Naše organizace Svaz vyhnanců z Brd vznikla v roce 1991-1993 jako sdružení občanů, vystěhovaných násilně v roce 1952 z obcí Padrť, Kolvín a Záběhlá. V té době po „sametové revoluci“ jsme si všichni mysleli, že u nás konečně bude po mnoha letech opět právní stát, kde se poškozený občan domůže spravedlnosti. Bohužel jsme se hluboce mýlili a smutné je, že náš stát se chová úplně stejně jako ten z doby budování socialismu a míru. Ještě nebyly zmírněny křivdy spáchané na občanech minulým režimem a už se na Brdy valí další pohroma v podobě radaru a vojenské základny USA.V minulosti jsme byli nárazníkovým pásmem mezi východem a západem, povolením umístění radaru v České republice se staneme spojenci ve válkách USA, ať už oprávněných nebo neoprávněných, a přitom se nebudeme podílet na rozhodování. Budeme sice na jedné lodi, ale Česká republika bude v podpalubí. Pan Topolánek ve své úvodní řeči v Borovně dne 4.5.2007 pronesl, že je to „Bohem zapomenutý“ kraj. Jako rodáci si dovolujeme uvést, že lidé v této nehostinné oblasti žili již od 14.století a vývoj tohoto kraje negativně ovlivnilo právě až zřízení vojenského prostoru a především rozhodování lidí, kteří neměli a nemají pocit odpovědnosti, jsou bezpáteřní a úplatní. Odpovědnost tedy nenese Bůh v minulosti ani současnosti.

Vy pravděpodobně asi ani nevíte, že náš svaz existuje, ale dobře víte, a že jste to právě vy, kdo má moc k tomu, aby v našem státě probíhalo vše tak, jak potřebujete. Již od roku 1995 se marně snažíme u soudů dokázat, že jsme byli při násilném vysídlení v roce 1952 ožebračeni. Vše probíhalo v době vrcholící inflace a náhrada za nemovitosti nám byla stanovena podle cen z roku 1939, tedy ve stejné výši, jako byla stanovena Němci při prvním stěhování v roce 1941. Nemá smysl zde vše rozebírat, vás naše záležitosti nezajímají, soudci se bojí rozhodnout jinak, než by se to mohlo líbit vládě, do médií není šance se dostat, protože jakmile se dozví, o co se jedná, bez relevantního důvodu se stáhnou a ztratí o cokoli zájem. Zástupci státu i armády, kteří se soudních jednání účastní, přijedou na „služební cesty“, kde bez známky jakýchkoli emocí vyslechnou jednání, neřeknou ani slovo, protože ví, že to není třeba, a zase jedou zpátky do Prahy. Soudci většinou vůbec neví, co je ve spisech, seznamují se s podklady až při jednání, případně potom do rozsudků napíší, jak to bylo za komunistů špatné, aby to vypadalo, že oni jsou jiní, nechají udělat znalecký posudek od znalce, se kterým mají „dobré zkušenosti“, protože předem vědí, že spočítaná cena nevyjde jinak, než „stát“ potřebuje (počítají po šedesáti letech na haléře a na koruny ceny nemovitostí, které nikdy neviděli, protože jsou přes 50 let srovnány se zemí). Soudci se podiví jen tehdy, pokud se při soudním jednání objeví někdo, koho neznají, snaží se vyvolat dojem zájmu, ale nakonec vždy vydají zamítavý rozsudek. „Stát“ spoléhá na to, že soudní tahanice (již 12 let) obyčejné lidi unaví, ale hlavně že rodáci vymřou, a když není žalobce, není soudce. Spoléhá se na to, že obyčejní lidé nemají šanci proti právníkům a soudcům, vystudovaným za minulého režimu (a v současné době dobře placeným), a tak nenechají tyto obyčejné lidi zastupovat ani svým předsedou, zastrašují je, pořád žádají další a další podklady. Kdyby hned na začátku řekli: „Nemáte šanci. Místo obyčejných českých lidiček, kteří chtějí bydlet v takové zapomenuté oblasti, kde „chybí infrastruktura, kde si sami lidé mohou za to, že mají malé platy“ (slova pana Topolánka při debatě s občany v Borovně dne 4.5.2007), raději zde necháme hospodařit vojáky jiné, bohaté země - a když už to nemůže být Rusko, tak to bude USA“, aspoň bychom měli hned jasno a bylo by to férové jednání. Ale to by se náš stát zase nemohl považovat a vydávat za demokratický.

