DEZINFORMACE V IDNES

Ve Francii lékařské ošetření platí pojišťovna

4. 1. 2008 / Petr Wagner

Redaktor Musil se v iDNES na základě své osobní zkušenosti ve Francii pouští do svérázné obhajoby doplatků u lékaře. Při lyžování utrpěl úraz a při ošetření musel v ordinaci zaplatit. Následně mu byla částka za ošetření proplacena na základě cestovního pojištění. Protože relativně agresivně výsměšným tonem manipuluje věřejným míněním ve smyslu obhajoby poplatků, pokusím se dodat několik faktů k danému případu - Francii.

Zdravotnický systém ve Francii je považován za jeden z nejlepších na světě. Důvody jsou v zásadě tři. Jednak pokrývá maximum obyvatel, za druhé je relativně ekonomicky únosný (spotřebuje necelých 10 % HDP) a má velmi dobré výsledky ve standardních metodikách hodnocení kvality péče.

Stran financování je systém založen poněkud jinak. Je zde základní systém pojištění povinně placený zaměstnanci a zaměstnavateli. Zaměstnavatel platí cca 2x více než zaměstnanec. Tento systém pojištění zahrnuje relativně velkou spoluúčast na kterou se ovšem Francouzi většinově (takřka stoprocentně) připojišťují.

Protože pan Musil operuje penězi, uvedu také několik čísel.

Zdravotní pojištění nemusí platit lidé jejichž roční příjem je nižší než cca 180 000 Kč. Dále ve Francii funguje pokladenský systém. Při návštěvě lékaře se platí. Poplatek je následně pojišťovnami uhrazen. Nemá to nic společného s naším regulačním poplatkem. Obvyklá cena návštěvy je někde kolem 400 Kč u případu speciálního chirurgického vyšetření, jak píše pan Musil i mnohem více (v jeho případě 400 euro, takže asi 11 000 Kč).

Nicméně peníze se vracejí. Jak se ostatně vrátily i panu Musilovi.

Snad by se slušelo na tomto místě dodat, že zákonem stanovená MINIMÁLNÍ mzda ve Francii je cca 1 250 euro měsíčně, tj. asi 35 000 Kč.

Systém spoluúčasti na léky či zubní ošetření je jiný než u nás. U léků vychází z pevných, jasných, nekorumpovatelných kriterií procentuální úhrady. Nikoliv z nesmyslně složitého a neprůhledného systému jak je tomu u nás odvozeného snad od denních účinných dávek a snad věštecky snad losováním, ale možná i úplně jinak vybíraného léku s plnou úhradou.

Systém ve Francii má řadu dalších aspektů, kterými nechci unavovat laskavé čtenáře (např. programy pro chronicky nemocné atd.).

Na dehonestující titulek pana Musila v iDNES si dovolím odpovědět stejnou mincí: ano holoubku, u doktora v cizině jsem byl a také jsem leckde v cizině pracoval. Pokud chcete, pane redaktore, obhajovat systém regulačních doplatků čiňte tak věcně, s ohledem na situaci v Česku. Nikoliv skutečně neseriozní manipulací a srovnáváním nesrovnatelného. Vaši čtenáři si to nezaslouží a Vašeho intelektu je to nehodné.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 4.1. 2008