26. 3. 2008
Kosovo -- naše odpovědnost za konflikt má pokračovat uznánímKomentář k výše uvedenému dokumentu.
Dr. Ibrahim Rugova, charismatický vůdce a nově zvolený prezident Kosova již v počátku devadesátých let, to je v období, kdy byl přerušen jakýkoliv kontakt ze strany kosovských Albánců s vládou v Bělehradu, si byl vědom hledání nutného kompromisu. Proto požádal československého zástupce (spolu s kanadským velvyslancem při OBSE) o důvěrné zprostředkování jednání se Srby. Toto jednání bylo československou stranou odmítnuto (Havel, Schwarzenberg, Vondra - poradci, Ruml -- ministr vnitra a Černý s Půčikem -- šéf a zástupce čs. rozvědky). Jak později bylo vysvětleno, na základě zásahu německé strany. |
Jednání mělo dvě fáze. V roce 1992 a později před vypuknutím konfliktu v roce 1996-98. Podrobnosti jsou uvedeny níže v Zápisu z roku 1999, který popisuje detailně pozadí událostí s uvedení viny odpovědných osob, zvláště pak Václava Havla a Jana Rumla (nadřízený zpravodajské službě) za odmítnutí zprostředkování s vědomím širokého vojenského střetu a civilních obětí. Následně nikdo dosud nesmí prošetřovat podrobnosti (exekutiva ani historici současných dějin). Politický audit po odchodu Oldřicha Černého z vedoucího postu rozvědky, který byl nařízen, byl pravděpodobně po zjištění skutečností zastaven. V současnosti se jedná o uznání vlády Kosova s teroristickým, fundamentálním a mafiánským pozadím. O tom není pochyb, a to i s odvoláním se na podklady americké vládní provenience. Odpovědní činitelé z ČR, kteří právě navrhují toto uznání ve vládě, jsou lidé, kteří zabránili požadovanému jednání o dohodě o Kosovu. Jejich odpovědnost není jenom v rovině morální a politické, má mnohem složitější a závažnější implikace k samotné podstatě věci. Chce ODS (mimo Klause) a Zelení ve vládě převzít jejich odpovědnost? Je logickým a zcela nutným předpokladem, aby jakýkoliv proces "uznávání" probíhal až po zjištění a prověření výše uvedené politické odpovědnosti cestou odborného zkoumání, politického auditu rozvědky z té doby, a vzhledem k závažnosti nutně ustavenou parlamentní komisí. Pak je teprve možno provést odpovědně závěr s vědomím předvídaných politických dopadů na celkové bezpečnostní prostředí, a to nejenom v regionu Balkánu, ale vzhledem k možnosti precedentu v daleko širším rozsahu. Věřím, že objektivní prošetření a zhodnocení všech okolností, kdy se prokáže skutečný zájem Albánců dříve reprezentovaných Rugovou, nemá nic společného se současnými vůdci, kteří byli jeho oponenty, představiteli a samostatnými vykonavateli teroristických aktivit s napojením na Talibán a Al Kajdu. Pokud by představitelé Československa v kritické době tragicky neselhali, nedošlo by k válce o Kosovo, ani k podpoře teroristických bojůvek dnes přetvořených v civilní reprezentaci. Zde snad jen malá poznámka o dnešním českém ministru zahraničí (za Zelené). Ten se farizejsky vyjádřil, že Kosovo uzná, když pozná, jak se jeho představitelé chovají k menšinám. Na toto poznávání měl již téměř 10 let, kdy Kosovo je pod režimem rezoluce Rady bezpečnosti č. 1244. A jako humanistovi mu stačí, když se pozeptá, kde jsou a kam se poděli všichni Židé. Navíc, jak tato rezoluce byla naplněna. Myslím, že by pak musil jednoznačně odpovědět - tato vláda uznat nejde. Současná vláda místo "uznávání" by měla nalézt tolik síly a respektu k faktům, že by ji to mělo vést k omluvě Srbsku nejenom za útok členských zemí NATO a české účasti na něm, ale také za selhání vedoucích představitelů Československa při možnosti tomuto vojenskému konfliktu předejít.
|