Naopak ve srovnání s tímto trendem se znatelně zhoršilo řízení politických elit v České republice. Dle zprávy vláda v Praze již nesleduje další nutné reformy s takovou intenzitou, jako v době příprav na vstup do EU. Při hodnocení jejího politického managementu se propadá oproti době před dvěma lety o 10 míst na pozici 20 a ocitá se kupříkladu o 15 míst za vládou v Bratislavě. Kriticky je hodnocen nadále vzrůstající pocit rozčarování obyvatelstva vůči politické třídě.

Demokratický systém České republiky je dle této analýzy prakticky konsolidován. Fragmentace systému politických stran je stále menší, uvnitř země nedochází k žádným vážným etnickým, náboženským či sociálním konfliktům. Polarizaci spíše mohou ve většině případů vyvolávat socioekonomické otázky. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že Romové neustále zažívají zjevné ekonomické vyčlenění. Další znatelné napětí panuje ohledně rozsahu ekonomických reforem a jejich akceptace občany.

Zpráva dále uvádí, že česká ekonomika je plně integrována do mezinárodních struktur a soustavně roste. Také průměrný příjem občanů roste, při zároveň nižší inflaci. Dobré výsledky by však rozhodně neměly vést k chybnému závěru, že potřeba reforem v politice a společnosti je nižší. Deficit rozpočtu brzdí české snahy o vstup do eurozóny. Zdravotní a důchodový systém potřebuje komplexní reformu, zejména s ohledem na rapidní stárnutí společnosti. Hlavním cílem ale zůstává zefektivnění a profesionalizace státní správy.

Josef Janning, Bertelsmannova nadace: "Česká transformace směrem k demokracii a tržnímu hospodářství je úspěchem, který je oceněn první pozicí v žebříčku transformačního indexu Bertelsmannovy nadace. Dobré výsledky by rozhodně neměly vést k chybnému závěru, že není zapotřebí dalších velkých reforem, zejména v boji proti organizovanému zločinu, v oblasti reformy volebního práva a ochrany životního prostředí."

Průzkum srovnává vývoj v České republice také s vývojem v celém regionu. Podle tohoto srovnání prošly země střední, východní a jihovýchodní Evropy v uplynulých dvou letech další konsolidací demokracie a tržního hospodářství. V některých zemích střední a východní Evropy proti tomuto trendu však působila rostoucí politická polarizace a narůstající síla populistických stran. Tak se na Slovensku a v Polsku podílely na vládě pravicově populistické a extremistické strany. Jejich nekompromisní styl vládnutí vedl zejména v Polsku ke zhoršení při hodnocení kvality demokracie. V Maďarsku se přiostřily politické fronty mezi vládou a opozicí, ve Slovinsku byla práce vlády poznamenána konfrontačními postupy.

Současně však ekonomická transformace ve východní, střední a jihovýchodní Evropě silně pokročila. Přesto i nadále přetrvávají mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly v úrovni příjmů, ale také v rozsahu sociálních nerovností. Zejména chudé země jihovýchodní Evropy jsou poznamenány sociálním vyčleněním, chudobou a nedostatky ve zdravotnictví a vzdělávání, které jsou ve společnosti strukturálně zakořeněny. Celosvětovým a evropským šampiónem je tedy Česká republika těsně před Slovinskem a Estonskem. Následují země střední a východní Evropy - Maďarsko, Litva, Slovensko a Polsko. Ze zemí bývalé Jugoslávie uzavírá evropskou skupinu Bosna a Hercegovina na celosvětovém 40. místě. Srbsko získalo 31. příčku, Černá hora místo 30, Makedonie místo 22 a Slovinsko místo 2.

Střední, východní a jihovýchodní Evropa se odlišuje od jiných regionů světa perspektivou vstupu do EU, který je důležitým motivem politického a ekonomického reformního procesu. Nejen díky relativně vysoké úrovni vzdělání, ale i nepatrným sociálním protikladům ve srovnání s jinými částmi světa a aktivní a zapojené občanské společnosti je střední, východní a jihovýchodní Evropa nejúspěšnějším transformačním regionem světa.

Kompletní znění zprávy o České republice naleznete na internetu ZDE

O transformačním indexu:

Transformační index Bertelsmannovy nadace analyzuje a hodnotí kvalitu demokracie, tržní ekonomiky a politického managementu ve 125 rozvojových a transformačních zemích. Měří se úspěchy a neúspěchy na cestě k demokracii a právnímu státu a sociálně-politicky orientovanému tržnímu hospodářství. Detailní zprávy o jednotlivých zemích jsou podkladem pro zhodnocení standardu rozvoje a problémů, ale i schopnosti politických aktérů důsledně a cíleně realizovat reformy. Transformační index Bertelsmannovy nadace je tudíž prvním mezinárodně srovnatelným indexem, který měří kvalitu vlády na základě vlastních získaných dat a nabízí komplexní analýzu politických postupů v transformačních procesech. Další informace na adrese: www.bertelsmann-transformation-index.de.

O Bertelsmannově nadaci:

Německá Bertelsmannova nadace je veřejně prospěšná nadace, která se zasazuje o obecné blaho. Angažuje se v oblastech mezinárodního porozumění, vzdělávání, ekonomiky, sociálních záležitostí a zdraví a podporuje mírové soužití kultur. Tato veřejně prospěšná instituce, kterou v roce 1977 založil německý mediální podnikatel Reinhard Mohn, vlastní většinu kapitálových podílů společnosti Bertelsmann AG. Bertelsmannova nadace pracuje nezávisle na uvedené společnosti, německých vládních institucích a je politicky neutrální.