Vážený pan
Ing. Jiří Paroubek
předseda ČSSD
P r a h a

V Praze dne 15. prosince 2007

Vážený pane předsedo,

nebývá zvykem, aby se dva předsedové levicových stran domlouvali přes media prostřednictvím otevřených dopisů. Osobně bych neviděl nic špatného na tom, kdyby ještě před napsáním takového otevřeného dopisu, jste se alespoň pokusil o konstruktivní rozhovor, zvláště jde-li, jak píšete, o tak závažnou věc, jakou volba příštího prezidenta České republiky nesporně je. Nakonec tento dopis jen těžko mohu považovat za odpověď na můj osobní dopis, který jsem Vám nedávno adresoval

Čtu-li Váš dopis pozorně, pak se nemohu ubránit pocitu, že je ve skutečnosti ultimátem pro naši stranu. "Buď se připojíte k našemu návrhu, anebo jste zradili". "Máte odpovědnost k neusnesení" -- tak mi to sdělujete. Nemohu se smířit s tím, že Váš dopis je napsán tónem, ve kterém nás poučujete, co máme dělat. To není nic jiného než diktát. Oznamujete mi, že ČSSD učinila nějakou volbu, a nás tak chcete postavit před hotový fakt tím, že sdělujete veřejnosti, že v případě jiného, než vámi zamýšleného výsledku je vina na nás. Takový mentorský tón musím kategoricky odmítnout.

Chápu, že takové pocity, které vyjadřuje Váš dopis, mohou v ČSSD ve vztahu k naší straně existovat. Jistě jsou poznamenány nejednou bolestnou zkušeností. Rád bych však zdůraznil, že KSČM nemá nic společného s tím, jak se utvářely vztahy mezi Komunistickou stranou Československa a sociální demokracií po celé minulé století. My jsme tyto praktiky nejednou odsoudili, distancovali se od nich a považovali jsme je za tragické, neboť poškodily myšlenku dělnického a socialistického hnutí.

Naše strana se k nim v žádném případě vracet nechce a nemíní. Máme upřímný zájem na spolupráci a myslíme si, že nadešel čas překonat toto rozdělení levicové části politického spektra a hledat způsoby pro užší spolupráci při respektování názorů každého partnera. Musím však zcela otevřeně říci, že mezi našimi členy -- stejně jako u vás - jsou ti, kteří na vzájemné vztahy našich stran pohlížejí touto starou a překonanou optikou. A musím, ač nerad, dodat, že takové dopisy, jako je Váš otevřený dopis, takovým názorům nahrávají.

Váš dopis mě nutí se zamyslet nad tím, zda jsou pro takovou spolupráci podmínky. Nedávná minulost mě přesvědčuje, že taková spolupráce se navazuje jen svízelně. Dovolte uvést několik příkladů, protože jsem přesvědčen, že k tomu -- jak Vy říkáte -- postavit hráz modré totalitě -- jsme již měli možnost a myslím, že jsme ji nevyužili.

Když jsem Vás po komunálních volbách žádal, zda by bylo možné sestavit tam, kde měla KSČM spolu s ČSSD většinu, společnou koalici a společně zde usilovat o levicové řešení komunálních problémů -- a šlo i o velká města -- odmítl jste. Raději jste si za partnery vybrali jiné strany a nejčastěji ODS, proti které dnes brojíte.

Již jednou jsme se společně mohli pokusit zvolit za prezidenta levicového kandidáta. Bylo to při prezidentské volbě v roce 2003, kdy jsme kandidaturu Miloše Zemana podpořili všemi hlasy. Později mnozí sociální demokraté přiznali, že oni svého kandidáta nevolili a způsobili tak jeho prohru. Někteří z nich jsou možná dodnes poslanci parlamentu.

Přes ultimativní tón jsem se s Vámi sešel ve čtvrtek dopoledne (13.12.) za účasti delegace Vašich představitelů a zástupců i našeho vedení. Výsledkem je jen zahájení diskuse.

Nedá mi, abych neuvedl ještě jeden příklad z minulých parlamentních voleb, kde se bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman nemálo angažoval. Pokud je mi známo, bylo to také za zvolení sociálně demokratických kandidátů v severních Čechách. Téměř vzápětí po volbách jste se s ním rozešli. A přitom je to člověk, který ve vědomí veřejnosti pro levicovou politiku v České republice odvedl kus práce.

Proč tato fakta připomínám? Jedině na nich si lze totiž konfrontovat, jak se některé sliby naplňují a jak dalece se slova (a chtělo by se dodat hodně silná slova) shodují s pozdějšími činy. Právě tato fakta mě nutí přemýšlet, nakolik věrohodné jsou vaše sliby, že budete podporovat vámi vybraného kandidáta a jak dalece jim lze věřit. Opravdu můžeme věřit vašim slovům po ne právě -- z našeho pohledu -- dobrých zkušenostech?

Vážený pane předsedo,

píšete, že mi nezávidíte moji obrovskou odpovědnost. Dokonce jdete ještě dál, když v samém závěru dopisu se naší straně snažíte podsunout, že pokud nebudeme akceptovat vaši volbu, pak o tom rozhodly nějaké jiné důvody. Pro mě je to jen další doklad toho, že vy se naopak snažíte zbavit odpovědnosti a přesunout ji na naši stranu.

Nemějte, prosím, strach o moji odpovědnost. Jsem si ji vědom a určitě ji unesu. Chci Vám říci naprosto jasně. KSČM si stanovila své obecné podmínky pro kandidáta, kterého podpoří. Pokud je nebude akceptovat, pak jde o jeho rozhodnutí, když o naše hlasy neusiluje. Současně však -- a to bych především zdůraznil -- nepodlehneme žádnému nátlaku a ultimátům.

Můj dopis nebudu medializovat, ale žádám Vás, abyste s jeho zněním seznámil členy vašeho ÚVV.

S pozdravem

Vojtěch Filip