Očekávané vymírání „rodáků z Brd“ také “zdárně“ pokračuje, ale ne dostatečně rychle, jak by naše vláda bývala byla potřebovala. Proto asi tak od roku 2002 začaly nabírat události na obrátkách. Po desetiletí laxního přístupu se nyní projednává jeden restituent po druhém jako na drátku, vydávají se rozsudky, žádá se doplnění spisu, zamítá se, odvolává se, dovolává se a pořád není „úspěšný“ konec. Dosud nebyl vydán ani jediný rozsudek, ve kterém by byl přiznán někomu restituční nárok, přestože důkazy hovoří jasně. Když není zbytí a restituce je průkazná, jako v případě, kdy některé pozemky nebyly státem v roce 1952 zaplaceny vůbec, jsou tyto pozemky po několika zamítavých rozsudcích a odvoláních najednou vráceny do vlastnictví, ale už ne rozsudkem soudu, ale jen prostřednictvím Pozemkového úřadu Příbram. Vše je dokonale propojeno. Zřejmě bylo záměrem mocných smést odpor hrstky „šílenců“, kteří si myslí, že mají šanci se vrátit do svých domovů, do té doby, dokud se podaří před veřejností ututlat, že vlastně mají od počátku s Brdy úplně jiný záměr.

Podvedeni byli nejenom občané – vyhnanci z Brd, ale úplně všichni občané v oblasti, ať už o tom vědí nebo o tom ještě nevědí. Od roku 1992 jsme měli příslib od členů tehdejší vlády premiéra Klause (ve které měla shodou okolností většinu ODS), že bude vojenský újezd Brdy zrušen a svitla naděje, že se do oblasti vrátí normální život, jako zde vždy před vstupem vojáků byl. Sice chudý, bez infrastruktury, s malými platy, ale ve zdravém krásném prostředí.

Bohužel tehdy právě „zásluhou“ pana Klause již ke zrušení vojenského újezdu nedošlo. Možná už tehdy věděl víc než ostatní.

Obyvatelé obcí z okolí tehdy měli na to různé názory, kdo byl vystěhován, byl nešťastný, že se nemůže vrátit domů, někdo byl rád, že se nevrátíme a nebudeme ničit životní prostředí, někdo se těšil, že v oblasti vznikne chráněná krajinná oblast k zachování flóry a fauny, někdo uvěřil slibům o rozvoji oblasti, vybudování cyklostezek, ...

Nějaký krátký čas byl do prostoru přístup, ale postupně se začalo zase přitvrzovat, závory, je nutné mít povolení i pro lidi, kteří se jednou za rok při setkání rodáků chtějí podívat do míst, kde se narodili..... (V současné době dochází dokonce k takové souhře policie a vojska, že z helikoptéry vyhlížejí neposlušné cyklisty, kteří „zabloudí“ do zakázané oblasti, a z výšky dávají informace policii na zemi, která potom tyto hříšníky nahání. Komunisté takto naháněli disidenty...)

Na jednání s občany v Borovně 4.5.2007 pan Topolánek ve své řeči pronesl : „Přece víte, že o radarech a o protiraketové obraně se v české vládě, tehdy Špidlově, Grossově a Paroubkově mluví nejméně čtyři roky“. Jak můžeme vědět, o čem se jedná ve vládě, když o tom média veřejnost zřejmě záměrně neinformují? Také už neřekl, že v té vládě vždycky seděli i ministři z ODS, KDU-ČSL a jiných stran, kteří nyní s takovým zápalem „demokraticky“ hájí jednání s USA. Kdyby byla pravda to, co tvrdí pan Topolánek, že jednání o americké základně dohodla minulá vláda, teď, když je u moci ODS, kdyby nechtěla, nemusela v jednání pokračovat. Ale opak je pravdou, jakmile byla Topolánkova vláda jmenována, ihned začala intenzivně jednat s USA a jezdí přesvědčovat občany o svých čistých úmyslech. Argumenty občanů, aby o umístění americké základy v ČR rozhodovali občané v referendu zamítá s tím, že to není v ústavě ČR. Proč ale celá debata vzniká, když podle slov pana Topolánka „Američani na nás netlačí. Pokud nebudeme souhlasit, požádají jinou zemi“. Tak proč se s takovou vehemencí nevěnuje Topolánkova vláda jiným důležitým problémům našich občanů?

