Že ale základní úlohou státu není starat se o tvar okurek či banánů, na to přišel už Aristotelés, který žil v letech 384 -- 322 př. n. l. Podle něho byla řecká "polis" své doby ideální státní formou, v níž bylo možno docílit blaženosti (eudaimonia) jejích volených občanů. Základem této státní formy bylo, že stát musel ručit za bezpečnost a hospodářskou nezávislost svých občanů. Někdy se kritizuje, že se tehdy nepovažovali za svobodné občany ženy a otroci, to je ale srozumitelné jen pro toho, kdo nezapomíná, že Aristotelés žil tehdy a ne ve dvacátém století.

Že Aristotelés psal o tom, že občané mají jednat morálně, což znamená nejen příkladně, ale taky podle pravdy, na to by někteří současní politici raději zapomněli. Jde ale o jinou věc, která je vlastně pravým důvodem této poznámky, a tou je pojetí státu v naší době.

I dnes je někdy slyšet, že "stát by měl..." Stává se to dokonce i politikům, že takhle hovoří. Stát je ale konstruktem lidského mozku, a proto ani nemůže být vykonavatelem nějakého jednání. Jsou to obyvatelé a politikové jako jeho představitelé, kteří jednají, a podle Aristotela by to měli dělat morálně a správně.

Otázka morálnosti jednání není podle Aristotela přitom jen věc dobrých zákonů, pro které byli základem morálně jednající svobodní občané. Dnes by to byli i obyvatelé a politikové.

Morálně ale jedná ten, kdo sám dobrovolně řídí své jednání podle zákonů a nenásleduje vášně, které by byly zákonům v protikladu.

Z toho vyplývá, že nikoliv stát, ale občané mají morální odpovědnost za to, koho volí, a politikové za to, co dělají. Politikové se mají starat o tělesnou i hospodářskou bezpečnost obyvatel a nesmějí tuto svou odpovědnost předávat formálně nějakému konstruktu zvanému stát.

Kdyby nebyl mír, byla by však veškerá námaha vlastně zbytečná. Dnešní evropská mírová politika by podle mého neměla být jen věcí jednotlivých evropských vlád, ale hlavně Evropské komise a Evropského parlamentu a tím evropských politiků, kteří zastupují lidi žijící v Evropské unii a jejich společné politické cíle.

Nebo si snad Vy myslíte, že bychom dospěli blíže k míru v Evropě, kdyby si každá vláda každého individuálního evropského státu dělala bez ohledu na evropskou jednotu v zahraniční politice, co ji právě napadne?