18. 9. 2007
Veřejnoprávní média: servilnost jako v době procesu s Miladou HorákovouPrávě jsem slyšel zprávu (17. 9. 2007, 12.00 hod, ČRo -- Radiožurnál), že USA zvažují útok na Írán a už prý mají i vytipované cíle. Tyto detaily teď ale nechci zmiňovat. Jde mi o způsob informování veřejnoprávního média. Z tónu, jaký jsem v Radiožurnálu slyšel, neplynuly žádné varianty, ale dýchl na mě starý černobílý svět, kdy jedna strana je dobrá (USA) a o té druhé špatné straně (Írán) prostě tvrdí určité věci, a protože to je tedy tak (!), bude zřejmě -- což z tónu média plynulo jako samozřejmý a správný závěr - válka. Docela i chápu vládu ČR, že v určité situaci zaujme pragmatické stanovisko, ale servilnost médií -- v tomto případě veřejnoprávních, mi připadne doslova otřesná. Přemýšlím, proč tomu tak je, kde se tato servilnost bere. |
Může za problém "binární" vidění světa?Představte si, že vy i vaši sousedé (nemáte je vůbec v lásce) půjdete večer do kina. Ve městě jsou však shodou okolností pouze dvě kina a vy za nic na světě nechcete jít do stejného kina se svými sousedy, protože uvažují zcela jinak, a to vy to prostě nesnesete. Jdete ještě vynést koš a otevřenými dveřmi zaslechnete, že sousedé jdou do kina A. Přijdete tedy domů a manželce řeknete jedinou možnou věc: Miláčku, dnes jdeme do kina B. Manželka sice chvíli namítá, že zrovna nemá na film s Belmondem náladu, ale pokud nechcete jít do stejného kina jako vaši tak neoblíbení sousedé, tak vám opravdu nic jiného nezbude. -- Tento princip reakce je podle mě ještě docela pěkné vysvětlení, proč třeba i mladí (a doufejme, že nezkažení) novináři vnímají svět tak černobíle. Tím sousedem jsou u nás komunisti, kteří dávají nepokrytě najevo svou nedůvěru vůči USA. A ostatním pak nezbývá, než zaujmout jediné možné zbývající "nekomunistické" stanovisko -- USA podporovat. Problémy ekonomiky USA, názor Alana GreenspanaPři čtení ekonomických zpráv mě zaujaly dva výroky Alana Greenspana:
"Ohledně možnosti recese zůstala Greenspanova vyjádření podobně neprůhledná a nejednoznačná, jako ta, která pronášel během svého téměř dvacetiletého působení v čele FEDu. "Nyní v ní (recesi) nejsme. To, že k ní nesměřujeme, je předpověď, která může dopadnout tak či onak, řekl v rozhovoru pro týdeník Newsweek. Greenspanovy paměti >Věk turbulencí: dobrodružství v novém světě< jsou naopak podle kritiků charakteristické otevřeností a přímostí." - Zde si povšimněme výroku "může dopadnout jinak". Dále mě zaujal jeho výrok o dvouciferné inflaci: "Podle Greenspana by se mohlo stát, že FED bude muset držet inflaci v mezích zvýšením úroků až do dvouciferných úrovní. Je možné, že to probudí mocné politické tlaky, které budou takový postup kritizovat, předvídá Greenspan." (citace: tamtéž) Možnost hluboké ekonomické krize v USA: potřeba odvést pozornostNerad bych uvažoval negativně vůči USA, ale faktická data (viz právě výše uvedenou citaci bývalého šéfa centrální banky USA Alana Greenspana) určité možnosti výkladu minimálně připouštějí. Nedávná ještě ne zcela zažehnaná krize tzv. hypotečních půjček může být pouze příslovečným vrcholkem ledovce a válka proti Íránu (nebo přinejmenším maximálně útočná rétorika) tak může být velmi prostým receptem na to, jak odvést pozornost. Z ekonomického hlediska USA je jistě prvořadě důležité, aby světová média zaujala jiná témata, než právě otázky, zda nedojde k hlubokému propadu ekonomiky USA. |