Občané bývalého okresního města Rokycany a všech obcí v regionu byli podvedeni, když si mysleli, že geologický průzkum, o kterém věděli, že zde probíhá, je prováděn z nějakého jiného důvodu než vojenského, a jak se nyní ukazuje, byli naivní, když si mysleli, že pokud se nevrátí rodáci, bude v Brdech krásná nepoškozená příroda.

Smutné je, že dnešní doba připomíná filmovou „komedii“„Vesničko má středisková“, natočenou za minulého režimu.. Náš stát je v celosvětovém měřítku z pohledu rozlohy i významu také jen taková vesnička, a možná ani ne středisková.

V tom filmu měl jeden podnik zdánlivě nelogicky zájem právě o pracovníka Otíka, Američané mají také největší zájem „náhodou“ o stát právě v samém srdci Evropy. Ve filmu nejvíce souhlasil s odchodem Otíka právě předseda, který očekával výhody pro sebe a svou rodinu, ale ostatním o svých důvodech nic neřekl. U nás je také největším propagátorem umístění radaru v ČR právě současná vláda, přestože musí cítit odpor veřejnosti znovu umisťovat na našem území vojáky cizích států a zlehčuje hlasy volající po uspořádání referenda. Pan Topolánek navíc podle jeho slov v Borovně 4.5.2007 „Neví, co si od toho lidé slibují“, čímž jasně řekl, že na názory občanů vláda hledět nebude, že debaty s občany jsou jenom divadlo. Jediným rozumným vysvětlením chování naší vlády je to, že umístění radaru právě v ČR nebude zadarmo. Zřejmě někdo z mocných ví něco víc než obyčejný člověk. A buď už teď má (za svou práci pro vlast ve výnosných funkcích a za své zásluhy) nebo teprve očekává dost peněz na to, aby si mohl v každém případě dobře žít a případně se mohl odstěhovat dost daleko, aby byl v bezpečí. Ti na nižších postech někam dál od Brd, a ti movitější si případně budou moci koupit cokoli kdekoli v cizině.

Při besedě s občany v Borovně 4.5.2007 zaznělo, že „jsou lidé obluzeni různými fámami, že je radar škodlivý“. Prý jsou to „polopravdy, mýty a lži“. Na podporu svého tvrzení sebou přivezl pan Topolánek několik vojenských odborníků a od jednoho z nich z vojenské nemocnice z Hradce Králové se občané mimo jiné dozvěděli, že radar je naprosto neškodný, že pouze vysílá mikrovlnné záření na frekvenci mezi 300 MG a 300 GH. „Toto záření dělá pouze to, že Vám prohřeje tkáň, a to i do hloubky“. I kdyby toto byl jediný účinek na lidské zdraví, je to dost na to, aby vláda vůbec o umístění radaru neuvažovala. Přece každé malé dítě ví, že lékaři radí nepřibližovat se zbytečně k mikrovlnné troubě, pokud je v provozu. I za minulého režimu dostávali vojáci, sloužící u radiolokátorů, příplatky a většinou po návratu z vojny měli zdravotní problémy. A už vůbec se nezmínil o tom, jaký by měl provoz radaru vliv na zdraví malých dětí nebo kardiaků, a zejména těch, kteří mají kardiostimulátor.

Nikdo také vůbec nehovořil o tom, jaké budou zdroje energie – zda jaderný reaktor – to by odpovídalo tomu, že se jim nejvíc hodí blízkost padrťských rybníků, protože reaktor potřebuje chlazení, nebo zda bude zdrojem energie nafta a jak bude takové množství na místo dopravováno a skladováno.

