Podobná situace panuje u tzv. "nebezpečného pronásledování" (slídění, špehování, dle kriminalistické terminologie "stalking"), jakožto pokračování domácího násilí po rozhodnutí oběti násilný vztah opustit, kdy je někdy i život oběti ohrožující protispolečenské jednání rozděleno policií do 10 a více "přestupků", ač může pronásledování, špehování, napadání a permanentní šikana vyústit i ve vraždu.

(Tématem domácího násilí se už v minulosti věnovala na stránkách BL poslankyně Anna Čurdová Gladiátoři v cirku se měli šanci bránit, ženy o tuto šanci musí ještě dnes bojovat).

Priority Výboru

Na úvodním zasedání Výboru šlo především o představení přizvaných subjektů a stanovení priorit Výboru. V rámci "brainstormingu" pak vykrystalizovalo několik základních témat, kterými byly v první řadě problém tzv. nebezpečného pronásledování ("stalking") a dále vzdělávání policie, státních zastupitelství a soudů v problematice domácího násilí. V neposlední řadě byl zmíněn problém systémového týrání dětí soudy, které v rozporu s Úmluvou o právech dítěte nutí nezletilé děti k soužití nebo ke styku s rodičem, z něhož mají strach, pomočují se, mají žaludeční neurózy nebo problémy s asociálním chováním, nebo jsou soudem v rámci detence na psychiatrické léčebně nuceny "naučit se mít rády druhého rodiče". A to i poté, co zmíněný rodič po dva roky soudně zpochybňoval své otcovství (tzn. se dítěte de facto zřekl), neplatí výživné určené dítěti a je-li dovolen styk s dítětem, tak dceru nebo syna tyranizuje nebo manipuluje vulgárním a nevkusným pomlouváním bývalé manželky, kdy mu jde pouze o další kontrolu a o šikanu, rozhodně ne o blaho dětí, které si bere pouze jako "rukojmí" pro své egocentrické záměry a snahu co nejvíce se pomstít ženě, která měla tu "drzost" vymanit se z područí nezralého, egocentrického a psychopatického partnera.

Ten se mezitím stal mediální celebritou napadající a ostouzející veřejné činitele nebo celostátně hledaným kriminálníkem, jenž se domáhá "spravedlnosti" u Evropského soudu pro lidská práva, před kterým (z poněkud odlišných důvodů, konkrétně z důvodu neschopnosti rychle a správně rozhodnout) oprávněně stojí i Česká republika. Soudy totiž raději místo rozhodnutí o zákazu styku s bývalou partnerkou i s dětmi řízení neúměrně protahují, a místo zásahu proti psychicky narušenému násilníkovi čekají, až dítě dosáhne zletilosti, zatímco žalobce fyzicky napadá bývalou manželku, děti i veřejné činitelky a činitele, a svými excesy se dokonce chlubí na internetu nebo na serverech jiných "profesionálních kverulantů", s nimiž mají obce opět velmi bohaté zkušenosti.

Nebezpečné vyhrožování -- "stalking"

Domácí násilí a "stalking" je pro obce velkým tématem nejen kvůli jejich společenské nebezpečnosti, ale i kvůli zatížení, které policie, státní zastupitelství a soudy na obce kladou v důsledku své pohodlnosti nebo nedostatečné zákonné úpravy. Setkat se lze i s tím, že pachatel přítelkyni uzamkne v pokoji, vyhrožuje jí zabitím, bije ji pěstmi do obličeje a kope do ní, prorazí jí ušní bubínek, a poté, co se oběti podaří utéci na chodbu, ji dále napadá a sráží ze schodů, než ji vysvobodí vzbuzení sousedé. Policie však flagrantní příklad omezování osobní svobody (§ 231 TZ), nebezpečného vyhrožování (§ 197a TZ) a ublížení na zdraví (§ 221 TZ) vyhodnotí jako přestupek a odešle věc na obecní úřad. V jiném případě pachatel ohrožoval manželku a děti sekerou a v opileckém deliriu demoloval byt, policie však opět odeslala věc na obec jako přestupek, až obviněný z přestupku v minulosti opakovaně napadal oběť před dětmi (ta s nimi dle osvědčeného už receptu utíkala k sousedce, dokud se násilník "nevyřádil"). Pachatel manželku v minulosti dokonce polil vroucím olejem, kontroluje ji cestou do práce i z práce a telefonicky i v průběhu pracovní doby, přiděluje jí striktně omezené finanční částky na provoz domácnosti, které musí manželka do posledního haléře vyúčtovat, a dále ji různými způsoby šikanuje.

