Vidím totiž, pokračuje autor, že si lidé přejí, abychom udrželi svou dosavadní utopii ježdění automobily, jak se nám zachce, jinými prostředky než je ropa. Ale skutečností je, že žádná součinnost sluneční, větrné a jaderné energie, etanolu, bionafty a použitého oleje na smažení nám nedovolí dál jezdit po dálnicích. Budeme si muset zvyknout na změnu.

Veřejnost a média ropnému zlomu nerozumějí. Nejde o to, že nám dojde ropa. Jde o nestabilitu, která otřese složitými systémy každodenního života, jakmile globální poptávka po ropě překročí její globální nabídku. Postiženy budou tyto systémy:

Způsob, jak vyrábíme potraviny

Způsob, jak realizujeme obchodování

Způsob, jak cestujeme

Způsob, jak získáváme a utrácíme kapitál

A další: vláda, zdravotnictví, péče o slabé občany, vzdělávání

Jak míjí nejvyšší možný objem těžby ropy a cena barelu ropy láme další rekord, tyto systémy začnou mít potíže. Nestabilita jednoho sektoru pronikne do sektoru jiného. Šoky na ropném trhu proniknou do dopravy, ta zpomalí obchod a distribuci potravin, průmyslovou výrobu a turistický průmysl. Problémy ve finančnictví vyvinou tlak na všechny podniky, které budou potřebovat kapitál, včetně podniků, které hledají a dobývají ropu, včetně vládních výdajů. Tyto systémy jsou provázány. Všechny čelí krizi. A stres, vyvolaný selháním těchto systémů jen zvýší touhu amerického národa, aby se všechno vrátilo k "normálu".

A to je nejhorší část našeho dilematu. Američané chtějí, aby dál mohli jezdit autem za každou cenu.

Před lety zdůraznili američtí vyjednavači na ekologické konferenci, že o americkém životním stylu "se vyjednávat nebude". Američané si bohužel neuvědomují, že přání nestačí. Američané mají nyní nové náboženství: náboženství bohatství, na než si nevydělali. Proto žijeme ve světě fantazií a nejsme schopni na energetickou krizi reagovat inteligentně.

Také to vysvětluje, proč se v americké prezidentské kampani vůbec nehovoří rozumně o vážné energetické situaci a co to bude znamenat. Představa, že se Spojené státy mohou stát "energeticky nezávislými", je absurdní. Nerealistický plán proměnit obilí v pohonné hmoty taky selhal, když jsme byli svědky toho, co to způsobilo na globálním trhu s potravinami a že to vyvolalo nedostatek potravin po celém světě, dokonce i v USA.

Takže jak reagovat inteligentně na energetickou krizi? Budeme muset dramaticky přeorganizovat každodenní činnost života v Americe. Budeme muset pěstovat své potraviny blízko domova. Budeme muset znovu vytvořit lokální hospodářské sítě. Budeme také muset přeorganizovat způsob, jak žijeme, v tradičních městech, vesnicích a malých městech. Naše gigantická supervelkoměsta nepřežijí. Úspěšná budou ty usedlosti, které budou podporovat místní zemědělství.

Zmodernizovat americký železniční systém by pravděpodobně mělo největší dopad na americkou spotřebu pohonných hmot. To, že se o tom ani v prezidentské kampani vůbec nehovoří, jen ukazuje, jak jsme zmatení. Letecký průmysl se pod tlakem obrovských nákladů pohonných látek rozkládá. Za poslední dva měsíce udělalo bankrot nejméně pět menších leteckých společností. Pokud Američané nezmodernizují vlaky, za pět let nepojedou nikam.

Podrobnosti v angličtině ZDE