Ve své obhajobě umístění radaru v ČR dále pan Topolánek nás vyzval, abychom si vzpomněli na dobu před 2.světovou válkou. Na tu dobu si bohužel většinou vzpomínáme velice dobře, a tak víme, že jeho argumenty jsou polovičaté. Pan Topolánek sice pravdivě tvrdil, že předseda vlády Velké Británie Churchill varoval před nástupem nacismu, a že mu nikdo nevěřil a potom vznikla válka, ve které přišly miliony lidí o život. Ale řekl jenom A a už neřekl B. Všichni víme, že sice Churchill varoval před nacismem, ale to Velké Británii nebránilo, aby při jednání s Němci nehleděli více na své zájmy než na zájmy ostatních států v Evropě, sami dokonce kvůli bezpečnosti svých občanů podepsali s Němci smlouvu o neútočení a souhlasili s postoupením československého pohraničí Německu. Víme, že tehdejší naše Československá vláda a prezident s usnesením Mnichovské konference souhlasili. Možná si také tehdy mysleli, že dělají to nejlepší pro Československo, když uposlechnou doporučení velmocí, a že tak uchrání český národ před válkou. Ostatní velmoci si tehdy také zdůvodnili svůj postoj a jeho výhody. A stejně to nezabránilo konfliktu a odnesli to obyčejní lidé, a že jich bylo hodně, jak nám pan Topolánek připomněl. Prezident Beneš sám pak strávil válečné období v bezpečí exilu.

Prakticky stejná situace je dnes. Proč nepožádali USA o umístění radaru v jiné zemi, například v Německu? Je od Brd cca o 100 km dál na západ, a to je vzhledem ke vzdálenosti od „darebáckých raket“ a „darebáckých zemí“ a USA zanedbatelné. Navíc spolu USA a Německo od 2. světové války úspěšně spolupracují. Proč tak naše vláda stojí o to, aby se situace vrátila o 60-70 let zpátky? Umístění radaru v Brdech je totiž „úplně náhodou“ plánováno přesně na místě, kde byla v roce 1945 demarkační čára. Do obce Míšov tehdy ještě dorazili Američané, ale na Padrti, která je vzdušnou čarou asi dva kilometry a nyní je již ve vojenském újezdu, kde byli donedávna Rusové, už nedojeli, občané tehdy čekali marně, přestože už slyšeli hučení amerických tanků z Míšova. Potom se telefonem dozvěděli, že dál Američané nesmí a podle dohody na Padrť přijeli Rusové. Proč je takový zájem umístit radar úplně na samé hranici vlivu těchto dvou světových mocností? Proč ne třeba k Jincům, bylo by to také v Brdech, ale už ne na té demarkační čáře? Zřejmě právě proto, aby naše strana nedráždila ruskou stranu. A hlavně, a to už neřeknete, odtamtud je to blíž do Prahy, mají zde bohatí podnikatelé své vily a přesvědčit pražáky o „neškodnosti a výhodách“ radaru by bylo asi těžší, a to vy dobře víte, než lidi „z oblasti, kde nemají infrastrukturu, z oblasti, která je ve stínu zájmů, protože tady v podstatě není do čeho píchnout“.

V debatě s občany pan Topolánek lidem garantoval, že „nepůjde do žádného rizika, které by znamenalo ohrožení našich životů, životů našich dětí nebo našeho zdraví“. Všechno chce projednávat se starosty obcí, kterých se to týká, protože jsou nejblíže místu, které se vládě líbí tak, že ho chce zničit. To znamená se starostou Míšova, Borovna a Spáleného Poříčí. Proč nechce jednat například se starostou Trokavce? Protože má na Vás důkazy, že vláda zatajuje před veřejností důležité informace? Podle Vašeho vyjádření na „přesvědčovací besedě s občany“ 4.5.2007 v Borovně jste dostali od starostů zmíněných tří obcí třístránkový dokument s požadavky těchto obcí. Chceme vědět, co v tomto dokumentu je a všechny tyto „dohody“ se starosty obcí zveřejnit. Sliby, že Američané vybudují v obci vodovod, by snad mohly platit na občany někde v rozvojové zemi. A i tam se neangažuje vláda, ale spoléhá se na humanitární organizace.

