Kromě toho minulý pátek vyhlásilo generální shromáždění organizace "Atomstopp-Atomkraftfrei leben!" na letošek kampaň "Österreich - Raus aus EUROATOM", které se má účastnit 16 protijaderných organizací. Zemské vlády byly osloveny, aby spolkovou vládu v rámci aktivní protijaderné politiky rozhodně podpořily v úsilí o Evropu bez jaderných elektráren. Děje se tak v době, kdy do roku 2020 plánuje Evropská unie výstavbu 750 elektráren a na barcelonské konferenci o jaderné energetice bylo konstatováno, že z hlediska stability a bezpečnosti dodávek jsou jaderné elektrárny nejvýhodnějším zdrojem. V současné době se počítá s renesancí výstavby jaderných elektráren a celá řada se již v současné době buduje i v Evropě.

Jde o dlouholetý spor, který vznikl již před čtvrt stoletím, kdy byla zahájena výstavba jaderné elektrárny Mochovce se čtyřmi bloky VVRT 440 druhé generace. Ve vysokém stupni rozestavěnosti a montáže technologie byla na počátku 90. let po rozdělení federace výstavba pozastavena z finančních důvodů, kdy samostatné Slovensko nemělo dostatek prostředků na její ukončení a zařízení bylo zakonzervováno. V roce 1995 bratislavská vláda rozhodla o dokončení výstavby alespoň dvou bloků, přičemž na dostavbě se již nepodílel Sovětský svaz, ale firmy z Německa a Francie. Západní technologií byl modernizován systém kontroly a řízení.

První blok byl spuštěn za tři roky a druhý v roce 2000, tedy 17 let od zahájení stavby. Jaderná elektrárna kryje 20 procent roční produkce energie Slovenska prostřednictvím dvou vysokotlakých reaktorů VVER (vodo-vodní-energetický-reaktor) 1000 typu V 213 o výkonu 2 x 440 MW, které vyrábějí ročně 5 TWh. Dostavbu dalších dvou bloků si vyžaduje postupné odstavení jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice jejíž provoz byl zahájen v roce 1972. Tato elektrárna měla velký význam pro další orientaci tehdy československé jaderné energetiky. Během jejího provozu došlo zde v letech 1976 a 1977 ke dvěma větším provozním haváriím, které nakonec vedly k zamoření vnitřního bloku elektrárny, které znemožnilo ji nadále provozovat. V Jaslovských Bohunicích však v její blízkosti byla započata výstavba další jaderné elektrárny pod označením V 1 s dvěma tlakovodními reaktory VVER 440 první generace a později s dalšími dvěma druhé generace. První blok byl dán do provozu v roce 1985 a druhý o dva roky později.

Rakušané s nelibostí nesli výstavbu jaderných elektráren u svého severního souseda a počátkem roku 1983 Nejvyšší rakouský soudní dvůr akceptoval žalobu proti výstavbě elektráren v Mochovcích a Temelíně, jehož výstavba byla současně zahájena v jižních Čechách. Praha tedy reagovala tvrdým prohlášením o "hrubém vměšování Rakouska do vnitřních záležitostí ČSSR", což vedlo k ochlazení postupně se rozvíjejících vztahů mezi oběma zeměmi. Proti Mochovcím vznesla v létě 1998 soukromou žalobu mluvčí rakouské strany Zelených Eva Glawischnigová. Ta skončila rozsudkem obvodního soudu v Hernals v únoru 2005 , že "slovenská atomová elektrárna Mochovce představuje ohrožení pro Rakousko". Tvrdí, že vychází ze skutečnosti o nedostatečném bezpečnostním vybavení elektrárny a zavazuje ji k tomu, aby zvýšila své bezpečnostní standardy nebo odstavila provoz. Rakouské protijaderné aktivisty podpořila i mezinárodní ekologická organizace Greenpeace, která již před deseti lety zahájila kampaň "Za bezjaderné a svobodné Slovensko" pod heslem "Nikdy více Černobyl - Stop Mochovce". Tuto akci podpořila i česká odbočka této organizace a zúčastnila se třídenního protestního pochodu z Mochovců do Bratislavy.

Podle odborníků otázka energetické soběstačnosti patří k nejzávažnějším problémům Slovenska, jehož ekonomika se bouřlivě rozvíjí a nyní zaznamenala další 14 procentní nárůst. Zdejší ekonomika je závislá z 80 procent na importu primárních zdrojů energie, dováží veškeré černé uhlí, všechnu ropu a zemní plyn a jediným významným domácím fosilním zdrojem je hnědé uhlí. Dominantním výrobcem elektrické energie jsou Slovenské elektrárny a.s., které pokrývají 80 procent domácí potřeby a 86 procent instalovaného výkonu.

Na výrobě elektřiny se z 66,6 % podílejí jaderné elektrárny, z 18 % tepelné, 15,4% vodní a 0,17% větrné elektrárny. Po privatizaci Slovenských elektráren vlastní 66 procent jejich akcií italská elektrárenská společnost Enel. Vzhledem k předčasnému odstavení dvou 440 MW bloků v Jaslovských Bohunicích, z nichž u prvního byl provoz ukončen před dvěma lety a druhý bude následovat letos, se energetická situace Slovenska podstatně změní.

Jestliže v minulých letech mělo přebytek proudu, který vyváželo, nyní po odhadovém výpadku až 30 procent elektrické energie v důsledku této odstávky bude ji muset alespoň po určitou dobu dovážet. Ukazuje se, že jediným řešením je co nejrychlejší dobudování chybějících kapacit a vláda Roberta Fica se rozhodla přistoupit urychleně k dokončení dvou zbývajících bloků elektrárny v Mochovcích. K tomu se připojil italský investor, který před rokem oznámil svůj zájem dokončit 3. a 4. blok jaderné elektrárny, přičemž počítá s investicí 63 miliard Sk. Celkové investice by měly do roku 2013 dosáhnout částky 110 miliard Sk a generální ředitel společnosti Enel Fulvio Conti prohlásil, že "učiní všechno, co je v našich silách, abychom pokryli energetické potřeby všech občanů Slovenské republiky, a abychom jim poskytli elektrickou energii za co nejnižší možnou cenu".

Za těmito velkorysými slovy se však skrývá fakt, že Enel dlouho váhala zahájit jejich výstavbu, protože při předloňských cenách elektřiny by na výstavbě nových reaktorů v Mochovcích za čtyřicet let jejich plánované životnosti prodělala 1,8 miliard Sk. Teprve zdražení elektřiny o více než 14 procent znamenalo, že se projekt stal ziskovým a za rok by měl vynést 10 milionů korun. Italská společnost Enel má při výstavbě velkou výhodu , že na rozdíl od některých ostatních evropských zemí, včetně vlastní, kde jsou zakonzervovány dvě elektrárny, necítí politický tlak odpůrců jádra. Naopak, slovenský premiér Fico jednoznačně podporuje rozšiřování jaderné energetiky a slibuje si, že to přinese další pracovní příležitosti a posílení slovenské národní hrdosti, což zabezpečí vítězství jeho sociálně demokratické strany Smer v příštích parlamentních volbách.