Pro policii to však opět není důvodem k zahájení trestního stíhání pro trestný čin Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě dle § 215a trestního zákona, ale celou věc zase postoupí na obecní úřad. A do třetice všeho dobrého a (hlavně) zlého -- oběť je po třetí návštěvě policie vykázána z místního oddělení s tím, že policisté "manželské spory" neřeší, kdy teprve na odd. přestupků zjistíme, že jde už o třetí projednávaný incident, že manžel partnerce vyhrožuje upálením, vraždou jí, dětí a následně sebevraždou sebe sama, že po ní hází různé předměty (potraviny, knihy, lahve), demoluje zařízení bytu a že jedno z dětí se v sedmi letech opět začalo pomočovat a druhé má ve škole problémy s asociálním chováním. Poté, co obecní úřad shromáždil předchozí spisy a označil všechny dostupné důkazy, najednou státní zastupitelství vyrozuměné dle § 71 písm. a) zákona o přestupcích začne konat, ač pro policii šlo původně jen o "manželský spor" a "bagatelní přestupek", se kterým manželka "nemá co otravovat".

Děti jako další ohrožené osoby, resp. hlavní oběti

Dotkli jsme se otázky dětí přítomných u domácího násilí -- je hořkou skutečností, že u případů domácího násilí jsou děti jeho svědky v cca 90 % případů. Pro obce jako orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je přítomnost dětí opět velkým tématem, neboť sociální pracovnice se dostávají do kontaktu s rozvádějícími se rodiči (kdy násilí zpravidla eskaluje) nebo jsou jedním z účastníků nekonečných sporů a "tahanic" o děti, kdy se úřednice v některých případech stávají i terčem vyhrožování a fyzického napadání ze strany domácích násilníků (mediálně známé případy některých tzv. "štrasburských tatínků", viz např. dokumentární film o dětech-svědcích domácího násilí od režiséra T. Kudrny "Jen se dívej").

Odchodem násilí nekončí, aneb šikana na pokračování

Opakovaně odkládaným a dlouho zvažovaným odchodem od násilného partnera však domácí násilí nekončí, ale nabývá podoby nebezpečného pronásledování, slídění a špehování (tzv. "stalking"). Opuštěný násilník, někdy až patologicky závislý na oběti, ji odmítá "propustit", slibuje, vyhrožuje, mstí se a snaží se bývalé partnerce co nejvíc znepříjemnit život. Některé takové případy končí eventuálně až smrtí nebo vraždou partnerky a sebevraždou pachatele, jak známe z denního tisku (vykázaný pachatel se přes zákaz přiblížení vrátil a partnerku ubodal, podmíněně odsouzený násilník a autor výhrůžek oběť ubil na ulici před jejím bydlištěm nebo pachatel partnerku svázal, uložil do postele, poté polil dům benzínem a upálil ji i sebe sama atd.).

Pokud takové případy neskončí podobně tragickým způsobem, setkáváme se s případy obtěžování a pronásledování mající podobu výhrůžných nebo oplzlých esemesek, e-mailů a dopisů (třeba 120 milostně-výhrůžných pohlednic v průběhu několika málo měsíců), dále v podobě "okounění" před bydlištěm či pracovištěm oběti, ve formě výhrůžných telefonátů (třeba i 20 za noc), v ničení věcí (ulomené stěrače, propíchané pneumatiky, ukopnutá zrcátka), vyhrožování příbuzným, ostouzení bývalé partnerky v zaměstnání, manipulace a šikanování dětí atd. Obec se tak může setkat i s případem, kdy sice víme, že pachatel bývalé přítelkyni v obvodu A zapálil už druhé auto, v obci B zbil úředníka obecního úřadu a ve městě C si najal bezdomovce, který osmdesátiletému otci oběti opakovaně hází dlažební kostky do okna, a sám pachatel na ulici "číhá" na syna oběti, kterému vyhrožuje a už jej i fyzicky napadl, obci je však daný případ opět předán policií jako "přestupek" (resp. řada dílčích přestupkových jednání), ač by se pachatel měl nacházet spíše ve vazbě (případ končí až poté, co si oběť najde nové bydlení i zaměstnání a majitel bytu otcovy poškozené zašle pachateli vyrozumění, že otec už zde nebydlí, a většinou též poté, co si násilník najde novou partnerku-budoucí další oběť, kde se podobně jako i v předchozích případech bude příběh nejspíše opakovat, jak víme z dříve projednávaných spisů).