Proč nebyla v médiích jediná diskuse s odborníky? Proč nebyli na „přesvědčovací“ besedu s občany přizváni odborníci, kteří jsou v civilu a nejsou vázáni na armádu a peníze, výsluhy a zvyšování hodností?

Proč se v médiích najde čas na předvolební kampaně a ne na pravdivé informace o tak závažných otázkách? Záměrně využíváte toho, že mladí lidé se většinou o politiku a po zrušení povinné základní vojenské služby ani o armádu příliš nezajímají, a tak je necháváte v iluzi, že jde o úplně běžný radar, kterých jsou na našem území stovky, například na letištích.

Mimochodem, ani jedna ze stran, kandidujících v parlamentních volbách 2006, neměla v předvolebním programu zmínku o tom, že by chtěla s USA jednat o jejich základnách na našem území. Z toho vyplývá, že nikdo z Vás nemá mandát k tomu s USA jednat !!

Dále jste argumentovali tím, že poslanci nesou plnou zodpovědnost za rozhodnutí a jsou připraveni nést případné následky chybných rozhodnutí.

Při našem vysídlování z obcí Padrť, Kolvín a Záběhlá jsme zažili před šedesáti lety něco podobného. Také nás jezdili přesvědčovat, zastrašovat, sdělovat, že stejně proti rozhodnutí vlády nic nezmůžeme. A tato nejistota netrvala pár týdnů, přes tři roky nás vláda tehdy natahovala, že stěhování nebude, že se vesnice rušit nebudou. Přesto se tak stalo a byli jsme násilně vysídleni. Peníze za znárodněné nemovitosti jsme dostali většinou těsně před měnou 1.6.1953. Tehdy také nebyla pravda to, co mocní říkali obyčejným občanům, ještě v předvečer vyhlášení měny prezident republiky popíral v Československém rozhlase jakékoli úvahy u možnosti devalvace koruny. Ale druhý den měna byla a rázem měli všichni jen pětinu (padesátinu) úspor, neboli téměř nic. Kdo byl a dnes je zodpovědný za to, že jsme tenkrát přišli o všechno? Kdo osobně? Vláda? Stát?

A jak bude 200 současných poslanců osobně zodpovědných za to, pokud se někdy v budoucnu prokáže, že došlo k újmě na zdraví nebo majetku lidí bydlících v blízkosti radaru?

Dobře víte, že poslanci ze zákona odpovědnost nenesou a jsou chráněni imunitou. V úvahu by připadala jednom odpovědnost morální, přesto se touto „těžkou úlohou“ oháníte.

Vy sice dnes lidem tvrdíte, jak jim to přinese prospěch, ale jaký a komu? Snad jedině Vám ve vládě, v Praze, lidem v blízkosti Brd to nepřinese absolutně nic. Tenkrát jsme museli z prostoru pryč, dnes tam lidi klidně necháte a očekáváte, že odejdou sami a nebudete muset nic vykupovat.

Jak můžete tvrdit, že nehrozí lidem žádné nebezpečí? Vyzvěte nezávislé odborníky a vědce z celého světa a z různých oborů, nejenom vojenských, ať se k tomu vyjádří a informujte pravdivě občany. Proč o tak důležité věci chcete rozhodovat politicky, jako tenkrát při našem vysidlování v roce 1952?

