V ČR žije již jen 800 oprávněných osob, které byly nuceny pracovat v ghettech pro nacisty, ale těm již před třemi léty byla odmítnuta německým důchodovým úřadem v Landshutu jakákoliv podpora. Nyní jsou jejich žádosti v odvolacím řízení a předseda Rady Oldřich Stránský vyjádřil naději, že by německá vláda mohla umožnit českým obětem získat důchod nebo alespoň humanitární platbu.

Nad přehlížením utrpení Židů v Německu vyjádřil nyní znepokojení i jeruzalémský Úřad centra Simona Wiesenthala, protože mezi 1. dubnem 2006 a 31. březnem.letošního roku nebyl v Německu žádný nacistický zločinec obviněn nebo odsouzen, a to přesto, že je ještě mnoho podezřelých. Efraim Zuroff to označil za "velké rozčarování", protože v řadě zemí jako v Rakousku, Kanadě, Polsku, Litevsku a Lotyšsku padla v této době řada obvinění, i když zatím nebyl zahájen žádný soudní proces. Důvodem podle něho je "nedostatečná politická vůle v Německu"

Ústřední rada Židů v Německu nyní ocejchovala kolínského kardinála Joachima Meisnera jako "duchovního žháře".Stalo se tak v souvislosti s vypuknutím i na německé poměry nebývalého skandálu, když kardinál ohodnotil nové okno v kolínské katedrále jako "zvrhlé umění".

Tento termín zavedl nacistický šéfideolog Joseph Goebbels pro moderní umění, které se nevešlo do pojetí "nacionálně socialistického světového názoru"

Prezidentka Ústřední rady Židů Německa Charlotte Knoblochová prohlásila, že Meisner použil název, který "nacionální socialisté používali pro židovské umění a kulturu". Kardinál se dostal do sporu s Radou již před třemi léty, kdy potraty srovnával s holocaustem. "Nikdo se pak nemůže divit, že hnědé zlo v Německu je dále vyhovující," řekl generální sekretář Rady Stephan Kamer. Německá biskupská konference se na dotaz "Jüdische Allgemeine Wochenzeitung" odmítla k celé záležitosti vyjádřit.

Nyní se přímo lavinovitě šíří kritika vůči tomuto 74letému kolínskému kardinálovi, jehož hodnocení směřovalo proti modernímu pojetí umělecké vitráže více než sto čtverečních metrů velkého abstraktního okna, sestaveného z 11 tisíc dílků v sedmdesáti barvách.

Autorem tohoto díla je jeden z největších žijících německých umělců 75letý Gerhard Richter ,kterého britský list "Guardian" označil za "nejúspěšnějšího malíře současnosti a Picassa XXI. století".

Podle kardinála Meisnera jde o dílo, které je poznamenáno "bezbožným obsahem", a proto je "zvrhlé". Mohlo by proto být i v islámské mešitě., prohlásil Meisner, který zastává vysoké církevní funkce. Mluvčí kardinála prohlásil k současné kritice, že jeho představený zcela vědomě použil kritizovaný výraz, aby "ukázal, co se může stát společnosti, která zapomene na Boha".

Prezident německého PEN klubu Johann Strasser označil jeho vystoupení za útok na pluralismus a moderní umění. Státní ministr pro kulturu křesťanský unionista Bernd Neumann prohlásil Meisnerovo stanovisko za zcela nepřijatelné.

Předseda Svobodných demokratů FDP Guido Westerwelle zhodnotil kardinálovo vystoupení slovy, že "o co méně rozumí umění a kultuře, o to více by měl mlčet".Známý kolínský spisovatel Ralph Giordano obvinil Meisnera z "nepochopení dějin". Autor napadeného díla Richter se na základě svých tragických životních zkušeností zbavil všech ideologických pohledů a v roce 1961 opustil tehdejší NDR. Poté zde byla většina jeho děl zničena, nebo pokud šlo o monumentální malby, byly přemalovány. Odmítl kardinálovou kritiku a prohlásil, že i když je nevěřící, jeho kořeny jsou pevně zakotveny v křesťanství. Proto jeho okno, které bezplatně vytvořil pro kolínskou katedrálu, by nikdy nemohlo být umístěno v mešitě.

Případ kardinála Meisnera není v poslední době ojedinělý. Stejně ostrou kritiku veřejnost si vysloužila 48letá oblíbená televizní moderátorka Eva Hermanová, když ve své nejnovější knize "Princip Noemovy archy" pozitivně vyzdvihla "podporu rodin s dětmi v éře nacionálního socialismu" na rozdíl od současnosti. Severoněmecký rozhlas a televize NDR s ní okamžitě rozvázal pracovní poměr.