Obce jako rukojmí a "otloukánek" pachatelů DN

Přestupkové komise a oddělení přestupků, disponující jen omezenými zákonnými možnostmi a limitované obecním rozpočtem, jen těžko mohou efektivně řešit podobně náročné případy, které by měly tak jako tak končit spíše u soudu, stejně jako se OSPODy stávají rukojmími rozvodových sporů a "otloukánky" násilnických žadatelů, kteří oběti i sociálním pracovnicím "rozplánují" celý rok soudními státními a projednáváním žalob a stížností na všechno a na všechny, kdy tato šikana oběti i úřadů, jejichž zaměstnanci a zaměstnankyně jsou nezřídka vystaveni/y i vyhrožování a fyzickým útokům, končí až datem nabytí zletilosti ohrožených dětí, jakožto asi největších obětí domácího násilí i úřední a soudní mašinérie. Přísnějším postihem domácího násilí i nastíněného nebezpečného pronásledování, dále vzdělávání policistů a státních zastupitelství, stejně jako některých arogantních a domýšlivých soudců a soudkyň, "nezávislých" často nejen na jiných orgánech veřejné moci a účastnících řízení, ale i na zákonu, zdravém rozumu a zájmech dítěte, by konečně mohla být učiněna přítrž šikanování a pronásledování obětí, týrání dětí jako dalších ohrožených osob, a v neposlední řadě i obecních úřadů, které se stávají obětí laxnosti policie a státních zastupitelství a neschopnosti a nekvalifikovaného rozhodování soudů, schovávajících se za amatérské výklady zákona nebo nekvalitní a odbyté "znalecké" posudky soudních znalců a znalkyň (zpracovávajících někdy posudky ve stylu "copy-paste", aniž oběť nebo děti pořádně viděli).

Obsazení Výboru nadějí na změnu

Práce Výboru založeného ministryní Stehlíkovou doufejme přispěje k nápravě dosavadního neudržitelného stavu. Nadějí by mohlo být i jmenování představitelů výboru -- předsedkyní byla jednohlasně zvolena PhDr. Branislava Vargová-Marvánová, psycholožka s dlouholetou praxí ve sdružení Rosa, o.s. (pomáhající ženám a dětem -- obětem domácího násilí) /viz www.rosa-os.cz/, místopředsedkyní pak Mgr. Klára Laurenčíková z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR /www.mpsv.cz/, které se tématu domácího násilí, rovných práv a příležitostí mužů a žen i otázkou sociálně-právní ochrany dětí dlouhodobě zabývá, a druhým místopředsedou byl zvolen Mgr. Jan Potměšil z odd. legislativně-právního Kanceláře Svazu měst a obcí ČR /www.smocr.cz/, který má s řešením domácího násilí bohaté zkušenosti z doby své praxe právníka odd. přestupků, kdy spolupracoval v interdisciplinárním týmu složeného ze zástupců Policie ČR, městské policie, OSPODu, neziskových organizací, místní nemocnice a místní školy právě se jmenovanou dr. Vargovou.

Ve Výboru je však zastoupena i řada dalších subjektů, jako např. klíčový hráč, kterým je Ministerstvo vnitra ČR /www.mvcr.cz/, nebo organizace Liga otevřených mužů /www.ilom.cz/. Problém týrání mužů, ale třeba i seniorů, kde předpokládáme ještě vyšší latenci, totiž není radno podceňovat -- jakkoliv se nejkřiklavější případy domácího násilí týkají především žen, jeho oběťmi se stávají i muži (setkávající se s nepochopením, posměchem a označováním za "slabochy" nebo "bačkory") /viz např. ZDE nebo zmínění senioři, kteří jsou závislí na svých dětem a vnucích, trpí omezenými sociálními kontakty a nemohoucností či studem, jsou-li týráni vlastními dětmi.

Průvodce přestupkovým řízením pro obce a NGOs

Podrobného průvodce přestupkovým řízením, resp. řešením domácího násilí v přestupkovém řízení (aby vedlo k nějakému výsledku a odvolací orgány rozhodnutí alibisticky nerušily kvůli banálním procesním chybám nebo údajnému nezjištění "skutečného" nebo úplného stavu věci), s odkazy na příslušná zákonná ustanovení a on-line dostupné informační zdroje lze nalézt v rubrice PoradnaPoradna/Přestupky na webových stránkách SMO ČR /www.smocr.cz/poradna/default.aspx/. Po Novém roce by měl zmíněný text (resp. "průvodce") vyjít pod názvem "Domácí násilí v přestupkovém řízení" v časopise Správní právo.

Autor pracuje jako právník na odd. legislativně-právním Kanceláře SMO ČR

Příklady z praxe byly anonymizovány, podobnosti s reálnými případy jsou též zapříčiněny častým opakováním podobných deliktů.

