V dopoledních hodinách nedaleko obchodního domu Tesco, na Národní třídě, bylo možné sledovat perfektní profesionální akci FBI. Pokud jste se ovšem nenechali oklamat dokonalým přestrojením agentů a jejich naprosto nenápadným chováním. Pouze bystrým zrakům zkušených diváků amerických filmů neuniklo zdánlivě obyčejné chování maskovaných individuí vydávajících se za metaře, žebráky, bezdomovce nebo slušné občany.

Návštěvníci Prahy nemají pochopitelně v ulicích o nějaké metaře žádný zájem. Obdivují památky, dívají se nahoru na Hrad nebo sledují fasády a štíty starých měšťáckých domů, vyhýbají se podestýlce z věčně přítomných odpadků pod nohama a hlídají si své peněženky. Nenápadné chování různých metařů, žebráků nebo chodců jim nijak neimponuje. Obyvatelé pražských ulic zase sledují turisty, jak by je okradli, nebo alespoň žebráním či podvodem připravili o nějaké drahocenné poukázky k životu. Nelze se proto divit, že si nikdo řádění FBI v pražských ulicích ani nepovšimne.

Mne však ihned zarazilo podezřelé chování jedno z metařů, který nevšímavě nechal ležet na chodníku nánosy objemově velkých odpadků, jako jsou chuchvalce zmačkaných novin a reklamních letáků, PET lahve, svačinové pytlíky a jiné zbytky měst (burgů). Nenápadný uklízeč, předpisově oblečen do reflexní dopravní vesty však věnoval zvláštní péči pouze jednomu vajglu v jinak čisté vozovce. Po několika marných pokusech se mu konečně podařilo zmíněný nedopalek namést na lopatku na dlouhé násadě.

Nezasvěcený člověk by se mohl domnívat, že byl zřejmě najat nějakou renomovanou tabákovou firmou, aby sbíral její značkové nedopalky, ale to by se velmi mýlil. Někdo by si mohl dokonce i myslet, že zaměstnanec Technických služeb města Prahy pouze imituje práci způsobem, že dělá, že dělá, a že snaží se zachovat svůj odpadkový popelnicový vozík prázdný, aby jej nemusel za celý den vysypávat (neboť to by se vzhledem ke stavu koncentrace odpadků na ulici skutečně nadřel a naběhal). Ale to by byl také jenom velmi špatný postřeh.

v Posouzením situace jsem okamžitě zjistil, že jde o profesionálního agenta FBI, který je při práci převlečen za zamaštěného a špinavého metaře. Hned mi bylo jasné, že ve skutečnosti studoval správný úhel náměru, aby mohl zastřelit případného teroristu. Mimoto dával bedlivý pozor na to, aby si odpadky náhodou nezašpinil ostřelovací pušku, kterou měl ukrytou v odpadkovém vozíku. Jak jistě víte, zbraně takových specialistů jsou velmi drahé a musí mít dokonalou optiku. Najít teroristu v pražských ulicích je totiž velmi obtížné. Takový terorista na sobě totiž nemá napsáno, že je terorista. Od obyčejného občana nebo demokrata jej nerozeznáte.

Byla to skvělá a ukázková akce FBI. Abych ji nijak nenarušil, pokračoval jsem nenápadně v chůzi dál a podělil jsem několika českými korunami žebráka, který stál nedaleko u zdi domu vonícího tradiční českou močovinou. Nechápavě se na mne podíval.

Hned mi blesklo, že se jedná o spolupracovníka ostřelovače ve vozovce, který zde ze zálohy jistí ohroženého kolegu. Ve špinavé igelitce, kterou měl v ruce měl jistě schovanou automatickou pistoli. Až mne zamrazilo, v jak nebezpečné situaci jsem se ocitl. Stačí malá chyba, špatná identifikace teroristy a již by mne oddělali.

Pochopitelně, že české koruny žebrajícího převlečeného agenta FBI překvapily. Vždyť byl zvyklý na plat v tvrdé měně. Nechtěně jej prozradil údiv, při jeho jinak perfektní profesionální práci. To víte, i mistr tesařský se někdy utne.

Rychle jsem se odklidil do nedalekého obchoďáku, kde mi nějaký agent ukradl peněženku i s osobními doklady. Zřejmě mne chtěli nenápadně identifikovat. Dopadlo to dobře. Nebezpečný pobyt v Praze jsem, díkybohu, jako jeden z mála lidí přežil v zdraví -- tedy alespoň si myslím, že v tom duševním ohledu.