A teď dokonce tohle: Podle průzkumu německého Emnid Institutu, provedeného na zakázku největších německých nedělních novin Bild am Sonntag si myslí 79 procent Němců, že homosexualita není překážkou pro nejvyšší vládní funkci.

Lidé v Německu už tedy asi pochopili, že homosexuálové jsou lidi a ne zrůdná monstra. Kdo by si to byl pomyslel ještě před dvacetli lety? Ale kdo by sázel na to, že se může něco takového stát i ve Spojených státech amerických, a to alespoň za takových dvacet let?

Že v Německu už homosexualita není pro politiky problém, na tom má největší zásluhy berlínský starosta Klaus Wowereit. On to byl, kdo se vyjádřil před volbami do berlínského městského parlamentu, při stranickém zasedání sociálních demokratů, že je homosexuál a že je jím rád.

Později neprotestoval hamburský starosta Ole von Beust, když bylo "odhaleno", že je homosexuál, a ještě později předseda strany liberálů FDP Guido Westerwelle se oficiálně ukázal na veřejnosti se svým partnerem.

Že by s teplým německým kancléřem neměli problém v Německu nejen homosexuálové, ale ani heterosexuálové, to je jasné, protože počet homosexuálů v Německu se odhaduje na 5 až 10 procent. Že se ale v Německu stále ještě vznáší otázka o přijatelností homosexuálů v politice, to má asi mnoho co společného s berlínským starostou Wowereitem.

Diskutuje se už delší dobu, jestli je předseda strany sociálních demokratů SPD Kurt Beck opravdu vhodným kandidátem proti kancléřce Angele Merkelové. A druhým kandidátem na ten vysoký politický úřad ze strany SPD by mohl být právě ten Wowereit.

Z toho všeho je jasné, že v Německu hrají sexuální preference mnohem menší roli, než si myslí hodně lidí, a to potud, pokud jsou v souladu se zákonem. Jakpak by to asi bylo v České republice? Mohla by mít homosexuálního prezidenta? Co si o tom myslíte vy?