Při soudních jednáních o restitucích vyhnanců z Brd je hlavním a jediným argumentem, že tehdy v roce 1952-1953 dostali lidé odpovídající náhradu. Zestátněné nemovitosti byly ale tehdy oceněny v rozporu s § 10 zákona č.169/1949 Sb., tj. ocenit nemovitosti obecnou cenou podle stavu nemovitosti v den vysídlení. V roce 1952 by musela být náhrada vzhledem k inflaci pětkrát vyšší než ocenění nemovitostí Němci. To je potvrzeno peněžní reformou - zákonem č.41/1953 Sb. Přesto jsme tehdy dostali stejně nebo někdy i méně, než nám za stejné nemovitosti dávali v roce 1941 Němci. Dnešní znalci počítají, přepočítávají, na haléře, na koruny, šedesát let zpátky, o nemovitostech mají jenom náčrtky arch.Liera z archivu z Jinců (lidé tehdy žádné podklady o ocenění do ruky nedostali), porovnávají tehdejší ceny v okolních obcích, přirovnávají, počítají obvyklé ceny a vždycky dojdou k výsledku, který potřebují.

V oblasti nebyl nikdy lehký život, bylo a je daleko do práce, jedinou devizou zde bylo zdravé životní prostředí. Lidé zde však žijí rádi, bydlí a opravují svá obydlí, která dnes, stejně jako tehdy, mají nějakou hodnotu.

V současné době měly a mají běžné nemovitosti k bydlení v České republice úřední i obvyklou cenu v oblasti přibližně v řádech statisíců, někdy milionů korun. Kdo a jak se z vlády a z poslanecké sněmovny zaručí, že osobně zodpovídá za to, že nebudou mít lidé újmu finanční, zdravotní ani psychickou, jak tvrdí pan Topolánek ? Kam se lidé budou obracet ? Na soudy jako my „vyhnanci z Brd?“ Co když se někdy v budoucnu ukáže, že již nejde utajit některá rizika a v oblasti bude nebezpečné bydlet ? – informace nezastavíte, ani komunistům se nepodařilo utajit všechno, co by rádi utajili – i když dnes tvrdíte, že bude provoz radaru naprosto neškodný, kdykoli v budoucnu mohou se může prokázat negativní účinky pobytu v blízkosti takového objektu. Jak se budou chovat k lidem žijícím v oblasti například pojišťovny, které se chovají tržně? Co když budou mít interní předpisy nepojišťovat občany z inkriminovaných oblastí, nebo jenom na omezenou částku?

Co když se bude muset v budoucnu rozšířit „Vojenský újezd Brdy“ a o kolik ? O jednu vesnici nebo o třicet kilometrů ? Co když se třeba za deset, dvacet, padesát let prokáže, že je bydlení v blízkosti takového monstra nebezpečná a bude muset vzniknout větší ochranné pásmo?

Jak si můžete být jisti, že za deset, dvacet, padesát let by v zájmu míru a ochrany před nepřítelem nemohla být celá Česká republika jedním velkým vojenským újezdem Evropy ?

V třicátých letech minulého století se v Německu fašisté dostali k moci tím, že lidem slíbili práci, a tak demokratickou cestou dostali takovou moc, která vyústila v druhou světovou válku. Dnes se děje něco podobného. Máme plné supermarkety zboží a za bezvízový styk s USA sami nadbíháme Americe, jestli by nechtěla postavit ten radar právě u nás proti těm „darebáckým státům“. Krásný nový termín, něco jako „Západočeský kraj-pevná hráz socialismu a míru“.

Vaší povinností poslanců i vlády je hájit zájmy českých občanů a nikoho jiného.