On-line dostupné a další doporučené informační zdroje:

• Bednářová, Z.: Specifika práce s oběťmi domácího násilí. In: Policista č. 3/2006
• Čírtková, L.: Domácí násilí. In: Kriminalistika č. 3/2006
• Čírtková, L.: Poskytování pomoci v situacích nouze (jako psychologický problém). In: Policista č. 5/2003
• Čírtková, L.: Psychologické poznatky k nebezpečnosti pronásledování (stalking). In: Kriminalistika č. 4/2004
• Čírtková, L.: Senioři v kontaktu s policií. In: Policista č. 9/1999
• Čírtková, L.: Telefonní teror (Kam až může jít obtěžování po telefonu). In: Policista č. 7/1999
• Čírtková, L.: Vybrané výzkumy a teorie domácího násilí. In: Policista č. 7/2002
• Čurdová, A.: Gladiátoři v cirku se měli šanci bránit, ženy o tuto šanci musí ještě dnes bojovat. In: Britské listy 27.11.2007
• Fryšták, M.: Šikana jako sociálně patologický jev. In: Policista č. 11/2004
• Gabrišová, V.: Rozhodování o vykázání ze společného obydlí a správní řád. In: Správní právo č. 8/2006
• Hubert, J.: Jednání policistů s advokáty. In: Policista č. 6/2003
• Jelínek, J.: K trestněprávnímu postihu domácího násilí. In: Kriminalistika č. 4/2005
• Kubová, O.: Domácí násilí. Disertační práce
• Kubová, O.: Muži, ženy a domácí násilí: k problému "genderové symetrie" pachatelů a obětí domácího násilí. In: Trestní právo č. 12/2004
• Neumann, J.:  K problematice speciální věrohodnosti výpovědi. In: Kriminalistika č. 3/2001
• Neumann, J.:  K problematice speciální věrohodnosti výpovědi (Část II.). In: Kriminalistika č. 4/2001
• Potměšil, J.: Náklady řízení a pořádkové pokuty ve správním a přestupkovém řízení. In: Obec a Finance č. 4/2007
• Šťastný, M. (dle B. Indrucha): Pár facek. In: Magazín Pátek Lidových novin 7.12.2007
• Vedral, J.: Přestupkové řízení a nový správní řád. In: Správní právo č. 3/2006
• Vykopalová, H.: Násilí v rodině. In: Kriminalistika č. 4/2001
• Weiss, P.: Sexuální agrese -- oběti a pachatelé. In: Kriminalistika č. 1/2001  

• Červený, Z., Šlauf, V.: Přestupkové právo s komentářem. 14. vydání. Linde, Praha 2007
• Čírtková, L.: Policejní psychologie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2006
• Němec, M.: Kriminalistická taktika pro policisty. Eurounion, Praha 2004
• Ondruš, R.: Průvodce úředníka novým správním řádem se vzory postupů správních úřadů. Linde, Praha 2006
• ProFem, o.s.: Vaše právo. První právní pomoc ženám, obětem domácího násilí. 5. vydání. ProFem, Praha 2006
• Rosa, o.s.: Od dobrého úmyslu k dobré spolupráci. Manuál pro efektivní interdisciplinární spolupráci v případech domácího násilí. Rosa, o.s., Praha 2006
• Spurný, J.: Psychologie výslechu. Portál, Praha 2003
• Úlehla, I.: Umění pomáhat. 2. vydání. Sociologické nakladatelství (SLON), Praha 2007
• Vedral, J.: Správní řád. Komentář. Bova Polygon, Praha 2006
• Voňková, J., Huňková, M.: Domácí násilí v českém právu z pohledu žen, ProFem, Praha 2004
• kol. aut.: Piata žena. Aspekty násilia páchaného na ženách. Aspekt, Bratislava 2001  

• Domestic Violence. In: Wikipedia. The Free Encyclopedia
• United Nations, General Assembly: In-depth study on all forms of violence against women. Report of the Secretary-General.
• World Health Organisation (WHO): Violence against women. Health consequences. 

• Rosa, o.s., Domácí násilí - Co je domácí násilí, Specifika domácího násilí, Formy domácího násilí, Mýty o domácím násilí; Informace pro oběti DN -- Co dělat, Bezpečnostní plán, Důležité kontakty
• Bílý kruh bezpečí, Domácí násilí -- Intervenční centra, Bezpečnostní plán, Co je a co není domácí násilí, Dona linka, Zákon na ochranu před domácím násilím - základní otázky a odpovědi; Pro odborníky -- Lékaři a zdravotní sestry, Policisté a strážníci, Sociální pracovníci, psychologové a manželští poradci
• ProFem, o.p.s.,  Právní projekt AdvoCats. Bezplatné právní poradenství ženám - obětem domácího násil

• Kudrna, T.: Jen se dívej. (Dokumentární film zachycující příběhy dětí, v jejichž rodině docházelo k domácímu násilí.)
• Hallström, L.: Čokoláda (Chocolat). (viz postavy Josephine Muscat a jejího manžela Serge Muscata, majitele místní kavárny)