myslet?V Newsweeku si již na počátku května vzali na mušku otázku, jak vnímá americká politická scéna před prezidentskou volbou problematiku životního prostředí. Člověk se asi nemůže zbavit rozpaků, jak zatím vágně tyto problémy vnímají kandidáti této volby. Jako kdyby zatím šlo jen o vlastní osobní prezentaci každého z nich; a ne tak naléhavě o principiální otázky, mezi něž zajisté také nemalou měrou patří problematika životního prostředí a technicky nejen zdroje energií, ale i kde a jak se sníží jejich spotřeba na srovnatelný výkon (a jak se přitom zvýší jejich účinnost). |
|
Republikánský kandidát J. McCain podporuje nutnost regulace emisí skleníkových plynů, aniž pro ni stanovuje nějaké konkrétní meze. Oba stávající konkurenti na demokratickou kandidaturu, H. Clintonová a B. Obama, navíc shodně chtějí do roku 2050 snížit tyto emise na 80 % úrovně z roku 1990. Kdo za to ale bude po víc jak 30 letech odpovídat? -- Pokud by měla napomoci v přímém snižování zplodin v ovzduší jaderná energie, McCain je "pro". H. Clintonová poukazuje jenom na její nákladnost a stávající problémy s uskladňováním vyhořelého paliva. B. Obama říká, že sice nejde o "optimální" řešení, ale mělo by se o něm uvažovat. Dá se z takových stanovisek zcela jednoznačně a bez rozpaků vybírat? -- Pokud se týká obnovitelných zdrojů energie, pak J. McCain je "pro"; ale zatím to blíže neupřesnil. H. Clintonová a B. Obama jsou také "pro", ale navíc -- a opět shodně -- chtějí, aby do roku 2025 USA z takových zdrojů získávaly 25 %. Takže opět nemáme k dispozici žádný směrodatnější signál ke své případné volbě; můžeme si počkat 17 let na případný výsledek. -- Pokud jde o biopaliva, J. McCain podporuje jejich užívání, ale nechce pro tento účel vynakládat žádné subvence státu. V tomto směru se opět oba demokratičtí kandidáti shodují; chtějí tímto způsobem získat do roku 2030 až 60 miliard galonů biopaliv. Takže jsme na tom opět obdobně jako u předchozích ukazatelů. Kdybychom chtěli vědět, jaký mají kandidáti vztah k uhlí, pak McCain zřejmě nepovažoval za nutné nějak si stanovit nějaké priority třeba mezi uhlím konvertovaným na tekutá paliva, a dovážením ropy. V tomto ohledu jsou opět Clintonová a Obama ve shodě; pokud by se dosáhlo snížení emisí pohonnými hmotami z domácího uhlí o 20 %, oba upřednostňují uhlí před ropou. -- Nu a když už jsme u dopravy a aut, pak opět McCain si nestanovil žádné cíle v úspornosti motorů aut. Zato oba demokratičtí kandidáti ano; aby se účinnost těch motorů zvýšila do roku 2030 na 55 mil na 1 galon (Clintonová), anebo aspoň na 52 mil/galon (Obama). (Galon je v USA 3,8 litru, a míle je 1,6 km.) Už víme dost, abychom dali někomu z těch tří už teď přednost, kdyby to záleželo jen na nás? Prý už loni každý třetí volič USA odpověděl kladně na otázku, zda mu záleží na životním prostředí. |