Ale vraťme se k úvaze, že by bylo někdy v budoucnu nutné rozšířit vojenský újezd, ať už málo nebo hodně, ale i kdyby mělo jít o jediné obydlí. Lidé doufají, že by je stát nenechal bydlet v nebezpečném prostředí. Přesněji nemohl nechat bydlet, až by se prokázalo, že je to nebezpečné. Otázkou je, za jak dlouho by se tato informace dostala na veřejnost. Již dnes v oblasti ceny nemovitostí klesají, protože po prosáknutí informace na veřejnost o možném umístění radaru v Brdech je o nemovitosti zde menší zájem. Jenom blázen by si vědomě koupil nemovitost v takové oblasti. Při případném vyvlastnění těchto nemovitostí by pak stát dával lidem náhradu v „obvyklých cenách“, to je v cenách obvyklých v daném čase a místě. Kdybychom uvažovali čistě teoreticky, pokud byste teď hned přiznali, že po postavení radaru bude bydlení zde nevhodné, a slíbili lidem, že stát nemovitosti vykoupí, dostali by lidé náhradu podle dnešních předpisů. Mohli by si tedy klidně koupit jinou nemovitost kdekoli v ČR nebo jinde, ti movitější v celé Evropě nebo v zámoří. Pokud ale tuto situaci nepřiznáte a budete vyvlastňovat nemovitosti „ v zájmu obrany státu“, kdykoli později, už budou obvyklé ceny z výše uvedených důvodů nižší. Pokud by k tomu došlo až za několik let, těžko už bude někdo vědět, v kterém měsíci a roce se dostala tato informace, důležitá pro tržní chování občanů i firem, na veřejnost. Potom bude těžké určit obvyklou cenu „před“ a „po“ informaci s radarem. Na kom budou lidé vymáhat náhradu? Na Vás osobně? Před soudem - ale jak, když jste chráněni imunitou? Nebo budete navrhovat jako slušní občané mimosoudní vyrovnání?

Ve stejné situaci jsme my, neúspěšní restituenti „vyhnanci z Brd“. Po šedesáti letech je nám předsouváno, že jsme dostali náhradu v obvyklých cenách z roku 1952, i když je průkazné, že to není pravda. Dokonce i znalci ve svých znaleckých posudcích citují, že ocenění je podle stopcen z roku 1939. Rozdíl mezi roky 1952 a 1939 je 13 let, během kterých se vystřídaly tři režimy – Němci do roku 1945, svobodná ČSR po válce a po roce 1948 komunistická ČSSR.

Vraťme se ale do současnosti - při vyvlastnění nemovitostí v tomto čase v obcích kolem plánovaného umístění radaru podle předpisů platných od 1.ledna 2007 by si mohli občané koupit podobnou nemovitost jinde v ČR. Pokud by jim ale byla náhrada této nemovitosti spočítána podle předpisů, platných před třinácti lety, nebo dokonce podle předpisů z minulého režimu – jako nám tehdy podle předpisů z roku 1939 – mohli by si za peníze, které by dostali za běžný rodinný dům, koupit sotva malou garáž. A pokud se kdykoli budete ohánět obvyklými cenami v daném čase a místě, mohlo by se stát, že by nedostali vůbec nic, protože by trh v daném místě přestal fungovat a nemovitosti by měly nulovou hodnotu. Jako například dnes mají pro banku nulovou hodnotu nemovitosti, ke kterým není přístup po veřejné komunikaci. A teď si představte, že by se ocenění nemovitostí v těchto obcích neprovádělo v současné době, kdy si dobu cca 15 let pamatují i ti mladší, a máme povědomí o cenách i o politické situaci, ale třeba po šedesáti letech, jako v našem případě obyvatel bývalých vesnic Padrť, Kolvín, Záběhlá.

Tímto dopisem Vás žádáme, abyste nerozhodovali o věcech, ke kterým nemáte mandát, nesnažili se lidi obalamutit řečmi, že neuděláte nic, co by je poškodilo. To slibovaly všechny vlády za celou dobu existence našeho státu a ne vždy to byla pravda. My už jsme své domovy ztratili a naděje, že je někdy získáme od státu (který nám je vyvlastnil pro účely obrany socialismu a míru) zpět, je stále menší, přesto to nevzdáme. Nechceme, aby něčím podobným prošli další – naši příbuzní a známí v oblasti Brd.

Máme obavy, že umístění radaru USA v naší zemi nepovede ke zvýšení bezpečnosti, naopak se staneme terčem a důvodem k rozpoutání nových závodů ve zbrojení. Uvědomte si, že území České republiky má přímou spojitost se vznikem obou válek, které přerostly ve světové. Máme dost osobností z jiných oborů, které se mohou zasloužit o zviditelnění České republiky ve světě.

Jednejte průhledně, veřejně, zodpovědně. Budoucnost nikdo nezná a nikdo nemá patent na rozum. Nemyslete si, že ho máte jedině vy a že pouze Vaše pravda je ta nejsprávnější.